Pomalu otevírám oči. Když se pořádně proberu zjistím že se nacházím na nemocničním pokoji. Začnu panikařit. Prudce se posadím a začnu se kolem sebe rozhlížet. Po chvíli mi někdo položí ruku na rameno. Škubnu sebou a otočím se na postavu.

 ,,Klid to je v pořádku. Jsi v bezpečí.'' Byla to zdravotní sestra. Radostně se na mě usmívala a hladila mě po rameni. Trochu mě uklidnila, ale ne dost. 

,,Co se stalo? Kde to jsem? Jak jsem se sem dostala?.......'' Začala jsem se vyptávat, ale žena mě zarazila. 

,,Všechno ti povím, ale teď musím oznámit, že jsi se konečně probrala.'' Po těchto slovech ode mě odstoupila a vyšla z pokoje, ale ještě předtím se na mě podívala. Stále se na mě usmívala. 

Jak to myslela? Vrtalo mi hlavou. 

Za pár minut do pokoje vtrhl doktor a nějaké sestry, včetně té, která tu byla před chvílí. Všichni na mě koukali, jako bych byla z jiné dimenze. Začínalo mi to být nepříjemné. Co se děje?!

,,To není možné.'' Vydechl po chvíli doktor a stále si mě divně prohlížel. 

,,Co není možné?'' Zeptala jsem se opatrně, protože jsem se bála co odpoví. 

,,Že jsi vzhůru.'' Odpoví ta zdravotní sestra, zatímco ti ostatní stále nehnutě stáli.

 ,,Jak to myslíte 'vzhůru'?'' Nechápala jsem. 

,,Anno......... byla jsi mimo jedenáct let.'' Řekne doktor tiše a přistoupí k mojí posteli. Já na něj jen nevěřícně hledím. 

,,Cože?''