„Hej, Hirako, kde se furt flákáš?" ozvalo se naštvaně od stolu uprostřed tmavé kanceláře, do níž právě vkročil vysoký blondýn s úšklebkem na tváři. Nad šéfovou rekcí na svou přítomnost jen povytáhl obočí, přesto však ležérním krokem doplul až k němu a na stůl mu hodil složku.

„Sorry, spal jsem," pokrčil mladší muž rameny a otočil se. Co se bude dít dál, ho totiž vůbec nezajímalo. Když už byl donucen se zde zastavit, byl by radši, kdyby to bylo mlčky a v tichosti.

K jeho smůle se Aizen zvedl tak prudce, až židle spadla s rachotem na zem. S Shinjim to nehnulo, pouze se natáhl na malý stoleček, kde ležely složky s dalšími úkoly. Vybral z nich tu, co byla nejvíce navrchu, obsah mu byl ukradený, šlo jen o princip.

„Tak tys spal, jo? A to tě ani nezajímá, že si měl bejt v práci před PĚTI HODINAMI? Fajn, pochopil bych, kdyby bylo tvoje zpoždění maximálně dvacet vteřin, to bych ještě překousnul, ale PĚT HODIN? Cos dělal?" seřval ho starší a i přes vnitřní vztek velmi ladně přeskočil stůl. Vážně nesnášel takové lidi, jako byl Shinji; jediné, co ho drželo od toho, aby ho nevyhodil, bylo, že se znali už od základní školy a i přes všechny mínusy vždy odevzdal svou práci včas.

Po tomhle se na něj oslovený konečně líně otočil a zahleděl se mu hluboko do očí, doufaje, že tam nalezne nějaké tlačítko, jímž by toho otravného šéfa vypnul. Bohužel marně, proto si povzdechl a zopakoval, co již jednou řekl: „Ti říkám, spal jsem. A to jdu i teďka, tak mi dej pokoj. Práci máš na stole."

Než se stačil otočit, k jeho překvapení pocítil Aizenovu ruku na svém rameni. Kvůli tomu, že ho starší tvrdě přirazil ke zdi, si nestihnul ani povšimnout, že mu při tom přeběhl mráz po zádech. „Debile jeden," odsekl už i on naštvaně a otočil se k šéfovi čelem, oči přivřené do malých škvírek. „Co si jako myslíš, že děláš?" Chování jeho nadřízeného se mu nelíbilo. Z nějakého neznámého důvodu měl pocit, že by měl odsud rychle vypadnout. To se mu ale nepodařilo, neboť ho Sousuke uvěznil u zdi.

„Dneska jsi to vážně přepískl, budu tě muset potrestat. A protože tě vyhodit nemůžu...," šeptal hnědovlasý, přičemž mu jednou rukou zajel přes tvář až do vlasů, čímž si ho přitáhl k sobě, „tak to udělám jinak."

„Jak jako ji –" Hirako chtěl protestovat, avšak umlčely ho Aizenovy nenechavé rty, které se k těm jeho vášnivě přitiskly. Překvapením se až málem zadusil, protože něco takového opravdu nečekal. Nedokázal mu nijak výrazně vzdorovat, protože za jeho zády byla zeď, tam se pohnout nemohl, a když se nadřízeného pokusil odstrčit, způsobil si tím jen další trable.

Sousuke si jeho šoku a obav všiml, nejvíc ho však uchvátila jeho jasná nevinnost. Nejspíš ještě nikdy nic s nikým neměl, to se dalo z jeho pánovitého opětování polibku usoudit. To všechno se mělo brzy změnit.

„Vážně to chceš vědět?" zamumlal mladšímu muži mezi rty, zatímco bloudil svými prsty po jeho chvějícím se těle, jehož se nemohl nabažit. Doslova ho vzrušovala Shinjiho nezkušenost, zvláště tehdy, když se ho blonďáček snažil dostat ze své blízkosti a tím se ho pouze víc a víc dotýkal.

Shinji mu na jeho otázku neodpověděl, byl si totiž zcela jasný, kam toto povede, a vůbec se mu to nelíbilo. Jak by také mohlo? Zatím s žádnou dívkou nic neměl, nebylo to potřeba, jelikož se zajímal o jiné věci, než je láska a sex, ale to, že by jeho poprvé mělo být s chlapem a ještě k tomu s... Aizenem, jeho šéfem, ho vyloženě děsilo. Nechtěl to, v žádném případě ne.

K jeho úlevě se od něj Aizen znenadání odtáhl a nechal tak mezi nimi prostor. Po tváři mu poletoval spokojený úšklebek, jímž mladšího obdaroval, pak se otočil a vydal se ke dveřím. Hirako si oddychl, že mu konečně dal pokoj, jelikož i z této malé události byl už dost vykolejený, ale pak se zarazil a pozorněji ho sledoval. Srdce se mu sevřelo, Aizen ty dveře zamkl. Zůstali tam sami sobě napospas.

„Ne, ne, ne, ne, tohle neuděláš," vrtěl blondýn rázně hlavou, protože teď byl ještě neklidnější než předtím. To, že se k němu začal přibližovat s výrazem lovce, u něj způsobilo, že začal zdrhat jako lovené zvíře. Utekl mu za pracovní stůl, ze kterého v důsledku sletělo několik papírů, doufaje, že to bude stačit jako dostatečná vzdálenost mezi nimi.

„Oooh, takže teď mi budeš utíkat? To mám rád," zasmál se Sousuke tajemně, přičemž si jazykem přejel po spodním rtu a doplul až k dřevěnému nábytku. Ten bez jediného zaváhání přeskočil, až na zem sletělo dalších několik papírů, na kterých vzápětí Shinji uklouzl, jak se od něj snažil dostat daleko.

Svou ztracenou rovnováhu získal ihned a jen tak tak podklouzl před Sousukeho rukou, jíž ho chtěl zastavit. Rychle doběhl až ke dveřím, snaže se je odemknout, ale tam nastal problém. Nebyl tam klíč.

„Hledáš tohle?" ozvalo se znenadání za jeho zády, kde se v celé své kráse tyčil Aizen, jehož horký dech dopadal na Shinjiho odhalenou šíji. Mladšímu přejel po zádech mrazík, jak z toho, že se mu před obličejem objevil onen klíč, jenž tak moc potřeboval k úniku, ale také kvůli tomu, že měl pocit, že se mu z Aizenova dechu podlomí kolena. Musel si přiznat, že to na jednu stranu bylo příjemné. Za tento názor se ihned okřikl.

Než ale stačil po klíčku chňapnout, Sousuke ho bleskově zahodil, že mohli jen po zvuku dopadu hádat, kam asi v místnosti doletěl. Pak byl Hirako prudce přiražen ke dveřím, což si Aizen náležitě užíval. Okamžitě se vrhnul na Shinjiho třesoucí se krk.

„Aizene... nedělej to," prosil Hirako skoro naštvaným tónem, bylo už ale pozdě. Aizen mu skousl kůži na krku mezi zuby a přejel po ní jazykem, přičemž mu dlaní vjel pod tričko. Tím si ho k sobě natiskl a blondýn tak mohl pocítit jeho narůstající vzrušení. Vážně ho vzrušovalo něco... takového?!

„Přestaň!" Pokoušel se od sebe toho maniaka odstrčit, ale vůbec mu to nepomáhalo. Prsty mu totiž zkoumal vypracované bříško, jenže nehodlal pokračovat výš, spíš naopak. Zarazil se na jeho podbřišku, kde ho polechtal, až pocítil, jak se Shinjimu stáhl žaludek. To se mu líbilo.

Sousuke se mezitím rty přemisťoval až k Hirakovu oušku, které po celé délce olízl, zatímco rukou dále zkoumal tajemství těla své objeti. Už se nemohl dočkat, až si ho vezme, protože ho vzrušení začalo pobolívat, zvláště z toho, jak ho měl blízko. Musel mu ovšem nejdřív ukázat, jaká je to výhoda, když spíte s chlapem.

Nebohého blondýna si natočil k sobě a prudce z něj strhl tričko, doslova ho roztrhal, načež se znovu přisál na jeho krk, odkud postupoval rtíky níž a níž, nechávaje za sebou vlhkou cestičku. Zastavil se u jeho bradavek, jedné z nich se začal jazykem důkladně věnovat.

„Proboha, Sousuke," vydechl Shinji, povolný jako hadrová panenka. Přestože měl ruce volné, byl tak mimo, že by je stejně nedokázal použít, aby ho od sebe odstrčil. Tohle bylo zatraceně příjemné, druhý muž přesně věděl, kam sáhnout.

Aizen si byl vědom, co s mladším začíná dělat. Ušklíbl se a dlaněmi přejel po jeho těle až na záda, odkud pokračoval směrem dolů. Jazykem i zuby opečovával Shinjiho tvrdnoucí bradavku, jednu po druhé – za což by si nejradši dal metál, kdyby mohl –, několikrát je i sál, aby tak umocnil jeho zážitek.

Hirako se pod ním začínal doslova roztékat jako čokoláda na sluníčku. Tyhle pocity pro něj byly něco zcela nového, doposud nepoznaného, takže nebylo divu, že proti nim nebyl odolný. Jakmile Aizen doputoval svými hebkými rty po jeho těle až na podbřišek, kde udělal jazýčkem několik kroužků, mezi rty se Shinjimu prodral slastný vzdech. Tedy alespoň tomu se to dalo přirovnat. K jeho trápení zrovna tam hnědovlasý na své pouti skončil a postavil se. Nemohl si nevšimnout, že se Shinji v obličeji trochu červená a přivírá oči, sám takové pocity často zažíval.

„Copak, copak, líbí?" zavrněl šéf, přičemž se mírně naklonil a zatahal ho zuby za spodní ret, jenž následně tvrdě skousl. Do úst jim oběma vytekl slaboučký pramínek čerstvé krve, sladké, lepkavé, životně důležité tekutiny, zatímco blondýn vytřeštil oči nad tímto štípnutím. Zabolelo to.

„Ani... omylem," vysoukal ze sebe a pokusil se ho odstrčit, už jen z principu. Tím samozřejmě způsobil pravý opak, protože si ho k sobě Aizen přitáhl dlaněmi, jimiž mu celou dobu přejížděl po vypracovaných zádech.

„Nevypadáš tak," opáčil a svými dlouhými prsty zajel za lem jeho kalhot. Neměl v plánu mu je stáhnout ihned, jen si užíval ten pocit, že se při tomto pohybu tělo mladšího celé napnulo v očekávání.

Než stačila jeho oběť promluvit, hladově se vrhl na její rty, ty úzké plátky růží, jež ho tak vábily, lákaly ho. Nemohl jim prostě odolat. Překvapilo ho, že se do polibku aktivně zapojil i Hirako a ještě k tomu mu zabořil ruce do vlasů, snad kdyby toužil po tom líbat ho. To zjištění pro něj v tu chvíli bylo něco tak... nepopsatelně úžasného.

Po chvilce, kdy do jejich malé hry zapojili i jazyky, jimiž se po celou dobu hluboce dorozumívali, odpoutal Aizen své ruce od jeho těla. Nebylo to však z důvodu, že by se od něj chtěl oddálit, pouze upadl až tak moc do těch příjemných pocitů, že chtěl víc a víc. Jeho chtíč začínal přesahovat zdravé meze.

„Aizene," špitl Shinji, když mu Sousuke dopřál trochu kyslíku a stahoval si tričko přes hlavu. Znělo to skoro až žalostně. Jako kdyby ho ubíjela každá sekunda, kdy od sebe byli odděleni.

Oslovený se mu ale beze slova začal věnovat tak, jak by si to nikdy nepředstavil. Zprvu si ukradl několik dalších polibků, to byl ale pouhý začátek toho všeho. Klesl před blondýna na kolena, zrušenými prsty nahmatal knoflíček od jeho kalhot. S úšklebkem ho rozepnul, načež zachytil zip mezi zuby a stáhl ho dolů.

„P-počkej!" pokusil se ho podřízený zarazit, ovšem to už bylo pozdě. Jeho kalhoty ležely u kotníků, zůstávalo mu jen spodní prádlo. A i přes to šlo moc dobře vidět, že je Hirako už trochu, ač málo, vzrušený. To Aizena nevýslovně potěšilo, protože nečekal, že by ho vůbec vzrušil.

Sousuke si to užíval, že ho může takhle ho trápit. Věnoval mu poslední pohled do očí rozšířených strachem a úlekem, než prvně dlaní a hned na to jazykem přejel po tmavé látce jeho spodního prádla. Hirakovi unikl mezi pevně semknutými rty tichý sten. Přestože to bylo přes kousek oděvu, cítil to až moc zřetelně. To byla pro staršího pobídla do další práce. Neostýchal se, pouze si ve tváři udržoval úšklebek, a dvěma prsty zajel za gumu boxerek, které mu hned na to stáhl. Shinji instinktivně stlačil nohy k sobě, což bylo očekávané, proto mu mezi ně vklínil jedno své koleno. Následně si prohlédl to, co se před ním objevilo. Musel uznat, že má jeho Shinji rozměry hezké, a to ještě vůbec nebyl v celé své kráse. Rozhodl se to tedy ihned změnit.

Jednou rukou vyhledal Shinjiho dlaň, čímž se ho snažil uklidnit. Věděl předem, že to pro něj bude úžasný zážitek, zvláště, pokud to bude poprvé, co mu ho někdo vykouří. A ještě k tomu chlap. Opatrně, aby ho ještě víc nevyděsil, obemkl jeho mužství prsty u kořene, načež začal pohybovat nahoru a dolů, nahoru a dolů, nahoru a dolů, vše v pravidelných intervalech. Cítil, jak mu pod těmito dotyky tvrdne, což dosvědčovaly Shinjiho stále hlasitější steny, zvláště tehdy, když rychlost vždy o trochu vystupňoval.

„A-Aizene... ahh...," vzdychal Shinji, jakmile se Sousuke odhodlal k tomu vzít si jeho chloubu do pusy. Nejdříve ochutnal jen jeho špičku, kterou celou obkroužil jazykem a několikrát ji jemně sál. To bylo pro blondýna něco tak božského, že úplně zapomněl na své počáteční protesty. Teď už jen toužil, chtěl, byl zcela oddán na milost a nemilost svému nadřízenému.

Pro Aizena tohle byla další, ještě větší pobídka. Už neváhal, pohltil ho rovnou téměř celého. Několika prsty zatím stále pohyboval ve volném prostoru u kořene, aby tak působil jako dva zdroje.

Hirako si připadal, že asi vyskočí z kůže, jak po tom všem toužil. Měl chuť mu hrubě zajet do vlasů a diktovat si vlastní tempo, aby tak dosáhl svého vysněného uspokojení. Moc dobře věděl, co za úžasný je to pocit, dosáhnout orgasmu, ale že by ho chtěl dosáhnout i za cenu toho, že si nechá vyhonit a vykouřit od vlastního nadřízeného?

Proud jeho myšlenek, jimiž se chtěl původně zaobírat, byl narušen nikým jiným než samotným Aizenem, který si jeho chloubu vytáhnul ze rtů. Tím sice přerušil Shinjiho požitek, zvláště to horko, které jeho úd obepínalo, ale rozhodně to tím nekončilo. Sousuke se totiž naklonil trošku stranou a svým nenechavým jazykem přejel po celé délce jeho vzrušení.

Hirako hlasitě zasténal, dokonale ho tím vyvedl z míry. A to zvláště tehdy, když to samé zopakoval ještě z druhé strany a následně ho prudce pohltil téměř až po kořen. Znovu se ozval hlasitý sten, rajská hudba pro Sousukeho uši. Nedokázal to snést. Rukou, kterou se doteď opíral o dveře, jinak by se mu podlomila kolena, mu zajel do lesklých vlasů, jež stiskl v pěst. Mezitím druhou rukou doslova drtil Sousukeho prsty ve svém sevření. Chtíč ho zcela ovládl, byl nekontrolovatelný.

Aizen zapředl jako kočka, tuše, že se to Hirakovi líbí skutečně moc. To mu vůbec nevadilo, dokonce nic nenamítal, když si Shinji začal udávat své tempo. Bylo možné, že si to tak užije víc, a navíc ho nechtěl zbytečně vyděsit. To bylo účelem následující akce.

Netrvalo dlouho, kdy se hnědovlasému muži s hlasitým Hirakovým stenem rozlila ona hořko-sladká tekutina po jazyku a on ji všechnu poslušně spolykal. Stále měl ve vlasech zapleteny Hirakovy prsty, jež nechal na svém místě a s lehce narudlými lícemi jazýčkem jeho chloubu očistil od veškerých zbytkových nečistot.

„Ú-úžasné," zamumlal Shinji slastně, neboť celé jeho tělo polívalo horko společně s tím úžasným pocitem uspokojení. A ačkoliv se zdálo, že je na jednu stranu šťastný, že už je konec, velice se mýlil. Pro Aizena byl totiž tohle teprve pravý začátek. Vzápětí, kdy se Hirako s úsměvem opíral o zeď a všechno vydýchával, mu starší vnutil své dva prsty mezi rty. Konečně následovalo to, na co se celou dobu tak moc těšil.

„H-huh?" zamumlal překvapeně blondýn, jehož kupodivu dobrou náladu narušil pan Ukazováček a pan Prostředníček v jeho dutině ústní. Když pochopil, proč mu je tam šéf strčil, ztuhl. Přestože byl v šoku, jeho jazyk instinktivně začal nezvané hosty olizovat, aby tak do vnitřního prostředí zapadli.

„Ale, ale, ale, snad sis nemyslel, že to tímhle končí, ne? Buď hezky poslušný a moc tě to bolet nebude," ušklíbl se Aizen, který se jeho vyděšeným výrazem při těchto slovech velice bavil. Nasliněné prsty z jeho rtů vytáhl a pokračoval jimi na Hirakovo zakázané území. Dlaní si ho přitáhl k sobě, respektive jeho záda, načež jedním z oněch prstů obkroužil Shinjiho otvor. Ten k sobě instinktivně stáhl půlky, avšak od toho ho Sousuke hodlal odreagovat tak, že si vynutil z jeho strany polibek. Vniknul mezi jeho hebké rtíky jazykem, aby započal tanec plný vášně.

A opravdu, po chvilce se Hirako relativně uvolnil a dokonce svému trýzniteli omotal ruce kolem krku. Když už to zašlo takhle daleko, bylo v podstatě jedno, jestli to zajde ještě o trochu dál, za hranice morality mezi nadřízeným a podřízeným.

Aizen jedním navlhčeným prstem zatlačil na jeho vstup, do něhož pronikl bez sebemenších problémů, což ho samotného překvapilo. Nečekal, že by to zrovna u někoho, jako je vzpurný Hirako, šlo tak snadno. Moc dlouho se nad tím nezamýšlel a začal si ho trochu roztahovat, aby byl připravený na to, co mělo zanedlouho přijít.

Jakmile byl připravený i na druhý prst, použil oba dva, přičemž od sebe svá ústa museli odtáhnout. Oba dva lapali po dechu, každý kvůli nedostatku vzduchu, avšak Shinji ještě z jiného důvodu, velice snadno uhodnutelného.

„S-Sou... suke...," sténal Shinji tím, co právě prožíval. Jeho rozporné pocity se hádaly o to, jestli mu to je příjemné, nebo není. Toto byl vedlejší efekt, ačkoliv na druhého, jenž pozoroval jeho červenající se tvářičky, to působilo trochu jinak.

„Shinji," oplatil mu stejnou mincí a natáhl se, aby mu políbil chvějící se šíji. Snad se ho po tom všem nebál ještě víc? To by bylo žalostné, ale na druhou stranu by to mělo svůj cíl.

Dál už ale ani jeden z nich nic neřekl, neboť se od něj Aizen zcela oddálil, nechal ho nahého napospas světu. Potřeboval si totiž stáhnout kalhoty, což by v jeho přítomnosti opravdu moc nešlo. Jen, co bylo oblečení dole, přešel opět k blondýnovi a úkosem se na něj zadíval. Zvlnil své rty do spokojeného úsměvu, přičemž tiše, ale nekompromisně, rozkázal: „Kleknout."

Hirako, vyvedený pohledem na jeho odhalené vzrušení, jehož velikost ho doslova děsila, poslušně padl na kolena, vyčkávaje na pokračování. To, jak prudce mu hnědovlasý zarazil své mužství hluboko do krku, opravdu nečekal. Že bude hrubý, to ano, ale narvat ho do něj hned na první... příraz? To bylo vážně nemilé.

„Aahhh..." Starší si konečně dovolil ze svých úst vypustit své slavné zasténání. Jeho chloubu obklopilo vlhké, horké prostředí mladíkových úst, což pro něj byl opravdu ráj. Jenže to nebylo to, co chtěl udělat. Tímhle pouze sledoval to, že se jeho vzrušení lehce navlhčilo, tudíž by pro něj vstup do Shinjiho úzkého těla měl být snazší.

K blondýnově úlevě ho Sousuke pohladil po vlasech, za které ho pak od sebe odtáhl. Uznával, že v takovéto pozici, podřízené pozici, se mu Shinji vážně líbí. A to nejen ze stránky sebeuspokojení, ale také vzhledové. Jak se mu objevoval ve tváři ruměnec, jak se celý třásl a jak zoufale tiskl víčka k sobě, aby se nemusel dívat.

„Nezapomeň se uvolnit," špitl mu Aizen do ucha, když ho vytáhl do stoje a následně ho tvrdě přirazil k nejbližší zdi. Hirako zalapal po dechu nad tou hrubostí vůči své osobě. Nestačil se ale pořádně vzpamatovat a vůbec něčemu zabránit, musel se totiž Aizena chytit kolem krku, jinak by spadl. Sousuke mu zvedl nohy do výše a donutil ho, aby si je obmotal kolem jeho těla. To Shinji kvůli zisku stability prostě musel udělat.

Tehdy nedokázal potlačit tichý výkřik, neboť právě ten moment si Sousuke vybral k tomu, aby si jeho tělo přivlastnil. Ne zrovna jemně si ho natlačil na své vzrušení. Zalapal po dechu nad tím, že se do něj vešel skoro celá hned napoprvé. Jeho chloubu obklopilo horko a těsno, až se mu z těch pocitů zamotala hlava.

„A-Aizene... to bolí," fňukal mu, nechtěl se tím ale nijak vymluvit, protože mu říkal pravdu. Bolelo to, a sakra, ovšem na druhou stranu, když se v něm starší pohnul a trochu ho nadzvedl, bylo to zatraceně příjemné.

„Uvolni se..." Tato rada, respektive dvě krátká slovíčka, vycházející mezi Sousukeho rty opakovaně za sebou, způsobily, že se Shinji opravdu uvolnil. Jeho svěrače, ale nejen ty, nebyly už tak ztuhlé, jako kdyby Aizenův hlas měl na Hiraka zvláštní účinky. Veškerá bolest, jíž Shinji doposud cítil, se s prvními pohyby začala měnit v slast. Pokaždé, když do něj přirazil, stále prudčeji a prudčeji, se silněji otíral o blonďáčkovu citlivou uzlinku, až mu z hrdla unikaly hlasité steny a vzdychy.

Aizen to cítil stejně, akorát jeho mysl byla pouze pod rouškou uspokojení a rozkoše. Věděl, že teď už nedokáže přestat, a děkoval bohu za to, že předtím zamkl. Najít je někdo teď, asi by opravdu zešílel, protože ta blízkost, to horko, ta těsnost, to všechno ho dovádělo k šílenství, po kterém už tak moc dlouho toužil.

Po pár minutách, kdy do společného prožitku zapojili i svá ústa, vyměňujíce si polibky a laskaje své jazýčky, Sousuke s hlasitým projevem vyvrcholil přímo do mladíkova těla. Ten přitom zvrátil hlavu dozadu, neboť ho v sobě cítil. Všechno v sobě cítil a nemohl se toho nabažit.

Takže tohle znamenalo začínat si něco s chlapem? Teď už chápal, proč se tato aktivita řadila mezi jednu z Aizenových úchylek. Opravdu do bylo něco... úžasného, na čem se člověk mohl stát snadno závislým.

O několik vteřin později, kdy stále zůstávali tělo na tělo, vydýchávaje se ze svého zážitku, ze sebe Aizen Shinjiho sundal a přivinul si ho do náruče. Kdyby to totiž neudělal, blondýn by se zajisté svezl k zemi, jelikož na něj tohle všechno muselo být moc.

„Až budeš odcházet... vzpomeň si na tohle a zítra přijď včas, ano?" nabádal ho Aizen, když ho donesl až na svoji pohovku a tam ho odložil. Z malé skříňky vytáhl deku, kterou se přikrýval, když tu občas přespával, a přehodil ji přes něj, načež sesbíral všechny jejich věci. Do svého oblečení se pomalu nasoukal, kdežto to Hirakovo pečlivě složil a uložil ho k nohám pohovky, aby ho pak snadno našel. Místo roztrhaného trička mu tam položil své náhradní, aby tak pokryl škodu, jíž způsobil.

A od té doby Hirako už pokaždé, opravdu pokaždé, přišel do jeho kanceláře minimálně s pětihodinovým zpožděním a vždy s úsměvem na tváři.