,,Dobrou noc mami, dobrou noc tati. Musím ještě na brigádu, tak ahoj. Vrátím se pozdě nečekejte."

Odcházela, Marinette, z domu. Jen co zapadla z dohledu pekárny, zabočila do ulice, kde vešla do neznámého domu. Vytáhla malou krabičku z níž vyndala náušnice, nasadila si je. Před ní se zjevilo drobné stvořeníčko, líně se protáhlo:
,,Marinette. Už jsem se nemohla dočkat. Včera jsme byly tak dokonalé!"

Marinette se taktéž usmála:
,,Ano Tikki, bylo to báječné, tak pokud si budeš chtít užít i dnes, co pro tebe můžu udělat?"

Stvořeníčko zasněně protočilo velké oči:
,,Marinette, ty to víš, víš čím mě potěšíš!"

Marinette přikývla, vyndala z batohu obří krabici plnou nejrůznějších druhů sušenek. Podala je Tikky.

,,Jsi úžasná, jak to děláš, že to rodiče nepostrádají?"

Dívka si rozpustila vlasy:
,,Peču ti je sama, drahá."

Počkala až stvoření do sebe nasouká poslední sladkost a zvolala:

,,Tikky, karetní štěstí!"

Místnost se zalila růžovým světlem, z obyčejné holky tu stála žena, vamp. Přes obličej rudá maska se závojíčkem.

,,Tak jdeme na to!" odemkla další dveře, které se za ní zavřely.

,,Dobrý večer pánové, jste připraveni?" usmála se lascivním úsměvem.

Tikkyna schopnost byla v tom, že dokázala číst aury hráčů a dle nich přizpůsobit svou hru. Koukla se do temného rohu, kde smaragdově plály oči:
„Je tu."

Původní vydání 14. 10. 2016