Tak jo, začnu tím, že vám řeknu jak já (nadějná husa) si představovala dnešní den a snila o tom, že dnešek bude super.

Tady vám ukážu jeden z mých vysněných rozvrhů dnešního dne:

22:00-8:00 zdá se mi sen s holčičkou a holčička mi oznamuje, že mi žádné nebezpečí nehrozí a ať si krásně užiju den
8:05-8:30 dělám ranní hygienu a s radostí zjišťuji, že dráček Orion byl jen výplod mí fantazie, a že to byl jen hloupý sen
8:45-9:45 učím se němčinu
10:00-11:00 učím se angličtinu a učitel mě pochválí, že mi všechno tak skvěle jde
11:00-11:15 během této přestávky dám kuře, které jsem si včera nachystala, do trouby, aby bylo na oběd v čas hotové
11:15-12:15 učím se chemii a učitelka je šťastná, že všechno hned na poprvé pochopím
12:15-13:15 mám pauzu na oběd a dám si dozlatova opečené kuře

Zbytek dne trénuju na housle, cvičím násobilku, čtu poučné knížky a píšu si s Madelaiin o novinkách dnešního dne.

Bohužel život je krutý a šance, že se mi tohle vyplní byla velmi malá až mizivá a do mích snů udeřila krutá realita:

3:23 moje sestra mě probudí
8:00 těsně před tím než mi zazvoní budík stihnu usnou a holčička ve snu mi stihne sdělit, že jsem úplně blbá a že se nesnažím skrýt před zbytkem světa
8:05 zamáčknu budík
8:20 ještě jednou ho zamáčknu
8:40 s hrůzou se probudím a zjišťuji, že za pět minut mi začne vyučování Němčiny
8:42 málem se zabiju, když uklouznu na syrovém kuřeti, který jsem včera dala Orionovy a zjišťuji, že to nebyl sen
8:50 vycházím ze sprchy a zjišťuji, že se mi na hlavě vytvořil velmi odpudivý gepardí účes a zkouším ignorovat už asi desetiminutové klepání na dveře
8:52-9:45 učím se Němčinu a snažím se ignorovat fakt, že se mi učitelka vyhýbá jako kdybych trpěla coronavirusem, přičemž celou tu dobu vzadu vrčí Orion, protože má hlad
9:45-10:00 učitelka na Němčinu odejde a hned v zápětí mi volá táta, že dala výpověď
10:00-10:36 celou hodinu na mě řve učitel na angličtinu, že vůbec nic neumím a (z části proto, protože se mě chtěl zastat a z části proto, protože měl hlad) se Orion rozhodl ho kousnout do nohy, přičemž učitel zařval, že dává výpověď a odešel skoro o půl hodiny dřív jak normálně
10:36-11:15 dá se říct, že mám prodlouženou přestávku, táta mi volá a stěžuje si, že mu už podruhé někdo volal, že dává výpověď a já přitom s hrůzou sleduju jak Orion pustí mojí ledničku, poté zkusím najít JAKÉKOLIV jídlo, ale bohužel Orion snědl VŠECHNO, kromě zasmrádlé brokolice a kousku syrového králíka, strčím králíka do trouby a přitom se divým, jak se tolik jídla vejde do tak malého dráčka
11:15-12:15 přijde učitelka na chemii a vzdychá, protože nic nechápu, takže mi všechno musí vysvětlit desetkrát
12:15-... Mám hlad jako vlk, chci vytáhnout králíka z trouby, ale zjistím, že jsem tu za**anou troubu zapomněla zapnout. V záchvatu vzteku jsem pak bouchla do trouby, která se okamžitě rozbila.

Pak už jsem ztratila vůli žít, takže jsem vzala syrového králíka a dala ho Orionovy k jídlu a já sama si vzala už týden starou, zasmrádlou brokolici (,ale stejně jsem tu brokolici vyhodila do koše, už začala plesnivět).

Zbytek dne jsem se jen válela v posteli a neměla byť jen nejmenší chuť, pomyslet natož dělat trénování násobilky, trénovat na housle nebo číst naučné knihy. 

Jediné co jsem dělala, bylo to, že jsem Madelaiin bombardovala otázkami.

Nakonec jsem ji dokopala k tomu, aby sem ke mě přišla, takže zítra ráno přijde na návštěvu a všechno mi vysvětlí. Oddechla jsem si úlevou, za pár hodin se konečně dozvím pravdu.

Líbí se vám zatím knížka?
Pokud ano, tak pro mě hlasujte a dejte si mě do sledování, kdyby jste měli jakýkoli otázky napište je do komentářů, moc ráda je zodpovím. Prosím ignorujte ty hrozné hrubky.
Myslíte si, že bych měla rozepsat ještě jednu knihu? Prosím odpovězte mi do komentářů, jestli ano nebo ne. Zas u další kapitoly,
natYtan