Prolog

Elfka s ohněm v srdci.

Ochránce se dvěma tvářemi.

Temná královna.

Mirraen se převalila na druhý bok a pokusila se ten sen zahnat, přes sled obrazců a zvuků se však nemohla probudit. Byla lapena ve své vlastní mysli společně s výjevy, které nepocházely z její hlavy.

Ztracenec beze cti.

Bojovnice podsvětí.

Byl to nikdy nekončící kolotoč a ona jej prožívala pořád dokola a dokola, kdykoliv se uložila ke spánku. Trvalo to od chvíle, kdy se poprvé projevily její schopnosti.

Kluk s vlkem.

Prokletý dědic.

Vždycky to bylo úplně stejné. Tváře střídala jména, jež nikdy předtím neslyšela.

Labuť s ostrými spáry.

Lesní válečník bez brnění.

Zazmítala sebou v marné snaze nabýt vědomí, ale jako už tolikrát předtím se jen propadla hlouběji do pavučiny nočních můr.

To, co přišlo na řadu další, bylo ještě o stupeň děsivější než obvykle.

Bitevní pole bez konce s hromadami mrtvých, na nichž už si pochutnávají krysy a krkavci. Žerou všechno a všechny - oči a střeva, ženy, děti i muže. Ocitla se ve světě, kde být člověkem už neznamená nic.

Těla jsou všude, kupí se a hoří. Některá jsou normální, jiná patří válečným koním, další drakům a ta poslední jsou tak znetvořená, že není poznat ani kým byla.

Ten puch je k nevydržení. Nutí ji dávit a rvát si vlasy. Nemůže ale odejít. Zatím ne. Ještě nepřišlo velké finále.

Krev, oheň, řev a výkřiky se mísí s tichým šíleným smíchem. A uprostřed toho všeho...

Mirraen stiskla víčka a její srdce zrychlilo natolik, že málem tlouklo do žeber. Bylo to tak skutečné, jako by...

Posadila se a zalapala po dechu. Po zádech jí stékal ledový pot a vnitřnosti se stahovaly úzkostí.

Měla si na to už dávno zvyknout.

Spustila nohy z postele a dřevěná podlaha, která ji zastudila do chodidel, Mirraen ujistila, že je z říše hrůz a bolesti zpět. Alespoň prozatím.

To je v pořádku, je to jen špatný sen, konejšil dívku Ren a jeho hlas zněl Mirraen v uších tak zřetelně, jako by stál po jejím boku. 

Nikdy to nebyla jen noční můra, odpověděla mu. Zlé sny se ti nezdají každý den, ne ty samé. A ty to víš stejně dobře jako já.

Mlčel. Vždycky byl zticha, když měla pravdu.

Prohrábla si levandulové vlasy a otevřela dokořán velké klenuté okno. Noční vzduch ji ovanul jako dech reality a odplavil i poslední zbytky oparu hrůz.

Kdy to skončí, Rene? Zeptala se svého přítele a nasála do plic vůni borového jehličí. Kdy přestanu vídat ty krvavé věci?

Nejspíš až budeš chtít. Koneckonců, jsou to tvoje hrůzy.

Nemluv v hádankách a pomoz mi.

Zamžourala do tmy, kde se nad temným lesem vznášel shluk vílých světel.

Co všechno se děje za hranicemi jejího rodného lesa? Co jsou zač bytosti, jejichž jména slýchá?

Po páteři jí přejela zimnice, když se dostavil i poslední efekt jejích předtuch. Jako by k jejímu žebru někdo přivázal provázek a lehce za ně zaškubal. Volání.

Táhlo ji přes kopce, louky, lesy a hory a ztrácelo se v dáli. Naléhalo, ať jej následuje.

Zase mě to vábí, sdělila Renovi a zaryla nehty do kůže na předloktí, aby ten nutkavý pocit potlačila. Chce, abych za tím šla.

Sama za něčím, co možná ani neexistuje?

Nebyla sama. Měla přece jeho. Neuznávala to však jako uváženíhoudnou námitku.

Žiješ v těch snech stejně jako já, Rene, udeřila na něho a tichým krokem, za který by se nemusely stydět ani šelmy, došla k pracovnímu stolu, u něhož se často učila.

Vidíš tu temnotu, prohrabala svitky s básněmi ve starém jazyce a vytáhla mapu, co do ní společně s matkou zakreslily hlavní města.

Cítíš ji. Už to nejsou jen obrazy. Mají chuť a vlastní řeč, rozložila barevné schéma na postel a zadívala se do změti čar a vyznačených ploch.

Zabodla prst do velkého ostrova na východě a nahlas přečetla jméno, jež ji pronásledovalo i během dne. Jméno, kde to všechno začne.

,,Perun."

Země těch, co nemají kam jít.

Ahoj ahoj ahoj! ☺️
Vítejte u toho nejvíc zmateného, nejvíc vícepohledového a nejvíc přeplácaného příběhu na Wattpadu! 😂 (Vícepohledového je opravdu slovo...vážně...)

Je tu úvod nového dobrodružství, máme tady v podstatě hned dvě nové postavy a ještě jich dost přibude. Bez legrace 😅

Mimochodem, pro lepší orientaci, jak pro mě, tak pro vás, jsem na počítači načrtla mapu s regiony a hlavními městy - tentokrát to bude dost o cestování, to si pište! 😁😂

Jinak, jaký máte názor na prolog? Tušíte, kdo jsou ti lidé (😂 Vtip, většině z vás to je asi jasné, ale kdo je kdo?)? Jak na vás zatím působí Mirraen?

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top