Obecenstvo nadšeně tleskalo, urozené paničky i chudé děvečky si utíraly slzy, jež jim stékaly po tvářích. Trubadúr opět dokázal, že je mistrem. Balada o zapovězené lásce, nešťastném konci milenců a tryzně, na níž se znepřátelené rodiny spojily a prožily bolest ze ztráty svých dětí společně, rozplakala i některé přítomné muže, přestože se to snažili skrýt. Marigold byl na sebe náležitě pyšný.

"Mistře," ozvala se elfka, sušíc si kapesníčkem tváře. "Je tvá balada podle skutečnosti?"

"Ale jděte. Přeci vám neřeknu, jestli se příběh udál či ne. Balada by přišla o své kouzlo." Usmál se na ni Marigold a pohladil svou loutnu.