Letadlo se bezpečně přilepilo k zemi a Jason se zdál mnohem klidnější. Jeho obličej nabíral původní odstín a Sebastian už se neměl čemu smát. Všichni se jeden po druhém rozloučili a jeli domů. Dohodli jsme se, že se sejdeme u profesora a prořešíme celou tu věc s Jaden a ochránci. Na letišti jsme zůstali jen my s Alexem a můj bratr s Trish. Nespokojeně se rozhlížela kolem nás, špulila ret a mnula si dlaně. 

"Neměli bychom na Jaden počkat? Přece jen tu bude poprvé." 

Myslím, že zmíněná by její starost ani neocenila. Spíš by na ni chrstla vodu a vmetla ji do obličeje, že jediný na koho se má soustředit je ona a její životní poslání.  Austin na mě po očku zíral a čekal jak jeho milou uchlácholím, aby to nemusel dělat sám. Povzdechla jsem si s nespokojenou grimasou v obličeje se otočila k Trish a za běhu vymýšlela dostatečnou výmluvu.

"Ne, doletí s hodinovým zpožděním a pak mi zavolá." 

Brunetka chvíli přemýšlela než se jí rozzářily oči.

"Jenom hodinu? Tak to můžeme počkat." Zajásala a mně povadl vítězný úsměv.

"Pěti hodinový," Ozval se Austin se zatnutými zuby a probodával mě pohledem.  "Myslela pěti hodinové zpoždění. Ach ty čísla. Pojď zlato, musíme domů, Summer si to už se svou novou kamarádkou vyřídí sama." Tlačil ji před sebou, v jedné ruce táhl kufry a v druhé držel lehčí zavazadla. I přes to se na mě otočil a naznačil můj pohřeb, i když se kvůli tomu skoro bouchl o jednu z tašek. 

"Pojeďme domů." Zakňučela jsem a schovala se do Alexova objetí. Byla jsem vyřízená, kompletně. A to nemluvím o tom, že jsem v letadle ani nemohla spát, protože Trish si až moc hlasitě plánovala kam půjdeme nakupovat a vyjmenovávala položku po položce s takovou grácií až mě z toho rozbolela hlava. Kdyby tím skončila. Následně se rozpovídala o jejich výletu s Jaden. Kdy jí to stihla říct, to netuším. 

Ucítila jsem Alexovy rty na čele a spokojeně se usmála. 

"Tak jdeme." 

Zatraceně jsem litovala chvíle, kdy jsem dovolila Rav dotáhnout tolik blbostí. Můj kufr byl snad těžší jak já sama. Odemkla jsem dveře od domu a zaplula rovnou na sedačku. Chtěla jsem jen spát, zapomenout na všechno a spát. 

"Summer! Alexi!" 

Moje máma se rozhodla jinak. Jak nás viděla, upustila vyžehlené věci na zem a rozběhla se k nám. V jednu chvíli to vypadalo, že kolem krku padne prvně Alexovi, ale nějakým záhadným způsobem to stočila a objala nás oba zároveň. 

Připomeň mi, kdo je s tebou pokrevně spjatý? 

"Jak jste se měli?" Ptala se na všechno, i na to co nemusela, a co mě donutilo zahanbeně sklonit hlavu mezitím co se Alex smál. Vymanila jsem se z jejího objetí a vyhrabala z kufru lahev plnou vody. Vyschlo mi v krku a nemohla jsem skoro mluvit. Důvod? Má rodina opět zabodovala a zesměšnila mě. Na druhou stranu, jak kdyby na to Alex už nebyl zvyklý. Oddělala jsem víčko a zlehka se napila. A pak to cvaklo. Vyvalila jsem oči, nafoukla tváře ve snaze nepolknout ani kapičku, a vyběhla do pokoje. 

"Opovaž se ji vypít! Nehodlám se dělit o své místo s někým dalším!" Rav se objevila ihned co jsem zabouchla dveře. Vyplivla jsem vodu na podlahu a modlila se, aby se Jaden dala dohromady. 

"Notak, ty víš, že jsem nechtěla. Byla to nehoda! Příště, až tě budu takhle převážet tak si tu flašku nadepíšu tvým jménem jo?"  

Voda na zemi se začala vznášet a spojovat s tou v lahvi. Odstoupila jsem na bezpečnou vzdálenost, tedy za Raven, a opatrně nakukovala. Jaden se zhmotnila s mokrými vlasy a pohledem, který by mohl zabíjet. A já jsem rozhodně nechtěla zjišťovat koho. Naštěstí se to rozhodla přejít a rozhlédla se po pokoji.

"Kde to jsem?"  

Pomalu jsem vyšla ze svého úkrytu a zbaběle se usmála.

"U mě doma." 

Měřila si mě pohledem a chystala se něco říct, když do mého pokoje vtrhla máma s Funny v náručí.

"Podívej kdo tě chce taky při-vítat," Zarazila se při pohledu na Jaden a pak se s vážným výrazem otočila na mě. "Summer, kdo je ta ženská v tvém pokoji?"  

Jako kdyby právě nemluvila o někom kdo stojí přímo za ní. 

"Summer, kdo je ta žena s tím dítětem?" 

Stála jsem s otevřenými ústy, očima dokořán a netušila, co bych v téhle situaci měla říct.  Raven se skoro popadala za břicho a já jsem děkovala bohu, že stojí na místě, kde ji máma nevidí. To by už asi nepřežila. 

Nebo bych to nepřežila já. 

"M-mami tohle je Jaden, má nová kamarádka. Bude tu chvíli bydlet s námi, doufám, že to nevadí." Její výraz se nezměnil ani když jsem na ni koukala tím sladkým pohledem, který mě naučila Funny. 

"Summer já ne-"

Spráskla jsem ruce dohromady až do Funny rozesmálo a přiblížila se tak blízko jak mi to jen moje sestra v její náručí dovolila.

"Prosím! Budu ji krmit, a spát bude tady a nebude otravovat! A bude hlídat Funny! Za celý den ji neuvidíš." 

Viditelně jsem ji obměkčila ale stále přemýšlela. Potřebovala jsem něco, co by ji odrovnalo. 

"Bude zalívat kytky!" Obě se na mě podívala s úplně rozdílnými výrazy. 

"Dobře, ale jenom na pár dní."  Naposledy se otočila na Jaden, hodila po ní varovný pohled a pak mi podala Funny do náruče a otevřela dveře.

"Alexi! Dáš si oběd? Dělala jsem čínu!" 

Výraz úlevy se v tu chvíli změnil na vystrašený. Zbledla jsem a v hlavě jsem měla jeden velký, červený vykřičník.

"Kdyby - kdyby ses viděla!" Raven se válela po zemi, křečovitě si držela břicho, nohy stažené k tělu a prsty na nohách se jí kroutily, jak se nemohla přestat smát. Funny se k ní nadšeně přidala a mačkala prameny mých vlasů, ve svých mrňavých ručičkách. Neměla jsem čas Rav něco udělat, nebo na ni aspoň zakřičet. Chtěla jsem se rozběhnout dolů, ale uvědomila jsem si, že mám Funny v náručí. Otočila jsem se, abych ji podala Jaden, ale při jejím pohledu jsem si to hned rozmyslela a stáhla svou sestru zpátky. Stačil jediný pohled na Raven a bylo mi jasný, že k ní taky nepůjde. Chvíli jsem tikala pohledem, kam bych ji měla položit než jsem uslyšela mámin smích zespodu. Můj výraz donutil Rav svíjet se na podlaze bez jediného zvuku. Vyběhla jsem z pokoje i s Funny v náručí a zastavila se až v kuchyni.

Leslie spokojeně seděla u stolu pod mámou, Aria si hrála s Alexovým tričkem a Art spokojeně přežvykoval okurek, který byl na stole. Když si mě všimli, máma vstala a s nadšeným výrazem na mě ukázala.

"Kdy si mi chtěla říct, že vy dva spolu chodíte?" 

Skoro jsem svou sestru upustila. Alex se na mě otočil se samolibým úsměvem a já přestala dýchat. 

Ten parchant.