4. Kapitola
Nemohl jsem poznat kolik psů, ale trochu jsem se bál.
Zatáhla za vodítko, abych se prošel okolo jejího domu, a taky abych udělal svou potřebu.
Pak mě odvedla ke dveřím kam mi dala ještě vodu.
Potom odešla do toho domu.
Cítil jsem jak se vrací, a nejen sama. V tu chvíli se na mě vrhla dvě štěňata, a ještě jejich mamka. Nejdřív mě očichali a pak si mě vůbec nevšímali. Což jsem se docela divil.
Pozoroval jsem je jak si hrají na trávníku.
,,Ejmy, Laky ke mně !" Zakřičela.
Pak se sklonila ke mně. ,, Neboj se až přijede Kryštof ze školi, a Samuel z práce tak ti jméno taky vymyslíme.
Pak jsme se vydali do toho domu.
Když jsem tam vlezl byl obrovský.
Hned jsem ho šel prozkoumat. Nejdřív jsem se dostal do kuchyně, pak do obýváku, který byl průchozí.
Vrátil jsem se ke kuchyni. A zahnul do prava byla koupelna. Znovu jsem se vrátil, ale na chodbu.
Chtěl jsem vylézt schody, ale byla tam zábrana.
,, Tam nemůžeš, pelíšek budeš mít tady jo ?". A dala mi ho na chodbu kde měli ti tři plechy.
Potom mi dala už jen granule, vodu, a odešla.
Ani si nevzpomínám že jsem usnul probudil mě zvonek. Lekl jsem se tak jsem začal i se stěněti štěňat.
Kryštof :
,, Jé my máme nového pejska ?"
Lucka :
,, Jo to je pro tebe k 7 narozeninám."
K :
,,Děkuju moc."
L :
,, Nemáš zač. Tak a teď pojďte na večeřet."
Samuel:
,, Co máme dobrého?"
L:
,, Míchaná vajíčka."
K:
,, Jak se bude jmenovat?"
L:
,,Necháme to na tobě."
K:
,, Dobře bude to Toby."
Dlouho si tam něco povídali. Ten malý kluk na mě pořád koukal, a říkal Toby.
Asi je to moje nové jméno. Ale vždyť já už jedno mám. A zase se mi začalo stýskat.
Když to dojedli vydal se ke mně Kryštof. Hned jak je mně došel, štěňata se k němu nahrnula taky, aby jim nic neuniklo. No jo no štěňata pomyslel jsem si.
Dobu mě tam hladil, a pak se vydal spát. Zhasnul světlo, a odešel. Chtěl jsem ji taky spát, ale nešlo mi usnout, myslel jsem na Emu.
Zítra ještě ne, ale snad pak se mi podaří utéct. Vím, že tady by se o mě postarali dobře , ale já musím pokračovat v hledání.
Druhý den jsem se vzbudil plný energie. Šli jsme na procházku, sice mi vadilo jak pořád za mnou lítaly štěňata, ale náramně jsem si to užíval.
Došli jsme k potoku . Pomalu jsem se vydal do potoka, protože jsem si pořád nebyl jistý . Ale v tu chvíli za mnou přiběhla štěňata, takže jsem byl v tu ránu celý mokrý.
Později jsme vylezli, a šli domů.
Doma už jsme si jen hráli.
Večer jsme dostali najíst ,a Kryštof nám ještě potají podal pod stůl kousek masa.
Nechápal jsem proč nám to taky nedávají, bylo to to nejlepší co jsem kdy jedl.
Potom jsme šli spát. Probudil jsem se ze snů , když jsem něco uslyšel za dveřmi.
Zvedl jsem hlavu a snažil se pomocí čichu poznat kdo je to.
A pak jsem ten pach ucítil. Chtělo se mi začít vrčet, a štěkat.
Ahoj doufám, že se vám tahle kapitola líbila napište mi do komentářů kdo si myslíte, že to je. Budu ráda když mi zanecháte ⭐. Nezapomeňte dát odběr aby vám žádná nová kapitola neunikla❤️.
!!!Další kapitola vyjde buď dneska nebo zítra!!!.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top