"Rychle, položte ho sem," rezonoval místností čísi hlas. "Zasraná bestie, málem ho rozsapála!"

"Tak, kde je? Proboha, vždyť ty rány jsou hluboko do masa! Horkou vodu, no dělejte, jinak nám tady skape!"
Víc Geralt neslyšel, protože upadl do bezvědomí.

***

"Ty se musíš vždycky nechat takhle zřídit!" lamentovala matka Nenneke, jako pokaždé, když zaklínači čistila rány a měnila obvazy. "Ještěže je tvůj organismus schopný rychlé regenerace. Kdokoli jiný by byl dávno po smrti." Dokončila práci a vyměnila bělovlasému chladný obklad na čele. "Ty máš naštěstí tuhý kořínek."

"Děkuji ti, Nenneke, za všechno," zachroptěl Geralt a téměř okamžitě upadl do bezesného spánku.