10. září 1991

Bradavicemi celé dny létaly drby. Novou atrakcí byl pro ostatní Harry Potter, chlapec, který přežil. Luthien žádným z těch povídaček nevěřila, protože si myslela, že on sám je jen obyčejný chlapec, který o pozornost nestojí. Když ho jednou potkala na chodbě, spatřila na jeho tváři otrávený výraz. Doprovázel ho zrzavý chlapec, kterému se ale pozornost soustředěná na Harryho líbila, jelikož to on byl kamarád toho Harryho Pottera.

Luthien jeho příchod do Bradavic nevnímala nijak zvlášť výjimečně. Spíše ho litovala. Sama si občas připadala jako pokusný králík podle toho, jak se na sebe dívaly s její úhlavní nepřítelkyní. Sama se ošívala, když do někoho vrazila, dlouze se mu omlouvala, jelikož se tím na ni upřelo tisíce pohledů.

Právě si přichystávala učebnice na odpolední vyučování, když do pokoje vběhla horlivá Maddy. V očích jí zářilo tisíce poskakujících ohníčků a nadšení z ní jenom sršelo. Šťastně se usmívala. Luthien její náhlou změnu v chování nechápala, protože ještě před polednem se rozčilovala a nadávala na to, že po víkendu opět začala škola.

„Mám pro tebe novinku!" zahlaholila Madeleine nahlas. Neudržela se stát na jednom místě, takže poskakovala z postele na postel. Luthien se slabě zakřenila. „Dnes jsem na nástěnce objevila oznámení, že Zmijozel hledá nové členy do družstva. Odpolední vyučování nám odpadá, protože je famfrpálový nábor."

„To je úžasné, ale já jsem myslela, že se na famfrpál jenom ráda díváš," pozvedla Luthien obočí.

„To sice ano," přitakala, „ale ty jsi moc dobrá. Půjdeš tam se mnou. Já ti budu dělat garde." Luthien překvapeně vykulila oči. Věděla, že je v tomhle sportu dobrá, ale nikdy si nepředstavovala, že by ji vzali do družstva. Pomalu přikyvovala, i když sama netušila, co to provádí.

„Neboj se, shoď trému," zapěla Madeleine. „Byli by blázni, kdyby tě nevzali, protože by tak ztratili skvělého hráče a mě jako spoluhráče," přimhouřila oči.

Luthien dbala na její rady a přestrojila se do něčeho sportovnějšího. O pár chvil později už s koštětem přes rameno - novým Nimbusem 2000 - ,které dostalo od otce k narozeninám, scházely směrem k tribunám. Jako nebezpečné střely v povětří létaly děti, ucházející se o nějaký post. Luthien se nejprve rozlétala a rozcvičila.

Ve vzduchu se pohybovala opatrně, takže nad ní jedna třeťačka ohrnovala nos. Kdykoliv kolem ní proletěla, věnovala jí úšklebek a odfrknutí. Luthien začínala pěnit, nejraději by ji z koštěte shodila, ale zachovávala si chladnou hlavu. Zhluboka dýchala.

Když na ni přišla řada, ani netušila jak, ale nastřílela mnoho bodů. Jejím mrštným pohybům brankář nedokázal odolávat. Pohybovala se rychle, jako světelný paprsek. Ti na tribunách zní viděli jen šmouhu. Ale když přistála, přidala si bídně. Neustále si nadávala, že to mohla udělat lépe. Proto ji konečné rozhodnutí kapitána překvapilo.

„A novým, třetím, ale zároveň nejmladším střelcem se stává Luthien Blacková! Gratuluji!"

„To je paráda!" výskala nahlas Maddy a prudce Luthien objala. 

OPRAVENO: 25.02. 2019