Myslela jsem, že Courtney zastřelím, když jsem si všimla přítomnosti jak Emersona, tak nažhaveného Jaydena.

Nebylo mi totiž zrovna dvakrát příjemný, když se mě snažil Jayden osahávat a líbat, zatímco tu byl přítomný i Emerson. S postupně přibývajícím alkoholem mi to začínalo být konečně jedno. Jen jsem zavřela oči a nechala Jaydena, aby mi prozkoumal ústní dutinu.

,,Nechceš někam do soukromí?" pošeptal mi Jay.

Vyhledala jsem pohledem Emersona u baru, který se zrovna střetl s tím mým.

,,K tobě na pokoj?" rovnou jsem na to šla zhurta.

Jayden se usmál a vstal jako první. Vzal mě za ruku a vedl za sebou. Možná jsem trochu pletla nohama, ale jeho pohled mi je snad úplně zabetonoval.

Dorazila jsem na pokoj k Jaydenovi a v podstatě si mě k sobě hned přitiskl a něžně líbal. Odpochodovali jsme k posteli, na kterou mě položil a vysvlékl si tričko. I mně vyhrnul tílko a kladl polibky na bříško dokud nenarazil na knoflík od kalhot. Jazykem lemoval cestičku od pupíku níž a já už měla dost. Objevil se mi před očima Emerson a já se celá roztřásla.

,,Nemůžu bez tebe být. Udělej mi to zase." nadzvedla jsem pánev a on přestal.

,,Zase?"

,,Miluju tě, Emersone." stočila jsem hlavu opilecky na stranu a ani nevnímala, že přestal.

Vzbudil mě šílený bolehlav a žízeň. Posadila jsem se na posteli a všimla jsem si Jaydena, jak si ustlal v křesle a nohy měl na vyšším konferenčním stole. Měl založené ruce na hrudi a zavřené oči. Zašila jsem se do koupelny a napila vody z kohoutku. Vlastně jsem tu ani neměla svoje věci. Jediným, čím jsem si byla jistá, bylo, že jsme spolu nespali, protože jsem to nejspíš trochu přehnala s alkoholem.

Pročesala jsem si vlasy prsty a tiše odcházela ke dveřím. Vzala jsem za kliku a jako myška vyšla ze dveří, které jsem za sebou i pomalu zavírala. Nakročila jsem stranou a to už jsem periferně zahlédla jakousi postavu na konci chodby. Myslela jsem, že omdlím. Zatraceně!

Ze všech čtyřiceti lidí v chatce jsem musela narazit zrovna na Emersona. Chtělo se mi brečet a jít mu vysvětlit, že se mezi mnou a Jayem nic nestalo. Sklopila jsem hlavu a procházela okolo něho. Neřekla jsem nic, ale možná jsem měla.

Na pokoji už byly holky napůl vzhůru a když mě zahlédly ve dveřích, okamžitě se probraly.

,,Ale, kdopak to k nám přišel?" culily se.

Zatvářila jsem se zlámaně a beze slova se šla převléknout, abychom mohli v klidu na snídani. Ani jsem netušila, co bych jim měla říkat. Byla jsem opilá a půlku jsem si ani nepamatovala.

,,Jaký to bylo?" naklonila se ke mně Gwen, když jsem se posadila k obřímu hrnku kafe ve společenské místnosti.

,,Co přesně?" otráveně jsem neodvrátila zrak od černého kofeinového zázraku.

,,No s Jaydenem. Tváříš se jako by to stálo za prd."

,,Nic nebylo. Trochu jsem to přehnala s alkoholem a usnula."

,,Ty jsi vážně nemožná. Taková šance a ty jí propásneš." plácla se do čela a usmála se na přicházejícího Jaydena, který šel rovnou ke stolu s míchanými vajíčky.

Randy s Emersonem vzápětí také vešli do místnosti a já měla chuť zalézt pod ten stůl s tím krajkovým ubrusem a zmizet.

,,Tak jak ses vyspala?" posadil se vedle mě Jayden a já se snažila přetvařovat.

,,Třeští mě hlava. Mám v sobě asi tři aspiriny."

,,Aby ne. Včera jsi byla znamenitá." nadzvedl obočí a povzdechl si.

,,Omlouvám se."

,,Nic se neděje. Jen bych si s tebou chtěl pak popovídat."

,,Jasně. Naleju do sebe to kafe a můžeme." srkla jsem si z šálku vařící kávy a koutkem oka se podívala na Emersona, který se posadil vedle Zacka jen malý kus od nás.

Holky něco řešily, ale já jsem se spíš snažila ovládnout tu děsnou bolest hlavy. Ještě ke všemu jsem měla nutkání se podívat na Emersona, jestli se na mě dívá naštvaně.

,,Emersone, podej mi sůl, ty vole." řechtal se Randy a křičel to tam po celé místnosti.

,,Sklapni nebo ti ji narvu do krku, ty jelito." odvětil a Jayden se jeho směrem tak zamyšleně podíval.

Netrvalo to dlouho a beze slova se ztratil. Měla jsem v hlavě pěkný zmatek. Kam až jsme s Jaydenem vůbec zašli?