Layla zpracovávala informace. Bůh Stvořitel. Náhrdelník. Minulost. Záře, kterou náhrdelník vydává.

,,Vím, že je toho moc najednou..." vyrušil ji Morden. Podívá se na boha. ,,Když víte, kde je, chcete ho zpátky?" zeptá se ho. Targaelys přemýšlel, co má odpovědět. Morden pak ale něco zaslechl. ,,Počkejte chvíli, prosím. Domluvte se mezi sebou. Zdá se, že nastaly nějaké nepokoje," omluvil se a odešel ke své smečce.

Layla tam zůstala sama s bohem.

Všechno, co jsem si kdy přála, projelo jí hlavou. Bůh se uchechtl a vlčice ztuhla. Slyšel ji?

,,Dospěl jsem k názoru, že ti náhrdelník nechám, vlčice Laylo. Měl bych tě ale do všeho zasvětit, abys měla představu o tom, jak náhrdelník funguje," vyjádřil se k předchozímu tématu. ,,Takže...tys byla v minulosti?" zeptal se ji. Layla přikývla. ,,Úžasné a fascinující. Doufám, že tě to moc netraumatizovalo," jásal. Choval se jako malé zvědavé vlče. Layla zavrtěla hlavou. ,,Chceš...vědět, co se přesně stalo? Co tak strašného se stalo, že vyrostla nenávist mezi smečkami?"

,,Ano. Chci znát pravdu. Není přeci možné, že by potomci předešlých alf z ničeho nic nenáviděli ostatní," odpověděla upřímně. Targaelys chápavě přikývl.

,,Mohla za to válka s lidmi," začala vyprávět. Layla byla překvapená.

,,S lidmi? Já myslela, že nic takového neexistuje! Vždyť...žijeme na ostrově, ne? Mapa to jednoznačně..." namítla Layla, ale byla umlčena. Bůh se na ni přísně podíval. Vlčice se s respektem stáhla zpátky. ,,Omlouvám se," špitla, ,,pokračujte."

,,Když jsme stvořili vás - vlčí rasu - napadlo nás: co kdybychom stvořili někoho dalšího, abyste se necítili tak osamoceně? Tak vznikli lidé. Samozřejmě ještě zvířata jiného druhu, aby se obě rasy mohly živit. Doufali jsme, že budou spolupracovat. Také se to povedlo. Vlci a lidé žili v harmonii a bez jakýchkoliv problémů. To nastalo, když na trůn usedl lidský král Joseph a alfou se stal vlk Kai. Dokázali svými řečmi přesvědčit svou rasu, že ti druzí jsou prostě nebezpeční a špatní. Za jejich vlády byly vytvořeny dvě nové smečky. Máme podezření, že se Aster vrátil a dělá ještě větší nepořádek než byl doteď," vyprávěl bůh. Layla poslouchala.

,,Ale...jak to tedy mezi těmi "lidmi" a námi je? Potkáme je někdy?" vyptávala se. Bůh se chechtal a na každou její otázku odpověděl. Byl rád, že ji to zajímá. Zasvětil ji také do její role ochranitelky náhrdelníku. Dopodrobna jí popsal její úkol a povinnosti.

Mezitím se Morden dostal mezi ostatní a vyzvídal, co se děje. Jako první šel za svou družkou.

,,Sunset," zavolal starostlivě, ,,co se děje?" zeptal se. Vlčice se na něho podívala. Povzdechla si.

,,Mordene, přišla sem vlčice," odpověděla mu. Morden se na ni zaraženě podívala.

,,A? Proč tady tedy ještě není?" vyptával se zmateně.

,,Je...ze smečky Běsnících šelem..." špitla jeho družka. Morden se zarazil a nevěřícně se na ni podíval. Zavrčel.

,,Co zase ti prašivci chcou?!" prskl a vydal se najít toho nepřítele. Sunset na něho ještě volala, ale on ji neposlouchal.

,,Alfo!" vykřikl jeden z průzkumníků. Morden se zastavil, aby ho mohl doběhnout. ,,Co se děje?" zeptal se zvědavě.

,,Máme návštěvu od běsňáků," odpověděl mu. ,,Právě jdu za ní. Jdu zjistit, jaký je její účel příchodu," dodal a znovu se rozešel. Průzkumník se také rozešel.

,,Půjdu s Vámi, alfo," nabídl se, ,,kdyby se náhodou něco stalo." Morden jen přikývl.

Kousek od své smečky zahlédl alfa černobílého vlka. Zarazil se nad tím, jak malý byl. Ubral na rychlosti a pomalu k ní přišel.

,,Co tady pohledáváš, běsňáku?" prskl alfa. Vlčice se polekala a prudce se otočila. Poklonila se alfovi.

,,Musíte být alfa smečky Bílých leknínů Morden," uvědomila si. ,,Přicházím v míru!" dodala trochu zoufale.

,,Neodpovídáš na mou otázku," zavrčel. ,,Co. Tady. Pohledáváš?" zopakoval svou otázku.

Černobílá vlčice se nadechla, aby se aspoň trochu uklidnila. Morden netrpělivě přešlapoval a průzkumník si podezřívavě vlčici prohlížel.

,,Um...jmenuji se Artemis a ano, pocházím ze smečky Běsnících šelem, ale," odmlčela se, ,,utekla jsem odtamtud, abych začala někde nový život!" dodala.

Oba vlky její odpověď zaskočila.

,,Víš, že budeš přidělávat problémy smečce, ke které se přidáš?" zeptal se Morden. Artemis přikývla. Průzkumník se podíval na alfu, který jen vrtěl hlavou. ,,Aivare?" promluvil k němu. Průzkumník se napřímil.

,,Ano?" ozval se.

,,Běž za Černou tlapou a upozorni ji, že u nás na nějakou dobu pobyde běsňák," požádal ho. Iviar přikývl, naposledy se na vlčici podíval s podezřívavým pohledem a odběhl.

,,Já...opravdu se chci změnit," vykoktala ze sebe. Morden ji zarazil.

,,Seznámím tě s pravidly. Jestliže nějaké z nich porušíš, hledej si místo jinde, jasný?" Vlčice přikývla a společně s alfou se vydala do smečky Bílých leknínů.

Mezitím si Layla vyslechla všechno, co má Targaelys na srdci. Bylo toho na ni najednou moc.

,,To je...všechno pěkné, Stvořiteli," skočila mu do řeči, ,,ale stále jste mi neřekl, jak mám poznat, když mě náhrdelník bude chtít dostat do minulosti," namítla.

Targaelys zmlkl.

,,To...je jediná věc, která není jaksi dořešená. Každopádně! Zpátky by ses měla dostat vždy stejným způsobem. Nemělo by se to měnit," odpověděl s přehnanou upřímností. Layla sklopila zrak k náhrdelníku. ,,Laylo," vydechl. Vlčice se na něho podívala. ,,Náhrdelník je teď ve tvém vlastnictví. Postarej se o něj a buď opatrná. Nyní je to tvá součást života." Targaelys se podíval nahoru. ,,Už musím jít. Povinnosti volají a vyřiď Mordenovi, ať není tak přísný na toho běsňáka, sbohem, Laylo," rozloučil se a zmizel.

Layla se poklonila a když zmizel, narovnala se. Vydala se pomalu ven z doupěte.

Oslepilo ji světlo, takže musela přimhouřit oči. Podívala se do nebe. Slunce už pomalu zapadalo.

,,To jsem s bohem mluvila tak dlouho?" zeptala se překvapeně. Sešla dolů. Přemýšlela, co asi dělají ostatní v Trnové smečce. Zapomněli na ni? Chybí jejím přátelům? Layle rozhodně chybí všichni.

Když se procházela, měla zvláštní pocit. Jako kdyby nebyla tam, kde má být. Rozběhla se, aby zjistila, proč se tak cítí.

Zahlédla neznámou vlčici, jak nechává své vlče na území smečky. Pak utekla. Layla za ní volala, ale vlčice se nezastavila.

,,Počkat," ozval se něčí hlas. Layla se otočila. Nějaká vlčice stála u opuštěného vlčete. ,,Dello!" zavolala do dálky.

Vlčice rychle vzala vlče k sobě a běžela za alfa párem.

Layla si pak něco uvědomila.

,,Že já jsem zase v minulosti?" zeptala se sama sebe.

______________________
Přiznejte se, komu chyběl Izolrin? Hm?

Mně taky.

Měla jsem trochu motivaci psát. Omlouvám se, že příběhy nevychází. Je toho prostě moc. Ale nebojte, pokusím se vydávat už o něco častěji. Příští týden bych mohla vydávat častěji, tak snad to vyjde.

Snad se kapitola líbila a u další kapitoly, zatím!