8. Peter Parker pov. 2

Hodina matematiky.
A za chvíli fyziky.
Fyziku Peter vyloženě neměl rád, to už radši i chemii.

Zazvonilo na přestávku a učitel po chvíli brblání že nikdo nedává pozor odešel.
A teď přestávka, k Peterovi s Nedem se už automaticky přisedly Mj s Betty.

Ned to měl s Betty jako na houpačce, chvíli spolu chodí, chvíli se navzájem pomlouvají a nesnáší se, chvíli se jen kamarádí a teď jsou ve fázi "zlatí" přiběhla ke stolu blonďatá krasotinka s širokým úsměvem.

"Zlatí" Odpověděl jí Ned se stejně širokým úsměvem.
"Hej vy zlatí nechcete si to zlatíčkovaní nechat až budete o samotě" Štekl po nich flash ale oba ho měli úplně na háku.
Dál už přestávka pokračovala normálně, občas když prošel někdo okolo dveří a zahlédl Petera tak měl nepříjemný pohled ale Mj zaměstnávala Petera tak, že si jich nestíhal ani všímat.
"Crrrrr" a už zase hodina. Fyzika, hurá.
I když zazvonilo tak se nikdo nevrátil ke svým lavicím, proč taky, všichni tam jdou až vejde učitel pokud si ho někdy alespoň všimnou.
Čas běžel a učitel pořád nikde ale to nikomu vážně nevadilo. Kdo by nechtěl volnou hodinu?
Už to bylo ale asi půl hodiny a tak se dva ze třídy rozhodli zajít do řiditelny.

"Prosíme pana profesora Dastona aby se dostavil do jeho vyučující třídy" Ozvalo se z rozhlasu ve třídách a na chodbách.
"Opakuji, prosíme pana učitele Dastona aby se dostavil do jeho vyučující třídy" Znovu se ozvalo v rozhlase a za chvíli do třídy vešli dva studenti i se suplující učitelkou.

Po celé škole se šuškalo kde učitel asi může být, taky pohledy které pronásledovali Petera na každém kroku neustálý a s nimi i pocit, že je něco špatně.

Takže znovu ahoj 😅
Dnes tu je už 2 kapitola i když je tahle o dost kratší za což se omlouvám.
Je to něco jako doplnění té předešlé.
Doufám že se vám i tahle líbí a do další kapitoly ahoj 😅🥰

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top