19.

,,No a s čím chceš pomoct? Ve věcech lásky se moc nevyznám, chlape." to co říkal, byla pravda. Taky jsem po něm žádnou radu ohledně tohohle tématu nechtěl.

,,Pozítří se koná to předávání cen. Chci, aby si mi tam sehnal nějaký skvostný doprovod." Spiklenecky jsem se na něj usmál a čekal, až mu to dojde. Chvíli na mě nechápavě koukal.

,,No jasné. Ty chceš, aby na tebe žárlila!" vykřikl.

,,Mohlo by to zabrat ne?" chtěl jsem znát jeho názor.

,,No je to dobrý nápad. A máš to mít nějakou modelku, nebo snad zpěvačku?" pokrčil jsem rameny, bylo mi to naprosto jedno, která z těch kreatur tam se mnou půjde.

,,Je to jedno. Hlavně ať je do mě úplně poblázněná. Čím víc tím líp." Mrknul jsem na něj. Byl jsem zvědavý, jak tohle všechno dopadne.

Jossie

V den předávání cen

Tak už jsem si byla naprosto jistá. Tom mi nelhal, když mi říkal, že si nic nepamatuje. Včera jsem měla schůzku s Nolou. Tedy musela jsem si na ni počkat, než skončila ve škole a pak jí pracně přesvědčovat, aby si se mnou šla sednout na kafe. Zdráhala se. A dělala dobře, protože to koktání co mi předvedla potom, bylo víc, než jsem potřebovala. V tašce jsem měla připravený diktafon. Mám i důkaz. Když jsem jí bombardovala otázkami týkající se té osudné noci. Neřekla sice nic určitého, ale to jak se mi ani za svět nechtěla podívat do očí a byla extrémně nervózní, to vše mluvilo samo za sebe.
Mám podklady pro další pokračování. Už jsem si připadala jak detektiv. Nikdy jsem nepociťovala takové odhodlání odhalit pro někoho pravdu. Byla jsem jako posedlá. Pachtící pro osvobození Toma.

Jinak zrovna teď jsem se připravovala na party. Byla jsem pozvaná na předávání cen. Jakožto vážená právnička. Celkem mě to potěšilo, ale jsem zvyklá, protože vždy když jsem dělala pro nějakého klienta, tak jsem byla pozvaná na všechny společenské události týkající se jeho. Logicky jdu i na předávání hudebních cen, kde je ve více kategoriích nominován můj současný případ. Mám pozvánku i pro svoji kamarádku Bellu. Přijela předevčírem a už jsme spolu prolezly všechny moje oblíbené noční podniky. Byla z toho vedle, když jsem jí oznámila, že jdeme na tuhle akci. Ona zná jen vernisáže a výstavy. Kvůli tomu sem i přijela. Koná se výstava příští týden a vystavují tam tři její obrazy. A já jdu s ní. Samozřejmě. O malbách nevím vůbec nic, ale co bych pro ni neudělala.

Už je to týden od té události v parku. S ním jsem se neviděla ani jednou, ani jsem se s ním nijak nekontaktovala. Ani z jeho strany žádná odezva. Ale ani jsem se nedivila, když jsem ho tak odkopla.
Taky bych se sama na sebe vykašlala po tom, co jsem mu udělala. Musela jsem ranit jeho mužskou ješitnost. Což jsem se dopustila hodně špatného zločinu. Když jsem viděla předtím jeho výraz, ranilo mě to. Bylo mi ho tak moc líto, že jsem okamžitě chtěla změnit vše, co jsem mu řekla. Ale když jsem o tom pak přemýšlela. Udělala jsem dobře, už mě nebude tak pronásledovat. Vše bude zase tak, jak má být, tak jak na to jsem já zvyklá.

Přišla mi esemeska od Belly. Ptala se, co si má vzít na sebe, že nic nemá. A tak dále. Pěkně vyšilovala. Tak jsem ji musela uklidňovat. Já jsem měla ve svém výběru jasno. Měla jsem na sobě šedo-stříbrné koktejlky. Krátké do půlky stehen. Zdůrazňovaly moje křivky. A na nohách vysoké černé boty na podpatku. Bez nich nedám ani ránu. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a trochu si je narovnala. Vypadala jsem skvěle.

Tak jsem se vydala na cestu. Jack mi dneska byl k dispozici. Cestou jsme měli vyzvednout i Bellu u jejího hotelu.