Byl jsem sice po tréninku rozbolavělý, ale moje svědomí mě ubíjelo, že jsem přišel pozdě. Barbe mi dokonce ani nedala žádné penále, takže jsem si těch deset minut musel nahradit posilováním doma... Nakonec se to protáhlo na víc, než jen deset minut a někde uprostřed toho posilování někdo zazvonil. Nevnímal jsem to, Brenda nebo otec určitě otevřou. Jenže asi minutu na to jsem uslyšel běh po schodech, což mi přišlo zvláštní - otec ani Brenda schody nevybíhají - a pak se otevřely moje dveře a do nich vtrhla Katie. Zrovna jsem dělal kliky na zaťatých pěstech, tak jsem se jen nadzvedl a otočil na ni hlavu - okamžitě jsem dostal poněkud neohrabanou pusu smíchanou se smíchem, ale ty jsou nejlepší.

"Ahoj Katie, co tu děláš?" zeptal jsem se, když jsem si sedal na místo, kde jsem jen před chvilkou klikoval.

"Prostě se mi chtělo za tebou přijít," pokrčila rameny. "Ale vidím, že jsem tě vyrušila při posilování, takže nejspíš asi půjdu."

"Ne, počkej," zarazil jsem ji s úsměvem. Stejně nevypadala, jakože by chtěla odejít. "Můžeš mi s tím pomoct."

"Jo? A jak?"

"Pojď sem," pokynul jsem jí se šibalským úsměvem a ona trochu popošla. "Lehni si," nařídil jsem jí. Trochu vyjeveně zvedla obočí, ale poslechla mě a lehla si vedle na podlahu. Nadzvedl jsem se, pěsti jsem opřel vedle jejích ramenou a špičky nohou vedle jejích kotníků.

"Budeš moje motivace," vysvětlil jsem jí a pomalu jsem šel dolů. Viděl jsem, že hned pochopila, a krátce mě políbila. Usmál jsem, se a zvedl jsem se. Znovu jsem klesl, znovu se to opakovalo.

"Hmm, líbí se mi ti takhle pomáhat, Jasei," zavrněla, když jsem byl zase dál od ní. Zasmál jsem se a dal jsem jí další pusu.

"Ale štve mě-" znovu jsem ji políbil "-že nemůžu nic říct." Lišácky jsem se usmál, ale ona do mě sotila, přinutila mě si sednout. V mžiku byla v sedě na jejích patách, tak blízko mě... Sledovala mě, každý kousíček mé spocené hrudi, rukou, nohou a nakonec i obličeje. Položila mi ruce na ramena a pomalu mi přejížděla nejprve po prsních svalech a potom po břišních, očima je sledovala podle toho kde zrovna byly její ruce. Zato já jsem se jí díval pořád do obličeje, celou dobu na tu krásnou kůži, výrazné lícní kosti a ty krásné, velké oči, dokud mě nepolíbila. Byl jsem jí tak fascinovaný, že jsem si ani nevšiml toho rychlého pohybu, ale jakmile jsem si plně uvědomil přítomnost jejích rtů, polibek jsem jí aktivně oplatil. Kate pořád držela ruce na mé hrudi, tak jsem ji vzal za boky a přitáhl si ji jemně k sobě. Ta v tom asi viděla nějaký signál, rukama mi zajela pod sportovní tílko a polibek prohloubila. Lhal bych, kdybych řekl, že to se mnou nic nedělalo, protože dělalo. Byl jsem rozpálený, začal jsem zrychleně dýchat a adrenalin i chtíč stoupli. Jenže když si Kate začala vyhrnovat tílko, mně se zatmělo před očima a zavalila mě taková vlna viny, že kdybych stál, určitě bych zavrávoral. Okamžitě jsem jí položil svoje ruce na ty její malinké dlaně a tím je zastavil. Viděl jsem jak se jí zrychleně zvedá hruď a její nechápavý výraz a tehdy ze mě vyšlo jen chraplavé ne.

"Proč ne?" zeptala se tiše.

"Katie, já- já nemůžu. Nemůžu udělat znovu tu samou chybu."

Rozhostilo se ticho. A to bylo mnohem horší, než kdyby cokoliv řekla. A pak to stejně udělala.

"Chceš říct, že to minule považuješ za chybu?" zachroptěla.

"Ne! Proboha Kate, to ne. Jen jsem přitom udělal chybu, kterou už nemůžu napravit a... A..." Netušil jsem co dál říct. Kate se na mě jen tiše dívala, nic neříkala, to ticho mě ubíjelo. Pak sklopila oči a kývla.

"Chápu. Promiň," šeptla skoro neslyšně a stáhla své ruce. Vděčně jsem se usmál, přitáhl si ji do náruče a políbil ji do vlasů. Opřela se mi hlavou do ramene a zvedla moji ruku, kterou jsem nechával ochablou. Začala si hrát s mými prsty. Pohladil jsem ji po zádech a zabořil jí nos do vlasů. Byl jsem rád, že ji mám u sebe.

Omlouvám se za trošičku kratší díl, slibuju, že příští bude už delší :) JInak děkuju za komentáře, hrozně mě to těší! :3