~27~
První březnovou noc trávila Hermiona se Severusem. Připravovala lektvar, Severus stál za ní a zkusmo jí zaplétal vlasy. Nikdy nezaplétal cop, takže se mu to vůbec nedařilo. Spíš jenom Hermioně hnědé kadeře vlasů cuchal, než že by ji zkrášloval. Hermiona se občas zachichotala, protože ji lechtal. Nakonec své ruce položil na její boky a zezadu se na ni přitiskl. Oba na pár vteřin zavřeli oči a užívali si tu možnost být spolu. Ozvalo se zaklepání, Severus odskočil od Hermiony. Vešel Brumbál. Neusmíval se.
,,Severusi, musíš jít okamžitě se mnou," pravil.
,,Dobře," odvětil Severus a vydal se k Brumbálovi. Ten pohlédl na dívku stojící u kotlíku.
,,Slečno Grangerová, vy byste měla jít s námi," řekl Brumbál.
,,O co se jedná?" otázala se Hermiona.
,,O pana Weasleyho," pravil pouze Brumbál. Očividně rád zamlčoval důležité skutečnosti, protože za celou cestu hradem nepromluvil. Hermiona umírala nejistotou.
▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓
Na chodbě v šestém patře se rozdělili, Snape odešel s Brumbálem, Hermiona zamířila k Harrymu, který se opíral o zeď a vypadal rozrušeně.
,,Harry, co se děje?" zeptala se a položila svou ruku na jeho rameno. Harry ji od sebe prudce odstrčil.
,,Kde jsi, sakra, byla?!" štěkl na ni Harry jako smyslů zbavený. ,,Kde furt seš?! Nikde nejseš k nalezení! Ron je na ošetřovně, málem umřel a ty jsi byla zase pryč!"
,,Cože? Co se stalo? Je v pořádku?" zeptala se šokovaná Hermiona.
,,Otrávil se. Nevím, jestli je v pořádku, skoro jsem ho nestihl zachránit... A ty jsi tu nebyla!"
,,A co ty?! Ty máš co říkat! Celý dny čučíš do tý pitomý učebnice! Jedinej rozdíl mezi náma je ten, že ty seš duchem nepřítomnej ve společenský místnosti a já jinde!"
,,Aha! Tak to je výborný! Takže ty teď budeš obviňovat mě, jo?!" houkl na ni a propukl v pláč. Hermiona se taky rozbrečela. Padli si do náručí. Oba na sebe byli zlí jen kvůli šoku, který utrpěli. Báli se o Rona a proto svou frustraci ventilovali takto.
▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓
První hodinu měli obranu proti černé magii. Hermiona seděla v lavici jako zařezaná. Nemluvila, nedívala se na Severuse. Severus věděl, co se stalo Weasleymu. Toho blba zas tolik nelitoval, ale pohled na nešťastnou Hermionu ho zabíjel. ,,Slečno Grangerová, zůstaňte tu," pravil na konci hodiny. Harry na Hermionu tázavě pohlédl, Hermiona na něj kývla hlavou, že to zvládne sama. Když osaměli, Severus přišel těsně k ní a objal ji. ,,Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě.
,,Nejsem," hlesla slabě Hermiona. ,,Nespala jsem, nedokážu... Necítím se dobře."
,,Weasley bude v pořádku," uklidnil ji. ,,Měla by sis jít lehnout." Hermiona nesouhlasně zamručela. ,,Pojď. Půjdeš ke mně. Prospíš se, a až se vzbudíš, budu mít už po vyučování a budu s tebou."
Hermiona vzhlédla k Severusovi. Zahleděla se do jeho černých očí a nepatrně se usmála. ,,Kdybys jen věděl, jak moc jsem do tebe zamilovaná," zašeptala a vydala se sním do jeho komnat. Vyzula si boty, svlékla se do prádla a vlezla si pod peřinu. Severus se k ní sehnul a políbil ji na čelo.
,,Doufám, že brzy usneš, aby se tvá mysl nemusela neustále trápit," pravil Severus skoro jako básník.
▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓
Hermiona se probudila odpočatá a spokojená. Usmála se, otevřela oči a uvědomila si, že její kamarád leží na ošetřovně. Úsměv se z jejího obličeje vytratil. Povzdechla si, promnula si oči a zvedla se do sedu. Severus v ložnici nebyl, ale pootevřenými dveřmi viděla, jak sedí v křesle. Vstala a došla k němu. V rukou držel knihu.
,,Copak to čteš?" zeptala se jemně. Severus knihu zvedl tak, aby viděla její titul. ,,Stopy černé magie?" přečetla nahlas. Neodpověděl, založil rozečtenou stránku, kde si Hermiona letmo všimla nápisu: Nevyhnutelná smrt. Tehdy jí samozřejmě nepřišlo podezřelé, že si čte zrovna o tomto tématu. Položil knihu na stůl a naznačil gestem jedné ruky, aby k němu Hermiona přišla blíž. Mlčky se mu posadila na klíně.
,,Je to lepší?" zeptal se.
,,Nevím," odvětila Hermiona smutně. ,,Podle toho, jestli je Ronovi líp."
,,Ptal jsem se ředitele. Je na tom mnohem lépe. Zotaví se brzy. Díky Potterovi, který mu dal bezoár, bude Weasley žít."
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top