Layla se probrala na neznámém místě. Vstala a prohlédla si okolí.

,,Phoe!" zavyl kdosi něčí jméno. Když se otočila viděla, jak za sebou běží dva vlci. Měli starostlivé výrazy. Layla se k nim přidala. Chtěla vědět, co se stalo.

Trojice doběhla k místu, kde ležela zraněná šedá vlčice a ztěžka dýchala. Podívala se na pár, který za ní přišel. Layla si je pořádně prohlédla.

Vlkova srst hrála všemi odstíny hnědé a jeho oči byly světle zelené. Byl pokrytý jizvami a na některých místech měl i stopy po drápech. Rány byly ale hezky zahojené, takže všechny jizvy měly minimální viditelnost.

Na druhou stranu vlčice, která vedle hnědého vlka stála byla bílo černá a její oči byly tyrkysové. Nervózně přešlapovala a díky tomu měla výhled na její jizvy, které byly na jejím hřbetě a packách. Byla krásná. Všimla si ještě, že konec uší byl černý.

,,Alfo..." zachroptěla, ,,byli to oni. Všichni jsme si mysleli, že jim můžeme věřit, ale..."odkašlala si, ,,ale spolčili se s bohem Ničitelem. Zradili nás! Všichni do jednoho..." vlčice se ztěžka nadechla.

,,V klidu Phoe. Pomalu. Všechno už víme. Ale proč na nás zaútočili?" zeptal se vlk. Vlčice chvíli nevěděla co říct.

,,Ne...tuš...ím," dostala ze sebe už o něco hůř. Pak přestala dýchat a zemřela.

,,Musíme tě ihned dostat zpět do smečky. Neboj se Trinity se o tebe postará! Jen vydrž. Jsi nejlepší lovkyně ze smečky. Nemůžeme o tebe přijít! Irony, pomoz mi," požádal vlk vlčici. Ta měla slzy v očích a kroutila nad mrtvým tělem lovkyně hlavou.

,,Jhine...nech toho. Už je mrtvá! Nemůžeme jí pomoci," rozmlouvala mu. Jhin svou družku poslechl a sklopil hlavu. Yona se postavila k jeho boku. ,,Půjdeme zpět do smečky, co ty na to?" navrhla opatrně. Jhin jen zakňučel. ,,Všechno bude v pořádku," pošeptala mu. Šla s ním pomalu do smečky.

Když se vrátili do smečky, všichni pár přivítali. Věděli, co se stalo Phoe a doufali, že přežila, ale to, jak zdrcující výrazy měl alfa pár ve tváři, vypovídala o tom, že nepřežila.

,,Ach ne..." zakňučela její nejlepší kamarádka Zyra. Rychle ji přišla konejšit matka Kiara.

,,To bude dobrý. Jsme v tom všichni. Phoe byla pro všechny něčím výjimečná," uklidňovala ji. Zyra položila svou hlavu na Kiařin krk. ,,Kdyby něco, jsem tady," utěšovala ji.

,,Vážení," promluvila Yona, protože její druh momentálně mluvit nemohl. Byl příliš zdrcený. Všichni se otočili na družku alfy a poslouchali ji. ,,Ztráta naší lovkyně Phoe je pro všechny zdrcující, avšak my ji pomstíme. Známe viníka? To sice ne, ale je to někdo z nedávno založené smečky, která se nachází na východě. Smečka Běsnících šelem," pokračovala a snažila se co nejvíce zakrýt svůj smutek. ,,Přísahám, že najdeme vraha naší milované Phoe, i kdyby to měla být ta poslední věc, které bych se měla dožít!"

Layla tam stála a chtěla nesouhlasit.

,,Vždyť tím je jen vyprovokujete! V budoucnosti to bude mít velké následky..." namítla, ale nikdo ji neslyšel.

Byla něco jako duch, kterého nikdo neviděl. Mohla se volně pohybovat kolem, ale s nikým nemohla mluvit.

Najednou začal náhrdelník opět zářit a přenesl Laylu do války. Smečka Bílých leknínů proti smečce Běsnících šelem. Mnoho vlků umíralo.

,,Přestaňte! Prosím!" křičela a snažila se všemu zarazit.

Minulost je ale minulost.

Pak se objevila zase ve smečce Bílých leknínů. Všichni se vraceli z války. Vlčata jim utíkala z úkrytů naproti, aby je přivítala.

,,Mami?" zavolali sourozenci, ale nikdo se neozval. Layla nechala spadnout uši smutkem. Jejich matka nepřežila...

Sourozenci trpělivě chvíli čekali, ale když si pro ně nikdo nepřicházel, vzdali to. Odešli do doupěte a schoulili se do klubíčka. Layle se roztříštilo srdce na milion kousků.

,,Dusku? Thorine?" ozvala se jedna vlčice a nakoukla do doupěte, kde se zmiňovaná vlčata schovávala. ,,Pojďte se mnou. Můžete se spřátelit se Sunset," navrhla přátelsky. Vlčata se zvedla, vylezla z doupěte a následovala starší vlčici.

Když došli do jejího doupěte, přivítalo je bílé vlče.

,,Mami! Mami! Kdo jsou tihleti?" zeptala se energicky. Prohlížela si bratry a skákala tam, pak zase zpět. Vlčice se uchechtla nad svým vlčetem.

,,No tak Irony, tohle je Thorin," představila nejdříve tmavě hnědého vlka, ,,a tohle Dusk." Dusk vykoukl zpoza svého bratra a nesměle se usmál. Irony vypískla.

,,Moc ráda vás poznávám! Já jsem Irony a doufám, že budeme spolu vycházet!" představila se.

Layle to připadalo velmi roztomilé. Usmívala se od ucha k uchu. Napadla ji ale otázka.

Chtěla by ona sama mít vlčata?

Zavrtěla nad tím hlavou a zamračila se.

Musím se nějak dostat zpět!

Rozhlédla se kolem sebe. Zase něco slyšela. Ty hlasy! Hlasy, co ji dovedly k pravdě. Opět se rozhodla jim důvěřovat. Třeba jí pomůžou dostat se odtud zpět do přítomnosti...

Soustřeď se na to, kam chceš jít.
Vzpomeň si, kým jsi.
Zjisti, jak funguje ten náhrdelník.

Byla z jejich rad zmatená, ale dávalo to celkem smysl. Začala se rozpomínat. Sevřela oči a vykreslovala v hlavě samu sebe se svými přáteli. Přívěsek začal zase zářit a opět ji přemístil. Tentokrát zpět do její doby. Něco bylo ale špatně. Stále se cítila jako duch. Rozhlédla se kolem.

,,Musíme jí rychle pomoct! Aivare, běž napřed. My tě doženeme!" vyrušil ji někdo. Podívala se na toho, kdo mluvil a viděla bílého vlka, který komandoval ostatní. Viděla i své bezvládné tělo. Zděsila se. Nemůže umřít!

,,Nenenene! Počkat! Já jsem tady! Kam nesete mé tělo?!" křičela po nich. Běžela za nimi a skočila do svého těla. Její duše splynula s tělem v jedno, avšak neprobudila se.

,,Dashi! Její tep se vrátil! Můžeme se uklidnit," oznámila Amaya. Dash kývl hlavou. Aivar byl kousek před nimi a čekal na ně.

,,Aivare, běž pomoct Amayi a Sluneční kapce. Já jdu za alfou, aby sehnal někoho, kdo by jí pomohl," dal mu instrukce a začal utíkat ke smečce. Aivar si všechno zapamatoval a běžel své sestřenici a Sluneční kapce na pomoc.

,,Takže říkáš, že žije, jo?" optal se Amayi, která mu jako odpověď přikývla. ,,Snad ji stihneme zachránit..."

,,Vypadá, jako z Trnové smečky, ale něco se jí cestou sem stalo. Zrzaví vlci se tak často nevidí," dedukovala Amaya jen z pohledu na vlčici. Sluneční kapka se zamyslela.

,,Jo, máš pravdu, Amayo, definitivně bude z Trnové smečky," uznala.

____________