1. září 2014

Čtyřčlenná rodina kráčela okolo nic netušících mudlů stejně jako před lety. Vysoká tmavovlasá žena držela za ruku své dvě dcery a muž se snažil zastavit svého okouzleného syna, aby neskočil přímo pod auto. Mudlové se za rodinkou v pláštích šokovaně otáčeli a třeštili oči na poskakující sovu dvou dívek.

Obě dvě byly navlas stejné, takže je lidé považovali za jednovaječná dvojčata. Dívky za sebou táhly kufry se znakem Bradavic. Nelišily se od sebe ničím, pouze sestřihem vlasů. Ta nejvyšší z nich si nechala tmavé vlasy dlouhé až po pás, kam jí splývaly v kaskádách vln. Té druhé její špičatou bradu zvýražnovaly kaštanové vlasy sestřižené do mikáda.

Malý chlapec se tiskl ke svému otci. Neustále houpal s jeho rukou a pak se prostě rozeběhl, otočil se kolem sloupu a vrátil se zpět. Sestry se mu často smály, že vypadá jako nějaká tanečnice. On na ně jen vyplazoval jazyk, bušil do nich malýma pěstičkama, aby ho konečně nechaly v klidu. Obě dvě se mu však jen vysmály do obličeje, poté si se šeptáním sesedly k sobě. Z jejich rtů několikrát zaslechl své jméno, takže ho pomlouvaly. On si z toho však nic nedělal.

Otec svým dcerám naložil kufr na vozík. „Regulusi", zavolal na svého syna, ,,pojď zpátky, za chvíli odjíždí vlak." Regulus se podíval na hodiny, které právě ukazovaly tři čtvrtě na jedenáct. Pro změnu litoval, že se on nenarodil jako první, protože ony vždy měly to, co chtěly. A před měsícem jim přišel jejich dopis z Bradavic s majestátním erbem.

Dvě dívky proběhly přepážkou, pro ostatní neviditelnou. Chlapec je ihned následoval. Užíval si ten pocit, když mu vítr foukal do zad a najednou vše přestalo a on se ocitl na nástupišti zalitým slunečním světlem. Všude panoval ruch jako vždycky. Děti se naposledy loučily se svými rodiči, než je znovu na Vánoce uvidí.

Charlotte se sklonila ke svým dvěma dcerám, aby jim pověděla svá poslední slova. „Mami, proč si nás pojmenovala zrovna těmihle jmény?" založila si ruce na hrudi ta mladší z nich s krátkými vlasy.

„Luthien, jsi pojmenovaná po dívce, která dlouho odmítala přiznat si pravdu a nakonec na to doplatila. Moc jsem ji neznala, ale přesto si po dlouhé době našla místo v mém srdci. Už žije pouze v mých vzpomínkách, ale teď jsi její odkazem ty."

„Letisso, bývalá nositelka tvého jména pro ostatní nebyla moc dobrý člověk. Udělala spoustu chyb. Ostatní ji nenáviděli a poslední, co jí zbylo, byla její věrnost i děti. Doufám, že vy dvě neuděláte tolik chyb a poučíte se z nich, protože obě dvě jsem ve skrytu duše obdivovala pro jejich houževnatost. Vydržely toho moc, i když jejich život skončil neslavně. I Regulus, je odkazem toho, kdo se svému pánu vzepřel. Jeho manželka to netušila, takže se včas nestihla přidat ke správné straně, což ji později stálo život." 

OPRAVENO: 01.03. 2019