Taaakžeee, možná jste čekali pokračování Magické školy, ale tentokrát ne XD
Pracuje se na tom, ale našla jsem spoustu mých starších, kratších knih, které je lehčí přepsat XD

Upozorňuji, že tahle kniha je ještě starší než Magická škola, takže... XD
Shodou náhod se ale jmenuje Magická smečka (aneb tady jde vidět můj velký talent na názvy XD)

Magická smečka
Popis:
Příběh obyčejné vlčí smečky která se jednoho dne promění v Magickou smečku. Bojují proti drakům kteří chtějí ovládnout svět vlků(woow. Normálně, kdybych tenhle popis někde viděla, okamžitě bych na to musela kliknout! XD)

V dračím městě bylo rušno. Hledal se zločinec. Prý to byl vlk z(božeee) dračímy křídly(to je úplně perfektní popis, ještě k tomu s chybou. Nějaký popis srsti, nebo tak?). Královna ho usilovně hledala a ten kdo ho najde dostane pěkně tučnou odměnu. Draci se přetahovaly o to kdo spatřil toho vlka... (Tuhle větu jsem absolutně nepochopila XD)

***
Utíkal jsem jak jsem mohl. Nohy mě bolely ale, nemohl jsem polevit. Dračí hlídka už ně(bruh) hledala.
,,Kërau" zavil(děláte si srandu?! A co to vůbec zavyl? Co to postižené slovo znamená?) jsem a živly zmizely(jaké sakra živly?!). Poslední co jsem vyděl(no já vidím tu gramatickou chybu, která doslova bije do očí)... Byly(shoda podmětu s přísudkem mi očividně nic neříkala-_-) DRACI!(aha, zvětšila jsem písmo pro lepší efekt? XD)

1.Kapitola
Naši vlci se praly(božeeee) o jídlo. Jejich vůdce se na ně díval a pak je rozehnal a snědl kousek(hu?). Pak jeho vlčice(eee, cooo? Když už, tak jeho družka XD) a její syn. Odešly(já vážně brečím XD) a vlci přispěchaly(mám deprese) spátky(byla velká chyba něco takového vydávat XD) k jídlu. Za chvíly(pláču) bylo sobí maso v žalutcích(co to..?!) vlků. Pak si všichni lehly(já už to nemůžu komentovat...). Utvořily kruh kterým chránily vůdce(před čím? A to neměli doupě?) Najednou k jednomu z vlků přiletěl oheň(jasně, jen tak ve vzduchu se zhmotnil oheň).
Vlk do něj vstoupil(prooooč?! Vždyť ani nevěděl, co mu to udělá! A jelikož měli zvířecí inteligenci, myslím že by se toho spíš bál!). Pak se vynořil s červenou srstí. Která plála ohněm(proč jsem to rozdělila na dvě věty?)
,,Jmenuji se Ohýnek(perfektní jméno, vážně) a jsem ohnivý vlk" vlci se podivily(pravděpodobně mu ani nerozuměli) ale, (ty čárky mě taky pěkně štvou) k dalšímu už přiletěla voda.
Taky do ní vstoupil(prooč?!).
,,Jsem Voděnka" řekla vlčice. Tak to pokračovalo i z(bruh) ostatnímy(brečím):
(Aby bylo jasno, tady jsem dala hromady fotek, které jsem vynechala, jelikož už je dávno nemám v mobilu XD)
Pak se vlci otočily(co s tím furt mám?!) k vůdcům. Před nimy stál přízračný vlk z dračímy křídly(pokud jsem někdy dávala mamce přečíst jeden ze starých příběhů... Sakra hodně jí lituji).
,,Předávám vám živly. Musíte porazit draky a nastolit znovu mír" (a proč zrovna oni?! Vždyť ani neví, co jsou zač!)
řekl a rosplinul(musím se k tomu vyjadřovat?) se. K vůdci přiletělo slunce a k vůdkyni měsíc. Vstoupily do nich(...jak se dá vstoupit do slunce a měsíce?)
Naši vlci, tedy Magická smečka si prohlížela jak vypadají ostatní(jediná celkem smysluplná věta XD)
,,Vydáme se na výpravu(a že by jim řekl na jakou?)" řekl Sun a vykročil(kam?) Ostatní šly(TI OSTATNÍ) za ním. Když v tom se stalo něco nečekaného.
(Napětí!)

2.Kapitola
Sun se zašklebyl(bruh. A zrovna jedno z mých oblíbených slov). Z nějakého záhadného důvodu nemohly přebrodit přes tu řeku(...coooo? Kde se sakra vzali u řeky?) Ohýnek(očividně je pěkný nervák) vybuchl vztekem. Jeho oči teď byly krvavě rude(dobré slovo). Najednou půlka lesu začala hořet. Všichni se zděsily(já už se k tomu ani nevyjadřuji). A Lesnínek(co to je sakra za jména?!) se svýjel v bolestech. Voděnka k němu přispěchala a snažila se mu pomoct. Ostatní se pokoušely dohnat Ohýnka k rozumu(wuuut?).  Vrčel a už se zapálila i druhá půlka lesu(hmm, hezký).

Takže, to je všechno XD Je to kratší, ale pokud existovalo víc kapitol, nenašla jsem je XD
Ale napadlo mě, zkusit dvě první kapitoly přepsat v mém současném stylu... XD

Popis:
Náš příběh začíná v jedné obyčejné, vlčí smečce. Není na ní nic zajímavého-loví spolu, drží pospolu... Do doby, než si je vybere poslední držitel všech živlů v magickém světě vlků, který se snaží ovládnout draci, k tomu, aby ten svět zachránili.

Prolog:
Na dračí město se snášela noc. Obvykle v takových hodinách nikdo nebyl vzhůru, až na pár výjimek, včetně stráží, držící hlídky na hradbách i v ulicích. Dnešní noc byla vyjímkou. Z přísně střeženého, dračího vězení, se podařilo utéct velmi významnému vězni. Jakmile se dračí královna o téhle zprávě dozvěděla, vzbudila město a vyhlásila poplach. Draky to zprvu absolutně nezajímalo-co jim bylo po nějakém vězni? Do chvíle, než královna oznámila odměnu, kterou měl dostat drak, jemuž se podaří vězně chytit. Draci se okamžitě začali přetahovat o to, aby byli na místě činu a hledali stopy...
***
Bílý vlk, jehož srst se třpytila v chladném světle jasného měsíce, utíkal tak rychle, jak jen mohl. Svaly ho bolely, úpěnlivě ho prosily, aby se zastavil a dopřál jim odpočinek, ale bílý vlk nesměl polevit. Pokud by se tak stalo, odsoudil by celou vlčí rasu k záhubě.
Jeho hbité tělo se proplétalo houštím a lesem a jenom se modlil, aby to draky dostatečně zmátlo. Byl by letěl, kdyby jeho pronásledovateli nebyli draci. A on sice měl křídla, nicméně se nemohl rovnat jejich zkušenosti v letu.
Najednou uslyšel tak ohlušující řev, až zakopl o kořen, který se mu jako naschvál objevil v cestě. Zvedl se vítr a on uslyšel charakteristické dunění, vydávané dračími křídly.
Vlk věděl, že už je pozdě na záchranu.
Proto zvedl hlavu k obloze a hluboce, jasně zavyl: ,,Kërau!"
Cítil, jak z něj jeho magie, jeho síla, na kterou byl tolik let zvyklý, pomalu mizí. Byl v nutkání se natáhnout a zachytit jí, přinutit se, aby si jí ponechal. Neudělal to.
Poslední co viděl, byli draci.

1.Kapitola
Skupina vlků se prala o jídlo. V tomto zimním období ho bylo málo a každý z nich si chtěl urvat co největší kousek. V tu chvíli zapomněli na společnou oddanost a vrčeli na sebe navzájem, dokonce byli schopní se o kořist i poprat.
Jejich vůdce, ležící na kameni, hluboce zavrčel a vlci se pod jeho rozkazem okamžitě uklidnil. On, jeho družka i syn už jedli, přesto nemínil sledovat, jak jeho smečka ztrácí svou důstojnost nad kusem masa.
Netrvalo dlouho a všechno sobí maso zmizelo, zůstaly jen kosti. Když byla jejich kořist snězena, vlci si lehli kolem sebe do kruhu, aby se zahřáli. Byli na dlouhé cestě, tohle byl jen provizorní tábor a oni se nesnažili, nijak si ho zútulnit. Zítra budou pokračovat.
Měsíc líně plul po obloze a osvětloval svým chladným světlem vlčí smečku pod sebou.
Jednoho z vlků najednou ovládl pocit důležitosti. Zvedl hlavu z tlap a zamžoural očima do tmy kolem sebe. V tu chvíli se začal probouzet i zbytek smečky, ačkoliv ani jeden z nich si nebyl jistý, proč jsou vlastně vzhůru. Instinkt?
Ten vlk, který se vzbudil jako první, najednou spatřil mihotavé, oranžové světélko, které se vznášelo nad zemí asi ve výši jeho oči a přibližovalo se k nim. Smečka začala vstávat a poplašeně vrčet, když k nim letěl malý, červený plamínek.
Ten první vlk ho uchváceně sledoval a ani se nehnul, když se plamínek přiblížil tak těsně k němu, až ho z toho jasu bolely oči. A nereagoval ani poté, co se plamínek vsákl do jeho hrudi, od které se začala šířit jasně červená barva. Ta pomalu nahrazovala obyčejnou šedou, dokud před smečkou nestál červený vlk v celé své kráse.
Červený vlk se cítil jinak. Najednou mohl myslet na tolik věcí, všechno bylo jiné.
A když otevřel tlamu, vydal za sebe slova, aniž by o nich uvažoval: ,,Jmenuji se Plamen"
Vlci začali vrčet a výt, když v tom se mezi temnými kmeny stromů objevila docela velká, kulatá kapka, která se vznášela ve vzduchu stejně jako předtím plamínek.
Probíhalo to úplně stejně-kapka přiletěla k jednomu členovi smečky, vsákla se do něj a kožíšek vlčice změnil svou barvu z šedé na modrou.
,,Jsem Tsunami" řekla vlčice a kývla na Plamena, který jí kývnutí opětoval.
Tak to pokračovalo dál-z lesa se vynořovalo čím dál víc podobných objektů, které se vsakovali do vlků a ti následně získávali jinou barvu i schopnost mluvit.
Když už nezbyl nikdo, před nimi se zjevil mihotavá, přízračná a stříbrná postava vlka s dračími křídly.
,,Předávám vám své schopnosti" řekl tlumeným, ale přesto srozumitelným hlasem. ,,Musíte porazit draky a znovu nastolit mír"
Jeho silueta se rozplynula stejně rychle, jako se objevila.
Vlčí smečka chvíli neřekla ani neudělala nic.
Najednou měli možnost přemýšlet nad věcmi, nad kterými se nikdy dřív nepozastavili. Bylo to na ně až moc informací.
,,Ať už se to právě stalo cokoliv" oslovil je jejich vůdce Paprsek. Jeho srst nabrala oranžovozlatou barvu a skoro zářila. ,,Myslím, že je jasné, co bychom měli udělat"
Nikdo se s ním nehádal. Všichni stejně byli až moc ponořeni do svých myšlenek, než aby se s ním chtěli hádat.
Únava je už dávno opustila a proto neváhali, když se jejich vůdce obrátil a vydal se do temného lesa, vstříc vzrušujícímu, byť nebezpečnému dobrodružství.

A to už je vážně všechno XD
Zatím ahoj, příště se snad uvidíme u dalšího dílu té příšerné hovadiny jménem Magická škola! XD