Byla jsem nesmírně překvapená, kam mě to Emerson vzal. Ani ve snu by mě nenapadlo, že by se mnou chtěl sám strávit čas mimo školu. Došlo mi, že to myslel dobře, abych nemyslela na to, co se stalo s Blakem, ale důvěru si u mě rozhodně nezískal za jeden den, co se mi laskavě věnoval.

Bylo to fajn. Cítila jsem se volně jako pták a na okamžik všechny starosti prostě odletěly. Na mých rtech se objevil úsměv až jsem se divila. Emerson vystavil svůj obličej prudkému větru a jeho ksicht vypadal šíleně komicky. Musela jsem se smát. Střídali jsme se v tvorbě vtipnějšího a vtipnějšího ksichtu. Kdybych o něm nevěděla to se Sandrou, hned bych se snažila o jeho přízeň, ale holka jako já neměla šanci.

Ačkoliv mě napadlo být jedna z toho seznamu holek, které měl, nechtěla jsem se na něho ztrápeně dívat několik let než vyjdeme vejšku. Příliš by to bolelo. Znala jsem se a bohatě mi stačilo to, co se dělo. Raději budu odmítnutá a šedá myš než použitá a žárlivá.

Vrátili jsme se až když se setmělo a doufala jsem, že nás holky neuvidí.

,,Díky." promluvila jsem na něho.

,,Jsem rád, že je ti líp."

,,Ne fakt. Vážím si, že jsi mě jen nevyhodil tady a nešel se věnovat něčemu příjemnějšímu. Tohle jsi nemusel dělat jen proto, že mi něco dlužíš. Nečekám od tebe nic, Emersone."

,,Udělal jsem to rád a ne jen proto, že ti něco dlužím." mile se usmál.

Možná jsem byla ještě pořád v oblacích, ale ty jeho rty mě prostě fascinovaly. Raději jsem otevřela dveře jeho auta a ještě mávla. Toužila jsem se ještě otočit, ale byla jsem z něho tak nervózní. Na jednu stranu jsem se s ním cítila fajn, ale bouřily se mi hormony o sto šest. Bylo to hluboko ve mně a já jen doufala, že se to nedostane ven.

Než přišly holky, stačila jsem se převléct, aby nikdo z nich nepoznal, že se stalo něco, co nemělo. Řešit Blakea nemělo cenu a já už toho téma měla za dnešek dost.

Neotevřela jsem ani učebnici, když holky vešly.

,,Kde jsi byla? Neviděla jsem tě na poslední hodině." divila se Courtney.

,,Nebyla jsem tam."

,,Já tam neviděla ani Emersona." zašilhala na uculující Gwen.

,,Holky, vážně to nechci teď řešit. Nic se nestalo, jak si myslíte."

,,To nám vysvětli."

,,Ne. Teď ne."

,,Holky, co je? Ublížil ti?"

,,Ne. On ne."

,,A kdo?"

,,Blake?"

,,Jen jsme se pohádali a Emerson mě odvezl. Neměla jsem náladu na učení."

,,Nebuď hloupá jako já." posadila se ke mně Courtney.

,,Ačkoliv by to za to stálo, nedělej ze sebe Sandru. Vzpomeň si, co o ní říkal."

,,Jestli si myslíš, že bych se nechala vojet, tak se pletete." vyvedla jsem je z omylu, ačkoliv jsem si tím nebyla vůbec jistá.

Zrovna Emerson v sobě měl takovou energii, které bych podlehla okamžitě a ani by mě nemusel přemlouvat. Jen by se stačilo v tom autě naklonit a dát mi pusu.

Dlouho se mi nestalo, abych nad nějakým klukem přemýšlela a představovala si před spaním, jak se spolu líbáme. Ještě chybělo, aby se mi ráno Gwen vysmála, že jsem si její ruku spletla s Emersonem a asi bych hodila záda.

Když jsem odcházela na kolej, dostala jsem od táty pepřový sprej. Zaštrachala jsem ho někam hluboko do kufru, ale dneska jsem na něho zírala a uložila ho do své kabelky. Ne, že bych se Blakea bála, ale nemohla jsem si být jistá, co na mě chystal příště. Zrazená ješitnost je ještě horší než cokoliv jiného.

Proto při vchodu do školy jsem nasadila výraz šelmy, aby věděl, že mě tímhle nerozhodil. Nebyla jsem žádné jehně, které uteklo jen tak tak před lvem. Se vztyčenou hlavou jsem procházela okolo Randyho a Blakea. Ani jsem se na něho nepodívala, ale on mě propaloval očima, jako by v nich měl rentgen.

,,Vypadáš nervózně." zahleděla jsem se na Courtney, která hypnotizovala přicházejícího Blakea.

,,Holky, co bych si měla dát do vany, abych se uvolnila a na všechno zapomněla?" povzdechla si.

,,V tvém případě asi fén." zhnuseně jsem se vrátila pohledem od Blakea ke Courtney.

Gwen se smála, ale tady nebylo co k smíchu.

,,Co byste řekli tomu, že bych si v pět odskočila na jedno malé rande." nadzvedla párkrát Gwen obočí s blaženým výrazem.

,,Řekla bych ti čau v půl šestý." obrátila jsem oči v sloup a hned jsem obdržela plácnutí do zad.

,,Tedy, Sage, ty máš dneska ránu." křenila se i Courtney.

,,Adrenalin, když vidím toho bastarda." přimhouřila jsem oči a semkla pevně rty, což spíš vypadalo vtipně než naštvaně.

Holky se začaly smát a přes uličku se posadil Emerson s nějakým Afroameričanem.