Myslel jsem, že puknu štěstím. Ten test bych nedal, ani kdybych se podíval do svých zápisků, které byly velice stručné. Ačkoliv jsem si sliboval, jak se budu učit a jak tuhle školu dám, spletl jsem se. Sage mi zachránila prdel i s chlupama.

Následné posměšky od těch dvou jsem čekal. Dobře se bavili a dělali že mě pitomce. Přesně tohle jsem nikdy nechtěl. Připosránek, co má vedle sebe jednu holku a nemůže bez ní udělat krok. Jenže já na ní byl v určitých ohledech skutečně závislý.

Po vyučování jsem jí chtěl doprovodit a ještě jednou pořádně poděkovat. Za to, co jsem udělal jsem si spíš zasloužil, aby se na mě vykašlala, ale ona mě podržela.

Kecal jsem venku se Zackem a ještě nějakým klukem, když se vypotáceli Randy s Blakem a zase oslňovali nějaké holky na lavičkách. Byla venku celá škola, kromě Sage, která se vypotácela s holkama a v ruce držela mobil. Chvíli se rozhlížela a já se za ní vydal. Nečekal jsem jaksi, že nehledala mě. Dala se směrem k parkovišti, kde jsem poznal toho blonďatého borce.

Všechno ve mně vařilo, ale nemohl jsem si odpustit civět, jak mu dala pusu a pak nasedla na jeho motorku.

Blake s Randym se okolo mě postavili a šíleně se tlemili.

,,Nebyla to tvoje Popelka?"

,,Ona mu zdrhla s jiným."

,,Nebyla to moje Popelka. Neznamená, že když jsem jí vojel, že je hned moje holka." bránil jsem se.

,,Už jsem se začínal bát, že jdete do trojky s tím motorkářem."

,,Pojď na pivo." objal mě Randy okolo ramen jako by mě chtěl utišit.

,,Tak fajn."

Potřeboval jsem nutně panáka, protože jsem nějak nemohl rozdýchat, že prostě jen tak nasedla tomu volovi na motorku a odjela. Tomu frajerovi šlo určitě jen o jedno. Myslel jsem, že vzteky sežeru ten podtácek.

Kluci začali řešit nějaké holky a pak padl dotaz na mě.

,,No já jsem ve čtvrtek chlastal a pak jsem si dal číslo s nějakou míšenkou. Byla fakt dobrá." zaculil jsem se a kluci mě začali zase brát.

,,Hele, když je teď Blake na hajzlech. Ta Sage, co mezi vámi je?" zajímal se Randy.

,,Co by mělo být? Občas si zapícháme, ale jsme asi jako kámoši s výhodami." zakřenil jsem se a můj výraz, že mám všechno na háku, ho rozesmál.

,,Dobře ty. Už jsem si myslel, že s ní randíš." plácal smíchy do stolu.

,,Tohle není pro mě. Já nerandím a nechodím s holkama."

,,Jo to jsem si původně taky říkal, ale s touhle jsem si nebyl jistý. Blake to špatně nesl, že si jí prostě neodškrtnul ze svého seznamu."

Připadalo mi, že si holky ze školy spletl s Pokémony. Musel je mít všechny ve své sbírce nebo co?

,,Já zásadně nelovím ve škole, ale dvě mi nedaly spát." zaculil jsem se a on mi dal za pravdu, že obě jsou fakt kočky.

Vlastně na Sandru jsem si už ani nevzpomněl. Momentálně jsem musel pořád myslet na Sage, protože toho na mě bylo dost. Dokola jsem si kladl otázku, proč to dělala? Naštval jsem jí a zklamal, ale ona mi stejně pomohla.

Odpoledne jsem si jako posera vzal učebnice a něco si ke škole četl, jenže jsem se vůbec nemohl soustředit. Hodil jsem sprchu a někdy k večeru doufal, že už Sage bude doma.

,,Jsi na koleji? Potřeboval bych s tebou prohodit pár slov."

,,Ještě ne. Nepočká to zítra do školy?"

,,Ok."

Podíval jsem se na hodiny a blížila se devátá hodina. Ona pořád byla s tím blbem? Určitě jí oblbuje večeří a kinem, aby ji pak mohl roztáhnout nohy. Myslel jsem, že se zblázním. Ta holka přeci nebyla tak hloupá, aby mu hned dala. Ani jsem nechápal, proč mě to tak zajímalo. Jenže mi jí bylo líto nebo tak něco. Nedokázal jsem si ten pocit vysvětlit.