29. kapitola

Pohled třetí osoby

Když asistent odpoledne přišel do místnosti, zvěrolékař už měl o vlčici postaráno. Po obvodu hrudníku měla obvazy, tak jako na nohou a na krku. Vážnější rány měla zašité.
Během operace se pár krát málem probudila, tak jí dal několik dávek. Měla silnou vůli, a i přes četná zranění její tělo bojovalo proti uspavající látce.
"' Máš ten náhubek?,, zeptal se bez pozdravu Kerak.
Namísto odpovědi mu hnědovlasý asistent podal plastovou krabičku s nástrojem.
Kerak ji začal vybalovat. Kovové části se leskly novotou, a modré popruhy s řemínky bez jediného smýtku prachu. Náhubek byl celkem těžký a pevný. Začal ho rozplétat.
Nakonec se přiblížil k nehybné vlčici a bez okolků ji ho nasadil.
Začal zapínat popruhy, nasazovat a nastavovat.
Nakonec ji vzal, a odnesl ji do místnosti plné klecí. Zavřel ji do jedné, zamkl a odešel s asistentem.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Dalšího dne ráno, už byla vlčice vzhůru. Omamení ze séra bylo ještě znát, sotva zvedla tlapu. Nemohla ani otevřít tlamu, jak jí zvěrolékař stáhl obojek.

Z druhé místnosti bylz slyšet útržky z konverzace Keraka a Rainose.
...
Kdy ji budete chtít? mluvil do telefonu Kerak.
Zítra. Nějak urychlete tu léčbu, jinak si mě nepřejte. Strhnu vám to z plusu, a šéf to jen tak nenechá.
Chápu. Poznažím se.

A ukončil to bez rozloučení.
" Běž pro ni. ,, křikl na asistenta.
To už se otevřel dveře a vešel do temné místnosti.
Rozsvítil, a došel ke kleci, kterou vzal a vrátil se ke svému šéfovi.

"Uspavající sérum už ji dát nemůžeme. Nebyla by připravena. Takže si to hold, chudák zažije takto.
Dones urychlivák Failene. ,,

Asistent udělal co mu bylo přikázáno. A vrátil se s injekcí.

Kerak mezitím vyndal vlčici z klece. Když mu asistent podal sérum, píchl ji ho do pravého ramene.
Vlčice sebou okamžitě začala škubat. Zvěrolékař ji popruhama připevnil ke stolu, a začal.
Vlčice začala vrčet když se přibližoval k obvazům, on si z toho nic nedělal. Prostě a jednoduše pokračoval.

Začal rozpletat obvazy a podávat je asistentovi který je házel do džbánu s horkou vodou.

Na vlčím hrudníku se objevovali jizvy, rány a pohmožděniny.
Sešité rány mírně zčervenalé, a různé druhy škrábanců.

Vlčice sebou neustále házela, mrskala a trhala. Nedalo se ní pracovat.
A tak zavolal majiteli. S mobilem odešel do vedlejší místnosti, a zamkl.

Když se vrátil, řekl jen: Týden, bez jídla potom to dokončíme. Více času nám nedá.

Tak. To by bylo vše pro tuto kapitolu, pokud máte zájem o zapojení se do soutěže na mém discord serveru s témou Poslání, a máte discord neváhejte a připojte se! Budu se na vás těšit.
Mějte se krásně,
Storm.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top