Táta přišel o několik minut později.
Slezla jsem z mámy, a utíkala za černým vlkem, který měl něco vonícího v tlamě.
Pustil to před mámou. A sedl si na trávu, a sledoval nás.
Jak jinak, šla jsem to prozkoumat a očichat. Došla jsem k závěru že to bylo živé, ale to jaké zvíře to bylo, na to jsem bohužel nepřišla.

"Co to je ?" Zeptala jsem se.
"To je maso, a předtím to byl králík. " Usmál se táta.
Máma si kousla. Blaženě zavřela oči, dlouho neměla čerstvé sousto.
Ja jsem taky dostala hlad. Došla jsem k mámě a začala pít. Ta mě ale odehnala s tím, že se nejprve nají. Sourozenci chvíli dováděli, ale dostali hlad přišli za mnou. Čekali jsme a když máma dojedla.
Když se to stalo.
Táta ztuhnul.
Máma se postavila.
"Odveď vlčata do doupěte, ..." Řekl Arven.
"Liška." Dokončila větu Rala.
Často se stávalo že jeden dokončil větu druhého. Byli druhy už několik let, a měli silnější pouto než jiní. Jednoduše spřízněné duše.
A vzala Derula do tlamy, Autumn srovnala tlapou, a ja ji automaticky následovala.
"Co je to ta liška ?" Zeptal se Derul.
"Zvíře, které loví a žere zvířata aby získal maso tak jako my. Má zrzavý kožich a páchne. Může zabít vás jako má mláďata, tak jako my její. Pro vás jako malá vlčata je nebezpečná. Pro nás, není, protože je menší než my. Vždy když můžeme tak se střetnutí vyhneme, může to dopadnout těžkými ranami, i pro nás. Když se odváží, tak blízko do našeho teritoria tak to znamená že jde po vás a že je hladová. Má podle všeho také mláďata, která musí krmit.
Nikam nechoďte, jdu pomoct tátovi. " Vysvětlovala máma.

Postavila se před vchodem do doupěte a začala vrčet.
Z toho zvuku se mi dělalo až špatně.
My jsme se ani nehly. Cítili jsme naléhavost situace, nevědomky se mi na zátylku začali ježit chlupy. Instinkt. Zase.

Po pár minutách, jsem uslyšela zakňučení. Máma se vrhla na lišku a zakousla se do její nohy.
Po několika minutách, což pro nás bylo věčností, se mamka se nakonec vrátila, měla menší škrábnutí na hřbetě. Otec se obešel bez zranění.
"Doufám že si sem už netroufne." Pronesl šeptem zelenooký vlk. Máma přikývla.
Nakonec si lehla, a začala se olizovat. Táta šel obhlédnout teritorium.
My jsme si se sourozenci hrály a začali jsme objevovat povahy.
Derul, byl klidný, bojácný ale věrný a milující. Byl menší než já a ségra.
Autumn, tvrdohlavej tvor to byl, a podle mě i bude. Měla ráda, když všemu mohla velet, to jsem zjistila v jedné hře. Bohužel neměla předpoklady na vůdcovství, i když... Chyběla jí takový ten pud, kdy potřebuješ ochraňovat smečku. Ten pud jsem já znala, ten pocit, když cítíš že je něco v nepořádku.
Když se vrátil, rozhodla jsem se podívat po okolí.
Došla jsem k vyšší trávě a dívala jsem se na tmavě modrého motýla. Nakonec jsem pohla a motýl odletěl.
Ještě jsem se vyválela v zemině.
Nakonec jsem se vrátila k rodičům. Ti nebyly moc překvapení a nadšení. Vypadala jsem, jak to říct,... černě.
Mamka my olízla ucho a táta mi začal olizovat můj kdysi šedobílý kožíšek.

Další kapitola, myslím že žádný komentář k tomu nemám.