Nechápal jsem sám sebe, ale bylo mi se Sage dobře. Byla prostě jako moje kámoška s výhodami. Rozuměl jsem si s ní a byla vtipná. Nejen její zadek na mě působil jako magnet. Nově se k němu přidaly i její rty. A občas jsem si představil, jaké by to bylo, kdyby tyhle rty obšťastňovaly i moji jinou část těla... zabrnělo mi ve slabinách při tomhle pomyšlení a musel jsem se jí přisát ke rtům, které chutnaly jako sladkokyselá omáčka.

Co mě trochu probralo do reality, byl otec. Bylo mi jasné, že si mě po jejím odchodu podá. Nechtěl, abych si sem tahal holky a navíc jsem jasně řekl o Sage, že je jen kámoška. No a najednou nás tu vidí při docela pikantní líbačce.

Odvezl jsem Sage ke koleji, ale vysadil jsem ji za rohem. Jak chtěla.

,,Proč jsi holkám nic neřekla?" zajímal jsem se.

,,Protože by mě nepochopily. Celou dobu tu plácám nesmysly o tom, jak bych tohle nikdy neudělala a pak si vedle tebe připadám, jako by si dal můj rozum dovolenou a plácal se někde na pláži."

,,Počkej, to mě zajímá. Pokračuj spíš příběh o svých kalhotkách a ne rozumu." nadzvedl jsem párkrát koketně obočí a ona si jen povzdechla.

,,Bylo to fajn. Dobrou." zadívala se na mě tak nějak zvláštně a tak jsem jí ještě popadl za týl a vlepil jí vášnivou pusu.

Nemohl jsem přestat myslet na ten intenzivní okamžik, kdy jsem s ní píchal bez šprcky. Měl jsem najednou hodně energie a nevěděl, co s ní.

Než vystoupila z auta, rozvibroval se mi telefon a na displeji stálo – Blake.

,,Užijte si striptýz." zíral jsem na ní, jak to věděla.

,,Byli jsme v klubu, kde tančily holky u tyče, ale nikdo z nás na ně nesahal." řekl jsem, jako bych měl nutkání ji to vysvětlit.

Vystoupila z auta a ještě se naklonila než zavřela dveře.

,,Užijte si večer."

Její výraz vypadal jako bych jí přejel psa.

,,Nebudeš mě ve škole ignorovat, že ne?" ujišťoval jsem se.

,,Kvůli tomu, že chodíš na pivo s Blakem?"

,,Ne. Celkově."

,,Uvidíme se zítra ve škole."

Ani nevím proč, ale neměl jsem dobrý pocit. Ten její výraz spíš vypadal jako by jí ublížilo, že se s Blakem vůbec bavím.

Doma na mě fotřík samozřejmě čekal.

,,A to mělo znamenat co? Neříkal jsi mi, že ta holka je jenom kamarádka?"

,,Jo, prosím tě." obrátil jsem oči v sloup.

,,No jo. Ještě mi řekni, že sis jí sem tahal, abys jí oblbnul a ona ti pak dala."

,,To, že jsme se líbali, neznamená, že mi podlehla." zamrkal jsem na něho a on se zarazil.

,,Počkej. Chceš mi tvrdit, že spolu nechrápete? Větší kravinu jsem neslyšel." dal si ruce v bok a jeho obočí se vzteky téměř propojilo.

,,Tak to tvrdit nechci. Jsme kámoši s výhodami. Nevím, co chceš slyšet."

,,Co to plácáš? Neříkal jsi, že ta holka má čest a nikdy se to nestane?"

,,Asi nějaká slabá chvilka, která ji přinutila se mnou tu čest ztratit."

,,Neříkal jsem ti, že si sem nebudeš tahat holky?"

,,Učili jsme se. Umím Hemingwaye. Ta holka umí zázraky. Donutila mě se učit." ušklíbl jsem se.

Přimhouřil na mě oči a pak mi dal pokoj. Mluvil jsem s ním na rovinu, co jsem mu měl vykládat?

,,Uvidíme po zkouškách. Pak svůj názor na její návštěvy zhodnotím. Když vás tedy neuslyším." zvedl výhružně ukazováček a vzdálil se.

Musel jsem se tomu smát. Úplně jsem zapomněl na Blakea a jeho volání. Chvíli jsem se ještě učil a pak jsem si šel lehnout. Bylo to divný, ale zdálo se mi o Sage a měl jsem krutě mokrej a živej sen. Kdyby ležela vedle mě, tak bych si ji osedlal jako kovboj svého oře.

Před školou už postával Blake s Randym a hned je zajímalo, co jsem včera dělal, že jsem se jim neozval.

,,Píchal jsem jednu blondýnu." zazubil jsem se a kluci mě začali plácat po zádech.

,,Vidíš, vole, říkal jsem ti, že na nás kašle, protože má něco lepšího." poznamenal Randy.

O kus dál jsem si všiml Courtney se Sage. Byl jsem vděčný za sluneční brýle, protože jsem civěl na její rozkošný květovaný šaty pod kolena. Vypadala sladce jako lízátko. Jen si líznout. A to mě donutilo se zamyslet nad mým snem. Ještě pořád jsem cítil potřebu jí zaplout do jeskyně, takže jsem se nenápadně zdejchnul od kluků a počkal si na ní před učebnou. Gwen s Courtney se na mě trochu nechápavě podívaly, ale já jsem dost neutrálně poprosil Sage o pět minut než začne přednáška.