11. Tom

,,Tome Russele! Soustřeď se. Mě z tebe brzo trefí!" dostal jsem přes hlavu časopisem. Tak jsem se musel vrátit ze světa snů. Zamrkal jsem a snažil jsem se soustředit na práci. Měl jsem složit písničku na udílení cen VMA. A pak ji tam i zahrát. Bohužel jsem měl plnou hlavu, úplně něčeho jiného. Jindy by mě to znepokojovalo, ale teď rozhodně ne. A ne, neměl jsem plnou hlavu toho právnického sporu. Ale souviselo to s tím. Spíš s ní. Myslím, že jsem se setkal s tou tajuplnou záležitostí, které se říká láska na první pohled. Ale zatím jsem se to snažil držet na uzdě. Akorát jsem tím přiváděl svého manažera k šílenství.

,,Nevím, nějak mi chybí inspirace. Možná bych se měl jít projít." Tím projít jsem myslel potloukat se okolo jejího domu. Stal se ze mě zoufalý ubožák. Jde to se mnou z kopce. Neviděl jsem ji celý týden. Ale počítal jsem s tím, že mi brzy zavolá, měla se sejít s Nolou. Potřeboval jsem ji slyšet. Třeba mě nějaký nápad na tu písničku trkne. Láska dává křídla ne? Zase jsem se pošahaně usmíval.

,,Proboha co to s tebou je? Tenhle týden jsi jak smyslu zbavený! Svěř se mi." Přecházel z jedné strany na druhou. A pořád na mě boulil oči. Co jsem měl dělat? Svěřit se mu, že mám srdce jako v kleštích? Tomu stejnak nevěřil. Jsem přece nenapravitelný holkař.

,,Ale nic Blackie. Jsem zamilovaný." Vypadlo ze mě nakonec. Nedokázal jsem to v sobě déle držet a dusit. On na mě koukal s hubou dokořán a nemohl uvěřit svým uším. Nedivím se mu, upřímně ne.
Valil na mě zase oči, nesnášel jsem, když tohle dělal.

,,Sakra co?" vyjekl jsem.

,,Ty ses snad něčím sjel?" vyrazil ze sebe. Vyprskl jsem smíchy. Miluju, když ho vyvedu z míry.

,,Ne. Proč?" schválně jsem nasadil zasněný výraz a koukal do dálky jak magor. Znovu mě přetáhnul časopisem přes hlavu. Mimochodem na obálce se vyskytovala moje hlava. No jsem to přece ale celebrita.

,,Řekni mi pravdu Tome! Jestli jsi zaláskovanej, dělám si o tebe vážné starosti." Chytil mě jak tatík za ramena a díval se mi upřeně do očí. Doufám, že teď nespustí nějaký ten svůj proslov. Má jich plný seznam. Pro mě.

,,Já ti jí k mé smůle ale říkám." Povídal jsem ale už úplně vážně. Tohle byla vážná záležitost. Jsem beznadějný případ. Vím jak se holce dostat pod sukni, ale jak si získat její srdce? Co já vím. Tohle mě nikdy nezajímalo.

,,No to je síla." Zasmál se a sednul si naproti mně.

,,Kdo to byl do tebe řekl?" vrtěl hlavou, jakoby tomu pořád nemohl uvěřit.

,,Kdo je ta chudinka šťastná?" Výmluvně jsem k němu zvedl oči a čekal jsem, až mu to třeba dojde. Chvíli koukal, jakože neví, o co se snažím a pak jsem poznal, jak mu svitlo.

,,Ale neeee. Že by to byla naše právnička krasotinka?" pobaveně zatleskal.

,,Líp sis vybrat nemohl, chlape a ví o tom?" vyzvídal.

,,Ne! Zbláznil ses jako? A ne že jí to hned při první příležitosti vyžvaníš!" vykřikl jsem rychle.

,,Neboj, mlčím jako hrob. A víš, co stejnak by ti to nevěřila." Soucitně mě poplácal po rameni.

,,A to je ten problém, jak by taky mohla. Jenom po jednom týdnu a ještě k tomu se stínem mé minulosti?" zabručel jsem.

,,Ty jsi vážně jetej. Mluvíš jak zabouchlej!" pořád si ze mě dělal srandu. Ach jo. Můj život je totálně v troskách.

,,Já ti poradím ve věcech lásky, jestli chceš." vyprsknul znovu, tak jsem se na něj hrozivě zamračil a on konečně zmlknul.

,,Myslím to vážně." Zvednul jsem obočí.

,,Co ty o tom asi tak víš?" zabrblal jsem.

,,Věř mi, pár vztahů jsem měl. Dokonce jsem byl i zamilovaný, ale osud nám moc nepřál." Tentokrát jsem ho fláknul já. Myslím, že od něj si vážně radit nenechám.