Když ráno vstala, Severus tam již nebyl. Na stole v obývacím pokoji na ni čekala bohatá snídaně se vzkazem, že pokud vy neco potřebovala stačí přivolat skřítka. Také našla své svatební šaty. Byli skutečně krásné, nicméně jí se z toho kroutily vnitřnosti.

Přece si ho nemůžu vzít? Včera byl milý, ale pořád je to Smrtijed...

Dnešek by měl být jejím nejšťastnějším dnem v životě. Bude se přeci vdávat. Až na to, že není. Svatba z donucení není nic pěkného. Co na tom, že ho kdysi milovala.... Možná ho i teď stále miluje, ale nemůže mu přeci jen tak odpustit...

Jak vysoko asi postoupil v žebříčku oblíbenosti u Něj, když zabil Brumbála? Ne nezabývej se tím pro vlastní dobro. Tohle téma je zapovězeno...

***

Později dopoledne....

Vse bylo navlchystano. skřítci jí opravdu pomohli se vším, co potřebovala. Vypadalo to, že jim to dělá skutečnou radost. Stála před zrcadlem a zírala na sebe ve svatebních šatech. Rýsovalo se jí v nich bříško.

Nádhera, vypadám jak bílá  velryba...

Někdo zaklepal. Byl to Severus a když strčil hlavu dovnitř, z  pohledu na ní, se mu tajil dech. S bříškem vypadala úchvatně a ve svatebních šatech byla dokonalá. Na tváři se mu usadil mírný úsměv. Chvíli jen tak na sebe hleděli pak si vzpomněl proč přišel.

"Již dorazili tvoji rodiče i úředník," řekl a podal jí ruku.

" Aha," řekla. Ten jeho pohled jí odzbrojil. Záleželo mu na ní, to bylo jisté.

Vložila ruku do té jeho a vyšli společně z pokoje.

***

"... a proto vás prohlašuji za manžele, můžete políbit nevěstu," zakončil úředník svou řeč.

Severus se otočil k Hannah,  přitáhl si její bradu vzhůru, sehnul se a políbil jí. Jen zlehka. Nestačila protestovat a už byly jeho rty pryč.

Poté podepsali svatební listinu a vzápětí se zhmotnily kouzlem snubní prstýnky. Chvíli zářily na prstech a to bylo vše.

Poté jim její rodiče gratulovali. Její matka byla dojata a otec se dmul pýchou.

Protočila nad jejich chováním oči. Kdyby jim před pár měsíci řekla s kým to dítě čeká, určitě by se netvářili takhle nadšeně.

Poté následovalo fotografování. Naštěstí se nekonala oslava. To už by asi nepřežila. Poté se její rodiče rozloučili a spěchali domů. Severus vyprovodil i úředníka z hradu a vrátil se za svou ženou. Ta se během toho převlékla do pohodlnejších šatů.

***

" Co bys chtěla dělat?" zeptal se, když přišel zpět.

" Nevím," pokrčila rameny.

"Mohli bychom se projít, " navrhl Severus.

" Dobře," přikývla.

Procházka jí pomohla se trochu po tom všem uklidnit. Sice trochu sněžilo, ale díky ohřívacímu kouzlu, které na oba seslal, jim bylo dobře.

"Vrátíš mi teď mou hůlku," zeptala se po nějaké době.

"Říkal jsem si, kdy se zeptáš, " pousmál se Severus. Vytáhl ji z kapsy habitu a podal jí Hannah.

Hmátla po ní a konečně se díky tomu kousku dřeva cítila zase úplná.

"Už se nebojíš, že uteču?"

"Brány na pozemku mohou otevřít jen učitelé. A pokud bys přeci jen někoho nějak přesvědčila, nemělo by význam utíkat, drahá. Díky magickému manželství jsem tě schopen vystopovat velice snadno," mrkl ní a poklepal si na prsren. Hannah vytřeštila oči. Pokoušela se ten zatracený prsten sundat, ale marně. Šlo o magický předmět umístěný kouzlem. Mohl se sundat jen se souhlasem toho druhého, nebo po jeho smrti.

"Netvrď mi, že jsi o tomto kouzlu nikdy neslyšela?" uchechtl se.

" Ne," hlesla.

"Nyní je to vlastně bezpředmětné, " mávl rukou Severus.

"Moc dobře sis to naplánoval," odfrkla si.

"Musel jsem nějak zajistit, abys tu zůstala. Chci být se svým dítětem. Mimochodem zjišťovala jsi co to bude?"

"Ne," zavrtěla hlavou.

"A chtěla bys?"

"Já nevím...," pokrčila rameny.

Celá takhle konverzace jí přišla absurdní. Je vdaná, nemůže utéct, anise  zbavit toho zatraceného prstenu.

"Rozmysli si to a dej mi vědět. Mohu uvařit lektvar, kterým to zjistit lze."

"Hmm," přikývla.

" Měla by sis vymyslet nějakou činnost, aby ses tu nenudila, než se dítě narodí," navrhl jí.

" Co tím myslíš?"

"Řekl jsem, že nejsi vězeň. Můžeš teď chodit po celých Bradavicích, kam je ti libo. Nicméně do Zapovězeného lesa ti to kvůli bezpečnosti nedoporučuji."

"Tak to by mě ani nenapadlo, " řekla suše.

" Dobrá... pokud bys chtěla zase malovat, tak třída na kroužky je stále zachovaná."

"Vážně?" podivila se.

" Snažím se vést školu tak, aby to tu fungovalo normálně... Nicméně někteří noví pedagogové mají poněkud odlišný názor. Domnívám se, že to poznáš sama," řekl Severus. Způsob, jakým to řekl, jí nechal nervózní.

"Setkám se s nimi?"

" Jistěže, musím tě představit a nejen jim," řekl významně a stiskl jí ruku. Vyděsilo jí to.

"Ne..." zašeptala.

"Je to nutné, nemohu tě tajit, i kvůli tomu, že nás svazek je zaregistrován na ministerstvu, kde má Pán zla své lidi."

"Já se s ním nemůžu setkat...," zašeptala vyděšeně.

"Nic ti od něj nehrozí, Pán zla si cení čisté krve, " řekl Severus a pohladil jí po tváři a bříšku.

" Prosím..." zašeptala.

"Není to v mé moci," řekl Severus.

Nejraději by se tomu vyhnul, ale nebylo zbytí. Pán zla vždy dostane to co chce...

***

Netrvalo to moc dlouho a přišlo předvolání. Ruka ho pálila jako čert a tak musel spěchat.

"Pokusím se to vyřídit bez tebe, ale obávám se, že mu mé vysvětlení nebude stačit," řekl omluvně a spěchal přes pozemky, aby se mohl přemístit. Když následoval jeho volání nemohl se přenést přímo a to ani když je ředitel.

***

"Severusi, pojď blíž," pokynul mu Voldemort. Byli v místnosti sami. Severus přešel velkou halu a postavil se přímo před Voldemorta.

" Volal jste mne, můj pane?"

"Donesla se mi jistá informace z ministerstva. Zprvu jsem tomu vůbec nevěřil..."

"O co se jedná, můj pane?"

"Nedělej hloupého, samozrejmě o tvé manželství uzavřené dnes dopoledne," řekl Pán zla netrpělivě.

" Ach tak."

" Pověz mi Severusi, proč jsi takovou důležitou událost přede mnou tajil?"

"Omlouvam se můj pane, bylo to poněkud narychlo,"

"Nech mě se podívat," mávl rukou a Severus zatnul zuby, ale podvolil se. Voldemort mu nitrozpytem vnikl do mysli. Severus mu všukázalo jen to nejdůležitější.

" Chápu..." řekl Voldemort a přejížděl si dlouhým nehtem po rtech.

"Budete si ještě neco přát, můj pane?"

"Přivedl zítra večer svou ženu, ať se seznámíme."

"Je to moudré v jejím stavu? Má citlivou povahu," poznamenal Severus a okamžitě toho litoval, když se Voldemort zamračil.

"Dovolujš si mi upřít poslušnost?" namířil na Severuse hůlku.

" To bych si nedovolil, můj pane. Pokud je to vaše přání, splním jej," zavrtěl Severus hlavou. Voldemort zvažoval, zda jej potrestat či nikoli.

" Můžeš jít. Nepotrestám tě za tvé námitky jen proto, abys byl čilý na dnešní svatební noc," řekl chlípně Voldemort.

" Děkuji, můj pane," poklonil se Severus a odcházel. Nemohl uvěřit, že mu to tak snadno prošlo. Spěchal rychle pryč, aby se přemístil.

***

V jeho komnatách zatím přecházela Hannah nervózně sem a tam. Když se vrátil byla ráda, že je v pořádku.

"Zítra večer nás očekává. Rád bych tě toho ušetřil, ale jen zmínka o tom, že v tvém stavu to není vhodné jej rozčílila. Divím se tě mne nepotrestal na místě," řekl Severus.

"Jak?" vytřeštila oči Hannah.

"Cruciatem, jako jindy, " pokrčil Severus rameny. Hannah zalapala po dechu.

" Proč pro Merlina?"

"Z různých důvodů, pokud se mu například nelíbí zprávy které dostane," přiznal.

"Strašné... k němu se chce otec přidat... ani tebe nechápu" zavrtěla hlavou.

"Nechme to teď být ," řekl Severus a objal Hannah, aby jí trochu uklidnil. Povzdechla si v jeho náručí jí bylo skutečně dobře.

" Co bys chtěla teď dělat? Nejsi unavená?"

" Trochu," přiznala.

" Co takhle uvolňující koupel?

"To asi není moc dovry nápad když jsem těhotná..." namítla

"Když nebude voda moc horká, nevadí to," pousmál se a šel jí napustit vanu. Potom vykouzlil romantickou atmosféru pomocí vonných svíček. Když měl hotovo zavolal jí. 

Na tváři se jí rozdíl úsměv když tu scénu spatřila, nikdy by nevěřila, že by dokázal být Severus romantický.

" Chceš pomoci umýt záda?" zeptal se s nadějí v hlase. Překvapeně zamrkala.

"Ehm...," řekla nervózně a zrudla.

"Otočím než vlezeš do vody, vždyť je tam spousta pěny," podotkl. Stála tam a nervózně těkala pohledem z něj na vanu a zpět a nakonec přikývla...