Probudil jsem se zhruba v poledne když na ně pařilo slunce.
  Zvedl jsem se . Měl jsem takový hlad, že mi byla strašně blbě. Lehl jsem si, protože mi to pomáhá.
   Nastražil jsem uši poznal jsem, že se ke mně někdo blíží. Nepoznal jsem ten pach. Cítil jsem i nějaké zvířata.
   Začal jsem přešlapovat z jedné nohy na druhou. Pak jsem začal štěkat, bylo mi jedno kdo to je hlavně, aby mě odsud dostal.
   Ten člověk se otočil, a šel směrem ke mně.
   Zastavil se u mě.
   ,, Kdo tě tu takhle nechal samotného promluvil na mě."
    Byl to nějaký muž v zeleném oblečení a i pistolí.
  ,, Já ti pomůžu." Sundal mi řetěz z nohy. Chtěl jsem utéct, ale v tu chvíli mě zvedl, a nesl někam pryč. A zase jsem jel v kufru nějakého aut.
   Když jsme zastavili poznal jsem to tu byl to útulek kde jsem byl před tím.
  Otevřel kufr, a zvedl m. Donesl mě dovnitř, a položil mě na zem. Byla studená. V tu chvíli přišla Monika, začal jsem vrtět ocáskem. Byl jsem rád.
   Odvedla mě do jiné místnosti kde jsem ještě nebyl , a pak mi ošetřovala nohu.
  Když už všechno bylo hotové byl jsem  rád . Ale všechno se změnilo když mě zase odnesla do té klece s dekou, ale tentokrát do jiné.
 

Poslední kapitoly budou kratší, protože píšu i jiné knížky můžete se kouknout 😉.