Chance

Vlk se probudil těsně před západem Slunce. Protáhl se a závětřil. Necítil nic neobvyklého a vyrazil. Pravidelný rytmus jeho klusu byl tlumený trávou.
Když dorazil k cestě, závětřil a vydal se cestou kterou se chtěl vydat ráno.
Po asi hodině klusu, zahlédl tmavý pás na obzoru.
Les.
Pach byl cítit čím dál tím silněji, i když ho bylo stále málo.
Po hodince došel k řídkému lesu. Jejich pach byl o něco silnější, ale i tak časem z něj nic moc nezbylo.
Chance zrychlil. Chtěl se dostat co nejdál, než zapadne slunce. Po čtvrthodině běhu spomalil na pravidelný klus.
Tam za ním vylétl pták, před ním proběhla liška.
Vzápětí proběhl jelen.
Když to ucítil.
Oheň. Ze západu se šířil požár. Cesta se naneštěstí stáčela ke směru ohně. Zrychlil, věděl že pokud nebude pokračovat po silnici tak ji už nikdy nespatří.
Před ním se čím  dál tím více objevovala zvířata utíkající o holý život.
Instinkt mu velel jít s nimi, vzdalovat se od nebezpečí.
Jak čas ubíhal, on zrychloval.
Bál se chvíle kdy spatří požár.
Ten moment nastal když prudce zahnul do zatáčky, jediné co ho mírně uklidnilo byl fakt že cesta pokračovala rovně, ba dokonce se mírně stáčela do leva.
Oheň se ale nebezpečně blížil, nasával ho do nozder a vydechoval, v hlavě mu neustále křičelo aby utíkal.
Z

ačal cítit kouř, a po chvíli nejen to ale ho i viděl. Přibližoval se, požár byl nejspíš rozšířený podél cesty.
Začalo se mu špatně dýchat.

Spadl před ním strom, a jen tak tak mu stačil uhnout.
Strach a adrenalin ho poháněli vpřed.
Za sebou uslyšel další strom padnout, a další...
Kouře ještě přibývalo.
Pomalu neviděl před tlapu, nedovoloval si ale zpomalit, natož zastavit.
Začal kašlat. Nedostávalo se mu dostatečně vzduchu,a on začal zpomalovat...

Ahoj všichni, pokusím se k psaní vrátit, už mám na to i mobil, takže to půjde rychleji. Každopádně doufám že se vám tahle krátká kapitola líbila, a vidíme se u další.
S pozdravem Storm ^^