Ta holka se mi snad zdála. Místo, aby se snažila dozvědět co v sobě měla, kdo to tam dal nebo co se vůbec stalo, omlouvala se mi, že mi zkazila plány.

Stála tam u okna jako hromádka neštěstí. Tvářila se jako by se měla každou chvíli rozplakat. Její světlé vlasy se třpytily ve slunečních paprscích a já na ní civěl jako na anděla bez křídel.

,,Prosím neříkej holkám, co se stalo a ani, že jsem spala u tebe."

,,Proč?"

,,Prostě nechci, aby to kdokoliv věděl." prohodila s očima přilepenýma na nohách od stolu.

Došlo mi to. Styděla se, že by jí nikdo nevěřil, že jsme spolu nespali. Byla zarytě proti tomu.

,,Jak si přeješ."

,,Díky za všechno. Už musím."

Ani se na mě nepodívala.

,,Chceš hodit na kolej?"

,,Radši ne. Dík."

Vysvlékla si moje tričko a složila ho na komodě. Uhladila ho a pak bez dalšího slova odešla. V hlavě mi zněla její prosba, abych nikomu neříkal, že u mě spala. To jsem se jí vážně hnusil až tak, že se styděla říct, že jsme jen kámoši?

Byla to pro mě docela rána pod pás. Nemohl jsem to pochopit. Většina holek ze školy by naopak chtěla ukázat, že byla u mě doma. Jenže ona... nenacházel jsem slova. Nevyznal jsem se v té holce. Někde v hloubi duše jsem věděl, proč to dělá, ale nechtěl jsem si to připustit.

Nejhorší na tom všem bylo, že mě kluci viděli, jak jsem Sage vedl k autu. Hned se vyptávali, ale jak si přála Sage, zalhal jsem a naše cesty se údajně rozdělily před kolejí.

Na další jejich dotazy jsem nereagoval. Oni by možná Sage osahávali i když byla mimo sebe, ale co bych z toho měl?

Kdo mi tedy silně zvedl tlak, byl Blake.

,,Hele kámo, využil jsi tedy aspoň toho, jak jsem ti ji předehřál." začal se usmívat jako idiot u skříněk.

,,Co to plácáš?" otočil jsem se za ním.

,,No Sage. Jsem si ji připravil a ty jsi byl rychlejší." smál se dál.

,,Děláš si prdel? To ty jsi jí hodil do pití nějakou sračku?"

,,Jen aby byla povolná." nadzvedl párkrát obočí a já cítil, jak se mi krev vlévala do všech žil.

Dlaně se mi automaticky stočily do pěstí a já už bezhlavě popadl Blakea pod krkem, abych mu mohl druhou rukou vrazit. Sice byl o něco málo větší, ale v ten okamžik by mi bylo jedno, i kdyby měl dva metry. Jen se bránil a neútočil na mě.

,,Ty zasranej hade, řekl jsem ti, aby ses jí vyhýbal."

,,Protože jí chceš obtáhnout sám, co? Slyšel jsem kluky."

,,Jdi do prdele." odstrčil jsem ho a to už si začal utírat krev pod nosem.

Seběhlo se k nám několik tváří a zvědavě štěbetaly proč se asi pereme.

,,Ale kluci. Co je v té Sage tak zvláštního, že se z ní oba můžete tak posrat." nasadil tomu Randy korunu a dodal všem okolo potřebnou informaci.

,,Tak nám tu pověz, Sony, že jsi jí šmiknul."

,,A co jako? Mám se ti svěřovat?" nevyvracel jsem mu to.

,,Tak moment. Fakt jste spolu píchali? Nevěřím." začal se Blake culit.

,,Zeptej se mýho fotra. Byla u mě."

,,Ouu, tak dobře, Sony, smekám klobouk." dobře se Blake bavil, ale viděl jsem v něm hněv, že mně to vyšlo a jemu ne.