⚠️Varování. ⚠️

V téhle kapitole se bude hodně zmiňovat krev. Kapitola není určena pro slabší povahy.

Děkuji a mějte se.
_____________________

,,Jsou tady!" vyl někdo. Layla se otočila a střetla se s něčím ohavným, až se jí z toho zamotala hlava. Podlomily se jí packy a ona málem spadla.

,,Oh svatý Targaelysi, do jaké doby jsem se to dostala tentokrát?" zeptala se splašeně.

Bedlivě se podívala po okolí po nějakých nápovědách, nebo něco, co by jí pomohlo se zorientovat. Prázdné místo, odkud utekli vlci. Je noc. Jediný, kdo je aktivní v noci jsou...

,,Smečka Nočních děsů..." vydechla Layla. Stála na místě, ale když zaslechla vytí a vrčení zpoza ní, otočila se.

Stál za ní mohutný bílý vlk s kompletně bílýma očima. Škrábance na tlapách, předních i zadních, na uchu a na hřbetě. Přibližoval se pomalu k ní. Jako by...jako by ji viděl...cítil.

,,Správně, maličká," odpověděl jí a jeho hlas nezněl vůbec přátelsky. Layle se rozbušilo srdce a zmateně se na něho podívala. ,,Co tady pohledáváš?" zeptal se jí skoro až psychopaticky. Naklonil hlavu na stranu a věnoval jí široký úsměv vraha.

Utíkej! ozval se opět ten hlásek v hlavě. Layla odstoupila od bílého vlka a připravila se k útěku. Za chvíli zahlédla další vlky, ale, možná díky bohu, ji neviděli. Neznámý vlk jí dýchal na hřbet. Stál nad ní a připravoval se zaútočit dřív, než stihne utéct.

Layla sebou trhla a rozběhla se, avšak...

_____________________________________

Morbis stál přímo před Wargem a Krvespárem. Byl poraněný, ale přesto bojoval dál, jen aby ochránil smečku. Ztěžka se nadechoval a vydechoval. Popadal dech, ale jak se zdá, Krvespár a Warg mají ještě hodně energie na to, ho zabít.

,,Vzdej se tohoto území a dej nám někoho z tvé smečky, alfo Nočních děsů, jinak to s tebou opravdu nedopadne dobře," varoval ho Krvespár. Warg přešlapoval a pomalu začal chodit kolem Morbise. Jako by opravdu pro něho byla jen nějaká potrava. Krvespár tam stál s přimhouřenýma očima.

,,Já se svých členů nevzdám. Území bylo odjakživa Nočních děsů," odpověděl Morbis na pokraji sil. Otočil hlavou a očima sledoval Wargův každý pohyb. Jak profesionálně se plíží. Jak kolem něho krouží s vytasenými zuby. Každou chvíli připraven k jeho vraždě.

,,Wargu," Krvespár řekl chladnokrevně a podíval se na svého spojence. Warg k tomu nepotřeboval žádné další slovo. Udělal by to i tak. Bez varování na Morbise skočil a zakousl se do jeho hřbetu.

,,Morbisi!" vykřikla vlčice. Morbis zakňučel a zděsil se, když zahlédl svou družku, která ho přišla zachránit. Skočila po Wargovi a seškrábala ho ze svého druha, který poté padl na zem. ,,Ještě jednou se k němu přiblížíte a věřte, že budete mít ještě hodně k dočinění se mnou." zavrčela Nayra.

,,Ne tak hr, pačmago," ozval se další hlas vlčice a na světlo přišla Taika - družka Krvespára. Ten se na ni okamžitě podíval a zavrčel.

,,Nemáš tady být, Taiko. Tak zněl rozkaz," prskl po ní. Taika se ale tvářila nezaujatě a ignorovala jeho slova. Jejím cílem byla nyní Nayra. Doširoka se usmála.

,,No tak. Přece ti nemůžu nechat veškerou zábavu jen pro sebe," odpověděla a ani mu nevěnovala pohled. Soustředila se jen na družku alfy Nočních děsů, která ochranářsky stála před Morbisem.

Nayra se ale nenechávala nijak zastrašit. Naopak. Vypadala velmi klidně. Nenápadně věnovala pohled Drápě - betě a Phoenixovi - zetě, kteří vyčkávali ve stínech noci na povel. Nayra se také doširoka usmála. Beze strachu. Byla si jistá, že tohle vyhrají. Její plán musí vyjít.

P̸̡̡̫͚͕̪̬̍̇̄r̸̹̬͙̬̈́̓̋̒̐̋̀̉̽ö̸̡͓̞͚̫͖̤̩͔̝͔̠̺͙́s̴͉̯̜̖͎͉̳̮͛͗̊̿͝͠t̶̖̥̪͖͍̩̙̲̦̯̣̥́̾̃̓͒͝ě̵̻̞͙̋̅͋̀̀́̀̑̿́͊̿́͝ ̵̬̬͚͔̃̈́̅̄̾̈́͑̓̕͠v̷̘̱̋̑̆̀̿̌̍̃̈́͆̒͝ÿ̶̢̱̫̼͉̣̝͓̙̖̠͔͛́͝j̸̬͚̙̱̺̻̩̮̽ị̵͔͉̠̭̻́̓͒͊̅͝t̷͔͓̆͐̋̌͆͆͒͝ ̷̢̠̤͈̳̪̠̣̣̭̹̰̺̍̐͂m̷̢̙̣̜̱͈̹͖̼̙͍̆̾̀̍̎̄̎̿̇͝͝u̸̲͈̟̞̱͙̔͆̆ś̷̝͓̤͙̯̮̤̿̂̈́̍̿í̶̟͓̳̱̩̫̲̗̼̀̄͗̅͛́͜͝.̶͈̟͎̥͇̦̖́̓̑̃̔̇̈̃̓͊́̊̕͠ͅ

,,Teď!" vykřikla Nayra a téměř okamžitě ze svých skrýší vyskočila Drápa i Phoenix. Drápa šla po Krvespárovi, zatímco Phoenix se snažil sejmout a zranit Warga. Warg byl ale velmi silný protivník a jen tak se nedal.

Nyní to zůstalo jen mezi Nayrou a Taikou. Obě vlčice na sebe vrčely. Čekaly, která zaútočí jako první. Když se Nayra tak rozhlížela po okolí, nemohla si nevšimnout několik párů uch. Pořádně si je prohlédla.

Dobrý tah, alfové, pochválila je ve své mysli a ušklíbla se.

,,Huntere, Smokeu. Slushio, Apache! Útok!" vykřikla Taika. Znenadání ze své skrýše vyskočili čtyři jmenovaní lovci z obou spojených smeček. Okamžitě obklíčili Nayru a oddělili ji od Morbise, který stále bezvládně ležel na zemi. Nayru chytila mírná panika. Ne o sebe. O svého druha. Rychle musela přijít s nějakým nápadem. Rozhlédla se kolem a mrzel ji pohled na své podřízené.

Phoenix byl na pokraji sil. Byl zraněn. I se svými znalostmi a pohyby nestačil na samotného Warga, který je znám za několik vražd. Světlosrstý vlk vypadal, jako by měl každou chvíli zkolabovat. Možná i...padnout.

Ne.

To nedovolí.

Rychle se koukla na Drápu. Ta na tom byla o něco lépe. Krvespár tak moc násilnický nebyl, ale...on se určitě změnil, když dokázal přesvědčit Warga ke spojenectví. Vlčice se zkušeně vyhýbala útokům alfy Běsňáků, ale nedařilo se jí ho napadnout.

,,A teď jsi nahraná, zlato," uchechtla se Taika a přiblížila se k Nayře. Ta na ni tak akorát hluboce zavrčela a připravila se k útoku.

,,Co chceš se mnou?! Chceš se mnou bojovat?! Pojď! Vyzývám tě," prskla po ní. Taika se zachichotala a nastražila uši.

,,Opovrhuješ mnou. Vidím to. Boj? Tak fajn," souhlasila a usmála se.

,,Bez posily. Jen ty a já," zavrčela Nayra a vrhla vražedný pohled po Hunterovi a Rudoměsíci. Morbis sebou trhl.

,,Nayro- nedělej to...tvá oběť by měla velký dopad na smečku..." špitl Morbis na pokraji sil a snažil se postavit, ale Smoke ho k zemi přišlápl, aby se mu to nepovedlo. Morbis zakňučel.

,,To ta tvá taktéž," odpověděla Nayra. Myslí si, že by vést smečku dokázala, ale rozhodně ne sama. Její povaha a důstojnost jí to prostě nedovolí. Nevzdá se. Taika jí věnovala obrovský úsměv.

,,Fajn. Huntere, Rudoměsíci," oslovila lovce, ,,já si už poradím."

Lovci poodstoupili a ihned se rozprchli dál od nich.

Nayra neváhala ani vteřinu a po družce alfy se vrhla. Nejdříve jí zaútočila na nohy, aby jí nemohla utéct. Zakousla se jí do zadní nohy, což zapříčinilo hlasité kňučení Taiky. Ta se snažila dostat svou nohu z Nayřiny tlamy. Když se jí to nezdařilo, použila drápy a škrábla Nayru na tvář a uvolnila tak svou nohu z jejích zubů.

Nayra odskočila a zatřásla hlavou. Je to jen škrábnutí, Nayro. Nic vážného. řekla si v hlavě a připravila se na další útok. Viděla, jak Taika kulhá, což ji dělalo zranitelnou. Zanechávala za sebou malou cestičku krve. Taktéž neměla v plánu se vzdát.

Nayra se na ni znovu vrhla a zakousla ji pod krkem. Taika zakňučela ještě hlasitěji a předním packami se ji snažila ze sebe dostat. Povedlo se jí drápnout ji do hrudi. Nayra znovu odskočila, ale znovu to ustála.

Krvespár se nad družčiným hlasitým kňučením otočil. Avšak nic nedělal. Měl před sebou protivníka. Nesměl z něho spustit oči.

Warg se svému protivníkovi zakousl do hřbetu. Bylo mu jedno, jak vážné následky bude mít. On chce vyhrát. Taky toho dosáhne. Dosáhne svého vítězství. Ať to stojí co to stojí.

Mezitím se vlčice daly zase do boje. Taika se vzpamatovala a bránila se ze všech svých sil. Jenže se zraněnou nohou a problémem se nadechnout toho moc nezmohla. Cítila, jak ji její vlastní krev opouští z těla a jak kapičky padají před ní na zem. Oněměle to chvíli pozorovala. Věděla, že moc dlouho na tomhle bitevním poli nezůstane.

Třeba bude mít šanci být spokojená a volná.

Nayru velice zaráželo to, že se vzdává tak rychle. Oddechovala, ale zrak z ní nespustila. I když měla vítězství přímo napsané, nepolevila. Stále si dávala pozor na svého protivníka a sledovala ho jako ostříž svou oběť. Na jejích packách a drápech byla krev. Díky Targaelysovi, ne její. Byla taktéž zraněná, ale ne tak těžce jako Taika.

,,Tak dělej! Vyzvalas mě k duelu a sama do toho nedáváš celou svou sílu?! Jak ses mohla stát družkou alfy, když jsi tak slabá!?" štěkla Nayra. ,,Protože já jsem s tebou ještě neskončila, takže se připrav," dodala a s velmi nebezpečným pohledem se podívala na Taiku.

Taika cítila, jak jí tuhla krev v žilách a jak ji veškerá síla bojovat zpátky opouští. Povzdechla si a s prosícím pohledem se na Nayru podívala. Byla naivní, když si myslela, že tahle vlčice je smečce jen pro parádu. Byla na obrovském omylu. Zavrtěla hlavou a z posledních sil se k Nayře začala přibližovat.

Nayra se ihned postavila do pozoru, když ji zahlédla se přibližovat. Co se ale stalo pak ji zarazilo. Vlčice jí padla přímo před očima na zem. Krev z ní jen tekla. Z tlapky, do které ji kousla a z pod krku.

,,Děkuji za mé vysvobození," vydechla vlčice a Nayra se na ni zmateně podívala. Ničemu nerozuměla. ,,Jsem tvým dlužníkem...byla jsem na omylu, když jsem si myslela, že jsi jen družka alfy pro parádu."

Nayra oněměla stála a civěla na ni. Nevěděla, jestli být hrdá, že je vítěz, nebo ji mrzet, že vlčice chtěla pravděpodobně zemřít už od samotného začátku. Zavrtěla hlavou.

,,Žij blaze, družko alfy Nočních děsů..." vydechla naposledy vlčice a veškerý život, který v ní zůstal ji taktéž opustil. Její duše nyní mohla poklidně bloudit světem a rovnou do náruče bohů.

Nayra se dívala na, nyní už bezvládné, tělo vlčice, která před ní ještě před chvílí stála. Aby ji aspoň nějak uctila, poklonila se a ihned se postavila.

Teď ještě pomoct jejímu druhovi a ostatním dostat se z tohoto pekla a běžet do smečky Vycházejícího slunce.

_____________________
Trošičku jsem se rozepsala, ale snad vám to nevadí. Po dlouhé době další kapitolka. Co na ní říkáte? Teď se budu snažit více vydávat, když máme ty prázdniny a tak. Tak snad se budete mít na co těšit!

U další kapitoly, zatím!

Emily<3