Zaklínač zabušil na vrata sirotčince a vyčkával. Otevřela mu baculatá jeptiška.

"Je mi to líto," zabručel zaklínač a následoval ženu na malé hřiště, kde si hrály děti.

"Stejně jsme přeplnění, vyberte si. Co třeba tamten?" Jeptiška ukázala na chlapce, který se s upřeným výrazem v obličeji na lavici houpal dopředu a dozadu.

"Ne, potřebujeme zdravé, silné jedince. Tenhle bude nejspíš autista."

"Stejně ho s vámi pošlu. V životě stejně nemá šanci."

Zaklínač si protřel čelo.

"Nebudete se pak muset zpovídat?"

"I kdyby ano, vy už budete řešit jiné věci. Jako třeba, jak dostat nové adepty živé na to vaše hradiště."