Wanda s Buckym po chvíli jízdy dorazily do základny kde je už čekal trošku klidnější Billy se Stevem a Pepper.

"Ahoj zlato" Billy se rozběhl k Wandě hned když ji spatřil ve dveřích a dlouze jí objal.

"Jsi v pořádku mami?" Podíval se na ni a do očí se mu zase začali hnát slzy.

"Ano jsem neboj se" Něžně ho hladila po vláskách.
"No tak, neplakej" Snažila se ho uklidnit. Billy měl část jak Wandiných tak Visionových schopností a ty ještě trochu vylepšené sebou. Hodně často dokázal vycítit co se děje nebo bude dít a nejčastěji se to projevovalo ve snech. A on to moc dobře věděl. Věděl že pokud tohle nebyl sen což si vážně nemyslel tak jeho máma bude umírat. A všem takovýmhle předpovědím musel čelit.

"Co máš s rukou" Zeptal se když uviděl modřínu na jejím zápěstí a na tom samém místě taky menší škrábanec.

"To nic není, stalo se mi to už před pár dny" teď mu lhala ale copak mu mohla říct pravdu když byl tak vyděšený?

"Pojď už bys měl spát" Vzala ho za ruku a odvedla do jeho a Tommyho pokoje. Tommy spal jako miminko a ani když si tam Wanda ještě chvíli s Billym povídali se nevzbudil.
Nakonec mu dala pusu do vlásků na dobrou noc a odešla zpátky za Stevem, Pepper a Buckym.

"Tak co?" Zeptal se Bucky hned když jí viděl ve dveřích.

"Spí" Odpověděla mu s úsměvem a sedla si na pohovku vedle Pepper.

"Promiň že jsme vám tak zkazili rande" Začal se omlouvat Steve ale Bucky ho přerušil.

"Nic jste nezkazili i tak jsme si to užili" Trochu se usmál a podíval se na Wandu která to s úsměvem odkývala.

Ještě tam chvíli seděli a povídali si ale nakonec se všichni vydali do svých pokojů a šli spát.

Ráno bylo docela klidné. Tommy se vzbudil okolo osmé a když sešel do obývacího pokoje už si tam hrála Morgan. Pepper seděla s hrnkem kávy a Steve dělal v kuchyni snídani.

"Ahoj teto" Proběhl okolo ní a běžel směrem k Morgan si hrát. On byl oproti Pepper vyspaný a čilí. Ona by nejradši ještě spala ale to by ji její malí andílek nesměl každou chvíli budit že už si chce jít hrát.

"Ahoj Tommy" Řekla rozespale a dál si hleděla svého hrnku kávy.

Billy se vzbudil asi za hodinu a taky přišel za nimi. Každý měl vlastní pokoj ale nikdo nechtěl být sám. Proč taky když jsou v budově další lidé.
A chvíli po něm přišel i Rhodey s Buckym.

I když jich na základně dřív bývalo víc tak teď jim to tam přišlo živější. Všechny ty dětské hlásky. Tommy, Billy a Morgan.
A navíc ještě dnes měli přijet Bartonovi.
Clint, Laura, Lila, Cooper a Nathaniel.
Jezdívali tam vždycky na týden ob měsíc.
Někdy tam taky jezdila Valkýra a někteří Asgarďané takže se tam vážně nenudili.

Wanda ještě v klidu vyspávala ve svém pokoji. Nejspíš byla po včerejšku unavená.

Pepper se už návštěvy Bartonů nemohla dočkat. Lauru si vážně strašně oblíbila. Chápala co na ní Natasha vždycky viděla a později i Wanda. Ta ženská si prostě dokázala rozumět se všemi.
Nejčastěji si povídali o dětech, domácnosti, o tom jaký kdy pekla koláč nebo jaké tričko by koupila spíš svému dítěti. Šlo o úplné kraviny ale zároveň Laura byla někdo, s kým si mohla povídat jako úplně normální žena.

Dřív když se s někým bavila tak řešila věci okolo základny, misí nebo práce a Avengers. Nikdy si nemohla jen tak s někým popovídat jestli je výhodnější Morgan koupit tu panenku s růžovýma vláskama která se jí tak strašně líbí a nebo spíš sadu kde je k ní i chlapec s modrýma vláskama který se jí zase tolik nelíbí ale zase tam k tomu je i malá kuchyňka kterou by jí ráda koupila ale to by musela koupit i chlapce. Ale zase kdyby ho později chtěla přikoupit tak už nemusí být a vyjde to o dost víc dráž. A třeba ho bude chtít Tommy nebo Billy do svého auta.
Všechno tohle byli jen strašné blbosti o kterých by s nikým jiným nemluvila ale u Laury měla pocit že jí naprosto rozumí a chápe.

Už na oběd měli přijet a tak se jim vydala trochu připravit pokoje a Steve zatím něco dobrého uvaří. Když jim poprvé vařil tak byla vážně překvapená jak dobré to bylo. Nikdy by si netypla že zrovna on buď umět vařit.

Pokoje připravila jako vždycky. Jednu ložnici pro Lauru s Clintem, pokoj pro Lilu a zvlášť pokoj pro kluky.
Lila tam taky strašně ráda jezdila, né že by to doma nemilovala ale tam měla vlastní pokoj zatím co u nich doma měla pokoj spolu s klukama. Těm být spolu ale vůbec nevadilo protože Nate byl snad jen mladší kopie Coopera. Ti se shodli snad na všem.

Taky to tam bylo pro Lilu něco jako jen její království kde si mohla nalepit plakáty svých oblíbených herců nebo zpěváků. Jednou to zkusila na statku u nich a Cooper jí ten plakát přelepil plakátem nejnovějšího modelu nějakého auta.

Bylo už čtvrt na dvanáct a oni měli do třičtvrtě hodiny přijet. Sešla dolů do obýváku a když viděla že tam Wanda ještě není tak se nad tím jen pousmála a vydala se jí vzbudit. Asi byla hodně unavená.

Došla do pokoje kde ji hned viděla rozvalenou na posteli jak klidně oddychuje.

"Wando, měla by jsi vstávat" Přišla k ní a trochu s ní zatřásla.

"Umm" Ta jen zamručela a otočila se na druhý bok. Pepper se nad tím znovu pousmála.

"Za chvíli tu jsou Bartonovi" Znovu s ní zatřásla.

"Budou tu až na oběť" Né moc dobrovolně jí odpověděla ale oči pořád neotevřela.

"No už je čtvrt na dvanáct" Objasnila jí. Wanda si protřela ospalé oči a né zrovna nadšeně se zvedla do senu.

"Cože?" Podívala se na ní a nemohla uvěřit tomu že by tak dlouho spala.

Pepper se znovu pousmála a ukázala jí na hodiny které visely na zdi.

"Sakra" Furt dokola si třela oči aby se zbavila pocitu že se jí chce spát ale moc se jí to nedařilo.

"Co?" Trošku nepostřehla Pepper jestli se něco děje.

"Slíbila jsem ti že ti pomůžu přece s úklidem a takový" Objasnila jí Wanda i když byla zase ráda že se i pořádně prospala.

"To je dobrý" Pepper jí poplácala po rameni a zvedla se aby mohla jít dál pokračovat v práci.

"Ale měla by jsi už vstávat" Ještě jednou se na ni usmála a vydala se ven z jejího pokoje.

Wanda se pomalu vyhrabala z postele a vydala do koupelny. Svlékla se sebe pyžamo a zalezla si pod studenou sprchu. Tak nějak věděla že studená sprcha a kafe budou jen dvě úžasné věci co jí udrží vzhůru.

Nechala ledové kapky smáčet jak její tělo a obličej tak i vlasy.

Vzala si šampón a jeho obsah vymáčkla do své dlaně. Začala si pomalu projíždět dlouhými prameny vlasů dokud na ruce neucítila nepříjemné pálení.

Když se na tu ruku podívala tak si všimla že tam má vážně velkou a nehezkou modřinu. Vážně by si nemyslela že od toho jak ji včera ten muž stiskl bude mít tak velkou modřinu a taky menší škrábanec ale ten nebyl nijak do hloubky.

Tak nějak se pokusila co nejvíce pěny a vody té ruce vyhnout a hned jak se vysprchovala se vydala vysušit si vlasy a převléct se.

Zrovna si vybírala nějaké oblečení když se koukla na hodiny a dost se zděsila. Třičtvrtě. Za asi patnáct minut tu jsou Bartonovi. Nakonec na sebe rychle hodila černé tričko a lehkou červenou mikinu.

Vysušila si vlasy a seběhla dolů do obývacího pokoje kde už bylo všechno připraveno včetně obědu který voněl tak silně a úžasně že ho cítila už na chodbě.