Víš proč? protože tě...


Pohled Michala:

,, Vítejte zpět Agente M, chyběl jste nám. Od teď budeme opět na akce chodit s Agentem G." ,, Jistě není nejmenší problém." Bylo to zvláštní, mít ho zpátky, byl jsem neskutečně rád ale zároveň se cítil divně. ,, Děje se něco?" Zeptal se Honza, když si uvědomil, že jsem celou dobu ticho. ,,Ne nic jen se nějak nemůžu vzpamatovat z toho že jsi zpátky." Objal mě ,, chápu ale jsem a už tě neopustím, všechno bude zase jako dřív." Pevný stisk jsem mu opětoval ale už teď jsem věděl, že nemá pravdu. Nebude to jako dřív, nic nebude jako dřív, protože už ho nemiluju alespoň ne tak moc jako kdysi. Moje srdce teď patří jinému a to Markovi. Zradil mě, to sice jo ale pořád ho miluju. Bohužel s ním nemůžu být a hůř musím mu jít po krku. ,, Musím uznat, že ten Agent X má odvahu, jak se mu vůbec povedlo, tě zajmout?" ,,No to je nadlouho ale řekněme že jsem mu neměl věřit.." ,,Byli jste kamarádi?" ,,Jo.. byli." ,, Budeš schopný se ho zbavit, nemám ten úkol udělat já?" ,,Ne.." vykřikl jsem ,,To je v pohodě.",, Dobře jak myslíš..ale pamatuj teď jsem zpátky už nejsi sám." Kéž bys zpátky nebyl, všechno by bylo jednodušší...

Pohled Marka:

Nečekal jsem že, Agent M je MenT a už vůbec jsem nečekal že je to Michalův přítel. Jsem si jistý, že už nemám nejmenší šanci, navíc jsem ho zradil a říkal že po mě půjde a jestli bude mít Honzovu pomoc, musím být opatrný. Já se ale nechci tak snadno vzdát, budu bojovat o to, aby mi odpustil, budu bojovat o něj...

Pohled Michala:

,, Míšo, máme práci" Beze slova jsem sebral svoje vybavení a následoval Honzu. Na cestě na místo se zeptal na otázku, na kterou pořádně neznám odpověď. ,,Jak je to mezi tebou a tím 'nepřátelským' agentem?" ,,Jak to myslíš?" ,, Nejsem slepý, viděl jsem že k němu máš citový vztah." ,, Nevím, teď když ses vrátil a navíc mě zradil." ,, Já nechtěl" ozvalo se, před námi stál Marek. ,,Co tady děláš?" ,,To já jsem tě sem chtěl dostat, doufal jsem ale, že budeš sám." ,, Už nebude sám." Vložil se do toho Honza. ,, Pochybuju, že odejde tak to řeknu před ním... Moc se omlouvám za to zajetí ale myslel jsem, že by si se k nám mohl přidat. To co jsem ti řekl na Petříně je pravda, nechci tě zabít. Navíc ty dobře víš proč..." ,, Proč?" Zeptal jsem se a šel blíž k němu, Honza mě chtěl zastavit ale já se mu vysmekl. ,, Protože tě miluju." ,,Tak to máš smůlu on k tobě necítí to samý." ,,Ale jo cítím." Vyvrátil jsem Honzovo tvrzení a šel ještě o pár kroků blíž, když už jsem byl těsně u Marka políbil jsem ho...

Co se stane dál? Podaří se jim to ututlat nebo budou muset bojovat o svůj život a chránit toho druhého?

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top