Geralt tušil, kdo je ona dívenka, kterou v Brokilonu zachránil. Čekal ale, dokud mu o sobě sama neřekne pravdu.

„Geralte?" ozvala se.

„Poslouchám."

„Co když sem přijde jiná příšera?"

„Nepřijde. A kdyby přišla, jsem tady já." Viděl, že se otřásla. Rozepnul sponu svého pláště a dal jí ho kolem ramen. Vděčně jej přijala a zabalila se do něj jako do spacáku.

„Když ses mě ptal, kdo jsem, lhala jsem ti..."

„Poznal jsem to."

„Teď už ale vím, že ti můžu věřit... Chceš vědět, kdo jsem?"

„Rád bych to věděl."

Tak, aby to slyšel jen on zašeptala: „Jsem Cirilla, tvoje Překvapení..."