Pohled třetí osoby.

Když se se skřípěním otevřeli dveře, muži vstoupili. Vešli do prostorné starší haly, bez ničeho, žádný nábytek. Nic. Bylo tu mrtvolné ticho, až na jejich boty vydávajících po dlaždicích jakoby nechtěný zvuk a nepravidelné dýchání čtyřech osob.
Pomalu zamířili k výtahu, všichni napjatí.
Výtah byl na okolí moc moderní. Velké zrcadlo, svítící tabulka s čísly.
Zmáčkly 3, a výtah se pomalu zavíral, s pohledem na zavírající vstupní dveře.
V

ýtah zastavil ve třetím patře, a otevřel dveře. Před nimi se ukázala trochu útulnější menší místnost, s dveřmi. Zamířili ke dveřím s nápisem zvěrolékař Kerak. Zaklepali, a ze vnitř se ozvalo tlumené "dále".
Muži otevřeli mahagonové dveře, a vstoupili do bílé místnosti.
" Zdravím, jsem Amadeus Kerak. „ představil se muž okolo třicítky.
" Rainos. „
" Tak jo, nejspíš tady jste pro tu vlčici? Co je s ní, můžu vám nějak pomoci? „ začal rovnou zvěrolékař.
Geral podal klec s vlčicí muži. Ten ji položil na operační stůl, a ohlížel ji.
" Vypadá celkem špatně. Byla do nedávna hodně vyhublá. „ zašeptal lékař, aniž by zvedl oči z vlčice.
" Kdy jste ji našli? „ zeptal se a konečně se na vůdce bandy podíval.
" Včera ráno. „ odpověděl mu Rainos.
" Postarám se o ni. Za týden bude v pořádku. „
" Jo a, nikomu o ní neřeknete, „ řekl a hodil mu balík peněz.
" Samozřejmě, „ řekl pan Kerak.

To by bylo pro zatím vše, velmi krátké, já vím.
Tato kapitola je pro __CookieCZ.

Mějte se krásně,
Storm🐾🐺