"Chyťte si toho zablešence!" hulákala boubelatá dáma, která v náručí držela pištícího ratlíka.

Harry se omlouval: "Tichošlápku, ke mně! Pardon, on se tak normálně nechová, nevím, co to do něj vjelo."

"Mladíku, když svého psa nezvládáte, máte ho mít na vodítku!"

"Jestli náhodou ta vaše štěkna nehárá!" ohradil se Harry a hladil Siriuse, jenž se usadil u jeho nohy, po hlavě.

"Co si to dovoluješ, ty spratku!" Žena, hudrujíc, odcházela.

"To se musíš honit za každou čubkou, která nastavuje, Siriusi?!" ucedil Harry naštvaně. Tichošlápek štěkl, začenichal a vyrazil.

"Ať je ta panička mladá a hezká!" křikl Harry a rozběhl se.