Nad korunami stromů se ozvalo hřmění a několikrát udeřil blesk. Dva týdny uběhly, a bez přestání pršelo. Tráva byla napůl shnilá, od neustáleho vlhka, bahno bylo na každém kroku a v lesích ubývalo zvěře. Zvířata umírali, kvůli nedostatku jídla a dravci neměli co jíst.
V jedné nedaleké jeskyni spala šedobílá vlčice, byla vyhublá a za poslední dny se ani nehla. V lovu se jí poslední dny nedařilo, tak jako většině vlkům a slábla. Byl konec jara a  pomalu se mělo oteplovat.
Z nedalekého vrchu se ozvalo táhlé vytí a Aris sebou jen trhla.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Probudila jsem se na vlčí zavytí a jen jsem sebou trhla, na víc jsem se nezmohla. Byla jsem naprosto vysílená, poslední dny kdy jsem lovila jsem spíš vydala energii než ji získala. Věděla jsem že pokud chci zůstat naživu tak tomu vlkovi musím dát vědět. Z posledních sil jsem zvedla hlavu a vypustila táhlé a bolestivé vytí. Potom jsem zaspala, s nadějí v mysli.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Neprobudil mě zrovna nejpříjemnější zvuk, ale postavil mě na slabé nohy. Bručení medveďa vás probere i z hlubokého spánku.
Byl to menší grizzly, ale o to hrozivější. Pomalu jsem couvala a on se přibližoval, doufala jsem že by se tu včerejší vlk objevil, jinak jsem bych byla ztracena. Grizzly se postavil na zadní a zaútočil.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Z jeskyně se ozývalo nepravidelné mručení a skučení. Tmavě hnědý vlk se pomalu přibližoval v dáli. Z jeskyně se ozvalo několikrát za sebou zaskučení a bylo slyšet padající tělo.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Medvěd se otáčel k odchodu, a nechával mě polomrtvou. Sotva jsem dýchala a bojovala s bezvědomím. Uslyšela jsem zavrčení a hnědý vlk se vrhl na grizzlyho. Vytryskla na mě horká krev, která ale nebyla vlčí nýbrž medvědí. Viděla jsem jen šmouhy a po chvíli jsem ztratila vědomí.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Pohled hnědého vlka

Přiběhl jsem k jeskyni, a první co jsem viděl byla padající vlčice. Měla nádhernou bílo šedou srst, která byla ale potřísněná krví. Byla vyhublá, nespíš se jí poslední dny nedařilo a její nohy se třásly vysílením.
Vrhl jsem se na grizzlyho, který měl tlapy od krve. Vrhl jsem se mu na bok a držel. Čekal jsem až se otočí a já budu moci pustit. Zase jsem na něj vystartoval, teď ale na krk téměř okamžitě jsem pustil. Zakousl jsem se mu do přední tlapy a zase pustil. Ten se na mě vrhl s vrčením a já slyšel padající tělo. Neodvážil jsem se obrátit a dál jsem se soustřeďoval na boj. Medvěd se ohnal tlapou a já uhl, naštěstí. Připravil jsem se na skok a vyrazil, poškrábal jsem mu záda a on se na to s vrčením vzepjal. Uhl jsem, a on jako by pochopil že ho nechat nenechám. Bylo pro něj moudřejší odejít, než aby tady zemřel.
Odpochodoval s funěním a občasným vrčením.

Přiběhl jsem k bezvládnému tělu a s radostí zjistil že je jen v bezvedomí. Musel jsem sehnat potravu, a to pro oba.
I když jsem měl nutkání u ní zůstat, byla opravdu nádherná.

Označkoval jsem ještě okolí jeskyně, aby tal nikdo nepadl.

Aby se nikdo nedostal k mojí družce.

Tak jo vlci, další kapitola u konce a já k tomu nemám žádný komentář, ale jen otázku. Co si myslíte ? Přijme ho Aris?