Druhý den se Harry a Severus přemístili do Paříže. Byl to  poměrně dlouhý přenos, takže poté co se ubytovali v hotelu, si museli trochu odpočinout.

Na večer spolu vyrazili do ulic. Nakoupili Harrymu spoustu oblečení a zmenšili vše do malého balíčku, který se vešel do kapsy. Potom si dali večeři v malé restauraci a následně se šli projít kolem Seiny. Severus Harryho chytil ta ruku a ten v tu chvíli ucukl.

" Pořád se stydíš za to kým jsi?" podivil se Severus.

" Co kdyby mě viděl někdo, kdo zná Weasleyovi..." zamračil se Harry.

"Tak to vyřeš a napiš jí, že chceš anulaci manželství," navrhl Severus.

" To nejde..." zarazil se Harry. Nad tímhle ještě ani neuvažoval.

"Pravda, tohle je potřeba vyřídit osobně. Nicméně nedělej si starosti, vždyť je tma, není téměř vidět na krok, " řekl.

Harry se zatvářil trochu nejistě, ale pak mu svou ruku vložil do dlaně. Bylo moc pěkné, jen tak bloumat podél řeky, mluvit o ruzných nepodstatných věcech a držet se za ruce.

Mohl bych být zamilovaný?

Harry to nevěděl, ale něco v koutku duše mu říkalo, že je to takhle konečně správně. A pak nad nimi vybuchl ohňostroj. Byla to taková nádhera. Zatímco Harry sledoval vybuchující jiskry na nebi, Severus si stoupl přímo za mladíka. Harry se o něj trochu opřel a Severus ho zezadu objal kolem pasu. Nádherný pocit stát tam a cítit tu vzájemnou blízkost.

Severus se sehnul a políbil Harryho na krk. Ten zapal po dechu a opřel se o Severuse ještě víc. Muž se nehodlal držet zpátky. Kůl železo dokud bylo žhavé. Horkými polibky zasypával Harryho krk a poté přešel ke rtům, kde strávil notnou chvíli. Otočil ho a přitiskl k sobě. Bylo to dokonalé. Oba byli vzrušení.

Poté je Severus přemístil do hotelu. Harryho ten přenos probral z oparu touhy a trochu se od Severuse odtáhl.

" Co se děje?" zeptal se muž.

" Já... nemůžu... " řekl Harry.

" Domníval jsem se, že se ti to zamlouvá..." namítl Severus. Zhoupl se v bocích a otřel se svou erekcí o tu Harryho. Oba se ostře nadechli.

" Ehm jo, akorát tohle je prostě na mě moc rychlé..."

"Jak jsen již dříve řekl, nebudu tě do ničeho nutit. I tohle je pokrok," pohladil ho po tváři Severus.

Harry se trochu uklidnil než pomalu došli do pokoje. Severus by Harryho nejraději zatáhl do společné koupele, ale o tom si mohl nechat jen zdát. Zatím.

Snad na konci cesty, kdo ví...

***

Druhý den se a Harrym vydali prohlídnout Notre Dame. A když se dostatečně vynadívali na tuto úžasnou památku, zašli na skvělý oběd, popíjeli k tomu výborné lehké víno a bylo jim skvěle.

Opravdu si dovolenou užívali všemi doušky.  Ve Francii strávili pár dní a další destinací  byla Itálie, poté Řecko a Španělsko. V každé zemi, kterou  navštívili, chodili po nejznámějších památkách. Severus Harrymu vyprávěl různé zajímavosti z kouzelnického světa, které se k památkám vztahovaly.
Chodili na obědy a večeře, do kina a Harry se pomalu víc uvolňoval a na veřejnosti si dovolil být sám sebou. Už mu nedělalo problém se se Severuse držet za ruce a líbat se.

K úplně spokojenosti Severusovi chybělo se s Harrym pomilovat, ale kdykoli to trochu vypadalo, že by se k tomu snad mohlo schylovat, hodil Harry zpátečku. Severus na něj netlačil, ale zdálo se, že ho Harry nechává zajít vzdy o trošičku dál a to Severus považoval za pokrok.

Harry celou dobu Hermioně posílal pohledy z míst, která navštívili. Nikomu dalšímu se neozval. Tušil, že jeho návrat nebude vůbec jednoduchý.

A tak když nastal čas se vrátit zpět, Harry začínal být čím dál víc nervóznější, až mu z toho nebylo moc dobře. Věděl, že až se ocitne zase doma, bude muset čelit Weasleyovým a toho se děsil.

***

Jakmile se přemístili do Severusova domu, Harry zahodil kufr a sednul si na křeslo.

"Zdá se, že tě ta dovolená spíše zničila, než že by sis odpočinul," utrousil se Severus.

"Jsem nějaký unavený. Poslední dva dny jsem se necítil zrovna v pohodě," řekl Harry tiše.

" Proč jsi nic neřekl?" podivil se Severus.

"Nechtěl jsem ti kazit radost,  vypadal jsi tak nadšeně," řekl prostě.  Severus si povzdechl a uklonil hlavu na stranu.

" Harry, měl jsi něco říct, vrátili bychom se dřív. Tak pojď odpočineš si," řekl Severus, pomohl mu do schodů a do postele. Když ho uložil, změřil mu teplotu, byla o něco vyšší. Přivolal si nějaké lektvary a donutil ho je vypít. Políbil ho na čelo a popřál hezké sny. Když Harry usnul, šel vybalit jejich zavazadla, aby kouzlem vypral a vyžehlil oblečení. Poté je opět zabalil a přibalit do kufrů i všechno ostatní, co tu měli. Zítra už budou v Bradavicích.

Neměl sice rád učení, ale věřil, že jedná v Harryho nejlepším zájmu a on tam bude spokojený. To mu dávalo jistou naději, že jeho působení ve škole bude tentokrát snesitelnejší.

***

Když se Harry vzbudil a nebylo mu lépe, Severus si uvědomil, že všechno to nejspíš souvisí s Harryho psychikou. Pomůže mu jen když si konečně promluví se svou ženou a ostatními Weasleyovymi. Jenže se obával, že to Harry bude odkládat dokud to půjde. Musel si s ním o tom promluvit. Připravil pro mě snídani a zavolal ho, ať se spolu nají.

Když dojedli, řekl mu:" Musíme si promluvit."

" To zní vážně," zarazil se Harry.

" Domnívám se, že fyzické příznaky souvisí s tvým momentální psychickým rozpoložením."

" Hm možná..."

"Tudíž bys neměl více odkládat svůj rozhovor s příbuznými," dokončil Severus myšlenku.
Harry se na něj zadíval zmučeně.

"Je to nutné a ty to víš. Nemůžeš to odsouvat donekonečna."

"Proč ne?" zeptal se Harry poťouchle, ale dostalo se mu za to pohledu "nebuď idiot".

" No dobře... ale mohlo by to být trochu později? Dnes se stěhujeme do Bradavic, tak až se trochu zabydlíme. Vždyť ani nevím, co tam budu dělat."

"Harry," zamračil se Severus.

"Slibuju, že potom to už konečně vyřeším."

"Jen aby."

***

V Doupěti seděli Ron a Ginny Weasleyovi s Hermionou v kuchyni. Právě jim přišla říct, že se Harry brzy objeví v Bradavicích. Mimoto jim také řekla, že jí Harry posílal pohledy z každého nového místa, které v létě navštívil. Samozřejmě to ani jednoho nenechalo chladným.

"Nechápu, žes mi to neřekla a nechala mě ho hledat. Nemůžu uvěřit, že posílal dopisy jen tobě," nafoukla se Ginny.

" Přesně," přisadil si Ron.

"Omlouvám se, ale asi vám  to nechtěl dát vědět," pokrčila Hermiona rameny. Cítila se poněkud nepříjemně. Jenže Hermiona opravdu neměla pocit, že se Harry chtěl dělit o zážitky z cest i s nimi. Pro ostatní Harry a Snape zmizeli neznámo kam. Bystrozoři se tím odmítli zabývat. Ginny celá zoufalá nechala vytisknout letáky, že se hledá její manžel. A rozvěsila je všude možně. Nikdy nepřišel žádný tip, kde by mohl být. Hlavně protože Hermiona zničila všechny letáky, jakmile byla Ginny z dohledu.

"Možná mu Snape zakázal psát jenom mě, hnusák jeden," přemýšlela Ginny nahlas.

"To by mu bylo podobný," řekl Ron.

"Nemusíte mu zas nasazovat psí hlavu, třeba to bylo Harryho rozhodnutí," řekla Hermiona a setkala se s pohoršenými výrazy.

"Jak to zatraceně myslíš?" mračil se Ron.

"To je jedno. Nestěhuje se na konec světa. Napiš mu a uvidíš."

"Nebylo by lepší se tam rovnou přemístit?" navrhla Ginny.

"Pamatuj, že tě ředitelka naposledy vykázala pryč. Navíc se dnes bude zabydlovat. Nech mu pár dní..." krotila jí Hermiona.

"Neviděla jsem ho skoro dva měsíce. Jsem jeho manželka  sakra, chci být s ním. Co když mu Snape úplně vymyl mozek?"

"Nebo mu dal Amorův šíp..." napadlo Rona.

" Musíme mu dát protijed a zachránit ho," řekla Ginny.

" Proč jste si tak jistý?" kroutila Hermiona hlavou.

" Nevím, prostě nic jiného nedává smysl."

Kromě toho, co vám Harry zjevně říct nechce.

"Mimochodem já budu taky v Bradavicích. Přihlásila jsem se na pozici učitele a ředitelka mně přijala." oznámila jim.

" Cože?" vyjekli oba sourozenci.

" Musím si dodělat učitelské vzdělání. Jinak bych to nemohla dělat.  Proto budu dálkově studovat dvě vysoké školy."

"Hermiono, vždyť se pak vůbec neuvidíme," namítl Ron.

"O víkendech budu mít přece volno," poznamenala Hermiona.

" Jo a budeš pořád jenom v knížkách," povzdechl si.

" Hele, já chci na Harryho dávat pozor, proto jsem se přihlásila, když jsem to zjistila."

" No to vlastně není až tak blbej nápad," řekl Ron po chvíli.

" Děkuju," protočil oči.

" Mohla bys mu aspoň dát vzkaz ode mě a podstrčit mu protijed," přemýšlela Ginny.

" Hmm..." povzdechla si.

No to fakt neudělám, stejně by to k ničemu nebylo...

***

Zatímco pomalu vybalovali kufry, krbem k nim vešla ředitelka.

"Dobrý den Severusi, Harry vítám vás oba znovu na hradě."

"Dobrý den, paní ředitelko," zazubil se Harry. Byl nadšený, že tu může zase být.

"Přišla jsem ti říct, že budeš pomáhat novému učiteli Obrany proti černé magii."

"Jak přesně pomáhat?" zeptal se Harry.

"Opravovat eseje, s praktickými cvičením, pomůckami a tak."

" Skvělý a kdo bude učit?" zeptal se Harry.

"Zítra se s ní uvidíš."

"S ní? Doufám, že to nebude zase ta ropucha, " utrousil Harry.

"Ne, Dolores má naštěstí doživotní zákaz se ke škole přiblížit," zavrtěla hlavou.

"V tom případě se budu těšit. "

"Ona na tebe také," řekla s potutelným výrazem ve tváři a zase zmizela v krbu.

"To bylo divné..." poškrábal se Harry na hlavě.

" Ano," přitakal Severus. Ani jeden z nich netušil, jak moc budou druhý den mrkat na drát až novou profesorku uvidí.