Okamžitě jsem začal štěkat jak to jen šlo. Bylo mi jedno, že mě Ema pořád napomínala. Nechtěl jsem aby se jí něco stalo.
  ,, V klidu je to jen bouřka." Řekla mi. A já věděl, že jestli neotevře ty dveře a nepodívá se ven něco se jí stane. Začal jsem škrábat na dveře, a u toho štěkat.
   V tu chvíli jsem narazila do stěny, a padali jsme.
    Nevím co se stalo, ale strašně mě bolela hlava, a viděl jsem černo.
   Chtěl jsem se podívat jestli je Ema v pořádku, ale nešlo mi otevřít oči.
Po nějaké době mě někdo zvedl, a donesl na nějakou deku.
    Povedlo se mi trochu pootevřít oči, ale strašně mě pálili . Viděl jsme spoustu blikajících aut který pořád houkali .
    Snažil jsem se zvednout, ale nešlo mi to, připadal jsme si strašně slabý.
Aspoň jsem se pokusil najít Emu pohledem.
  Spatřil jsme ji jak ji vezou nějací lidé na jezdící posteli. Nevěděl jsem co to je ani proč ji ode mě odvážejí. V tu chvíli tam přiběhl nějaký muž měl jsme povědomí, že ho znám. Když se otočil chtěl jsem začít vrčet byl to Viktor.
   ,, Proč si byla takhle pozdě večer v tom posedu, a ještě s tím štěnětem, to štěně už tu nemělo být co jsi si jako myslela, že na to nepřijdu. Kdybych si nevšiml, že nejsi v pokoji tak tady zemřeš!."
  ,, Pane nechte ji je ve vážném stavu, je sice při vědomí ale má velké popáleniny.
   Takhle se hádali dokud ti lidi nenastoupili do toho houkající ho auta.
   Pak se ke mě vydal Viktor. ,,Za všechno můžeš ty zpropadenej čokle.
    Kdyby tě tam nezavedla a nechodila tam za tebou tak se jí nic nestalo.
   ,,Pane vy jste majitel?"Zeptala se nějaká žena, která k nám přišla.
   ,, Ano jsem ."
   ,, Budete si ho nechávat?. Ptám se protože mi moc nepřipadáte jako ideální majitel."
   ,, Samozřejmě že ne!. Vůbec mi na tom štěněti nezáleží už tady dávno nemuselo být."
   Mezitím co takhle něco řešili jsme usnul, protože jsem se bál Viktora jak pořád řval.
   Probudil jsem se zrovna když jsme zastavili u nějakého domu kde byli cítit psi a kočky.
   ,, Tak a jsme tady." Řekla mi. ,, Jmenuji se Monika předchozí majitel byl na tebe hnusný viď. Pokusíme ti najít ten nejlepší domov. Jo ?."
   Z toho jejího povídání jsem pochopil že se jmenuje Monika, a že je hodná. To mě trochu uklidnilo, ale pořád jsem nechápal proč jsem nemohl odjet s Emou .
  ,,Tak a teď tě půjdu pořádně umýt aby jsi udělal dobrý dojem na tvoje nové majitele."
   Šli jsme do toho domu vonícím po psech a kočkách. několikrát jsme zabočili a pak jsme se ocitli v koupelně.
   ,, Tak buď hodný pejsek, teď tě zvednu do vany a umyju tě". Řekla mi .
    Docela se mi líbila ta teplá voda, ale nelíbily se mi ty bublinky, které byli všude okolo mě. Už jsme to nevydržel a oklepal se .
  ,, Né!" Vykřikla, ale pak se začala smát.
   Pak mě odvedla do klece kam mi ještě dala granule, vodu,pelíšek, a pak ode mě odešla.

Po dvou týdnech :

   Byl jsem tu už docela dlouho. Hodně se mi stýskalo po Emě.
   ,, Dobrý den vy hledáte pejska." Uslyšel jsem mluvit Moniku. Ale bohužel jsem ji moc nerozuměl. Jen jsem naklonil hlavu na stranu.
    Došli i s tou cizí paní se,kterou si povídala k mé kleci.
    ,, Jé ten je hezký". Řekla a sedla si ke mě. ,,Kolik mu je?".
    ,,Kolem jednoho roku. Jeho majitel ho nechtěl. Je to kluk. Zatím jsem mu jméno nedávala, aby nebyl zmatený nevím jak se jmenoval předtím."
    Najednou Monika otevřela dvířka, a ukázala mi ať jdu ven z klece.
   Ta nová paní se jmenovala Lucie. Nebo jí tak aspoň Monika říkala.
    Lucka mi nejdřív nastavila ruku, nejdříve jsem ji očichal, a následně celou olízal. Pak mě zvedla, a já jí položil hlavu na rameno. A pozoroval jak něco řeší, podepisují nějaké papíry.
    Vyšla se mnou z té budovy plné zvířat za což jsme byl rád. Ale chtěl jsem, aby mě pustila a já mohl najít Emu.
Ale to se nestalo donesla mě k jejímu autu a tam mě dala do kufru, pak ho zavřela.
   Jen jsem slyšel jak si povídají, a pak taky nastoupila do auta.
Věděl jsem že Lucie je hodná, a proto jsem se tolik nebál . Celou cestu mi něco říkala.
Pak jsme zastavili. Připnula mi vodítko a já vyskočil z kufru.
Ucítil jsem děti, ale i psy.

Doufám že se vám tato kapitola líbila a, protože je dnes den matek věnuji tuhle kapitolu mé mamce. Budu ráda když mi zanecháte ⭐ nebo nějaký komentář. Mám vás ráda ❤️.