2. Díl

"Fajn, a teď ukažte to s tím ohněm." Poroučel si Seb. Po naší menší poradě na dovolenou, jsme se vypařili a dostali se až do našeho velmi známého parku.

Alex se na něj usmál, protože Sebastianovi se oheň ze všech živlů líbil nejvíc. Už je to snad po osmé co mu to předvádí. Roztáhl ruce a v dlaních se mu objevili plamínky. Přešel k Sebovi a nechal ho se, po osmé, spálit.

"Je super, že pojedeme na dovču." Vykřikla Ellen radostně.

"Jo to je, a ještě lepší je, že už nemusím nic upravovat." Odfrkla jsem si a pohladila Ariu, sedící na mém rameni, po hlavě. Leslie s Artem se teď právě někde proháněli.

"Um," Začala Ellen a podívala se na mě. "Funny s náma asi nepojede, že?" Zavrtěla jsem hlavou a dál sledovala Alexe se Sebem. Stali se z nich "velcí" kamarádi.

"A Leslie?" Pokračovala Dan se štěněčíma očima. Do naší slevy za hromadné cestování jsme dostali povolení vzít jedno, až dvě zvířata sebou.

"Nevím, musím se domluvit s Austinem a Trish." Usmála jsem se.

"Znovu!" Vykřikl náhle Seb. Protočila jsem očima a slezla z lavičky, na které jsme všichni kromě Alexe a Seba seděli.

"Sebe a co bys řekl na oheň v modrý barvě?" Řekla jsem s pobavením a sledovala Alexe jak se mračí. Sebastian se ale naopak rozzářil jak malé dítě a přikyvoval, div mu hlava nespadla. Rozevřela jsem dlaň a nechala v ní vykvést svůj modrý plamínek. Otevřel ústa a zaujatě na to koukal. Začal natahovat prst ale já jsem sevřela dlaň a tím oheň uhasila.

"Nedotýkat! Palí." Zasmála jsem se.

****

"Vstávat a cvičit!" Vykřikl někdo a odtáhl závěsy. Světlo se rychle přemístilo až ke mě, takže se mi už tuplem nechtělo otvírat oči, abych, jako vždy, neoslepla.

"No tak ty ospalče!" Ten někdo do mě strčil a nechal mě vypadnout z postele.

"A tak si Austin nebo co?!" Vykřikla jsem rozhořčeně. I když na mě mluvil v celku ženský hlas, nemohla jsem stoprocentně říct, že to není Austin. Pomalu jsem otevřela oči a zamračeně sledovala Trish přede mnou.

"Máme dva dny do odletu! Honém! Musíme jít na nákupy!"

"Promiň, ale já mám školu." Zívla jsem si a podívala se na mobil vedle mé postele. 8:45. Vykulila jsem oči a chystala se vykřiknout.

"Už je tolik! Nestihnu ani druhou hodinu!" Vyhrabala jsem se ze země a vyběhla sprintem do koupelny. Místo každodenní sprchy a pak úpravy jsem si bleskurychle opláchla obličej a vyčistila zuby. Přiběhla jsem zpátky do svého pokoje, ještě s mokrým obličejem a pastou v koutcích úst, a začala se hrabat ve skříni. Hodila jsem na sebe první co jsem našla a seběhla schody do kuchyně.

Vytáhla jsem jablko, posbírala svoje věci a chystala se jít obout.

"Sum? To jdeš na maškarní nebo halloween?" Austin seděl na židli s frukem u pusy a sledoval mě. Zarazila jsem se a podívala se na sebe. Růžové tepláky s hvězdičkama na mně volně plandaly a stejně barevné tričko s potiskem My little pony překrývala riflová bunda.

"No sakra! Kdo mi dal pyžamo mezi ostatní oblečení!" Vykřikla jsem.

"Ty?" Odpověděl jednoduše. Nenávistně jsem se na něj podívala, ale před očima jsem měla jinačí osobu.

"Trish ti to neřekla?"

"Co mi měla říct?" Zamračila jsem se a přešlápla z nohy na nohu.

"Že dneska nejdeš do školy, ani zítra, ani pozítří ani další dva týdny."

"Překvapivě." Zabrblala jsem a pustila batoh na zem.

"Fajn, jdu zabít jednu nejmenovanou osobu." Prokřupala jsem ruce a vyběhla do svého pokoje.

Rav? Můžeš ven?

Nevím, přehrávám si tvůj výraz, když si zjistila co máš na sobě.

Okamžitě ven ty babizno!

Přede mnou se zhmotnila moje podobizna, s červenajícími tvářemi.

"Já - nejsem- babizna! Ty ropucho!" Otevřela jsem pusu a naštvaně se na ni dívala.

"Ropucho?! Vážně ty gorilo?!"

"Máš snad problém se svými předchůdci?!"

"Ne! Ale s tebou jo!" Chytla jsem svoje tepláky a podívala se na Rav.

"Menší sranda," Zasmála se. "Nemyslela jsem si, že bys na to skočila, ale stalo se. A zrovna ti to tak ladí." Zaskřehotala.

"Ahh, menší sranda bude, až tě omylem nechám doma, mezitím co já budu daleko na nějakým ostrově!"

"Vždyť neznáš ani jeho název!"

"A to vadí?! Stačí když budu vědět kde to je!"

"Summer?" Ozvalo se náhle za dveřmi. Vykulila jsem oči a podívala se na stejně vyplašenou Rav. Začala jsem mávat rukou jak splašená jejím směrem a ona pobíhala po pokoji sem a tam.

"Ano mami?"

"Děje se něco?"

"Ne vůbec nic." Odpověděla jsem sladce. To by ale nebyla Rav, kdyby hned po tom nenarazila do stolku a hlasitě nezanadávala.

"Zlatíčko, jdu dovnitř." Žduchla jsem skákající Rav za dveře ve chvíli, kdy máma otvírala a skočila jsem na postel.

"Ano?" Usmála jsem se.

"Je vše v pořádku?"

"Ano, jen jsem se praštila o stěnu- a teda o stůl." Zasmála jsem se.

"Aha," Máma byla vykolejená, věřím, že mi to nesežrala, ale i přes to se otočila a vyšla z pokoje. "To je dobře." Řekla ještě než zavřela dveře. Rav spadla na zem a stále se držela za nohu.

"Co?"

"Malíček." Zasyčela.

"Oouu." Udělala jsem bolestnou grimasu a pomohla jí vstát.

"Dobře, myslím, že se mnou jet můžeš. Jako od škodný."

"Děkuju!" Řekla Rav možná až moc hlasitě a svalila se na mou postel.


Další dííl:) Páni:O Jsem ráda, že se vám první díl líbil a doufám, že budou i ty další:)

Užijte si část^^


Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top