Víš, tvé texty mě rozbíjí,
každá chvíle pomíjí,
Ty dokážeš je zachovat,
nemusím se strachovat.

Mezi úhlednými řádky,
zmateně cítím narážky.
Tu připadám si výjimečná,
myšlenka není to bezpečná.

Chtěla bych ale mít odvahu,
nad pochybami získat převahu.
Pak říct bych si dokázala:
To na mě se tu odkázala.

Co když to tak ale není,
špatné je mé čtení.
Těžko v psaní bych se ocitla,
je načase abych procitla.