„Proč bych tam neměl jít s tebou?" zabručel Marigold. „Chtěl bych o tvém hrdinském činu napsat píseň. Aby vystihla celou událost, musím být přítomen..."

„Asi už jsi zapomněl, co je moje práce?" zeptal se Geralt.

„Jistě, že nezapomněl. Balady o tobě jsou vesměs jen milostné. Rád bych měl i nějakou, která vyzdvihne tvé řemeslo," vysvětloval trubadúr. „Vlastně mi to nemůžeš zakázat," prohlásil vítězoslavně. „Takže půjdu."

„Pro mně za mně, postav si třeba stan před vchod do nekkeřího doupěte," zavrčel Geralt. „Až se jim budeš snažit utéct, nekřič, že jsem tě nevaroval."

„Co by se mi mohlo stát? Budeš tam ty!"