Z pohledu Hirmiho:

Noc s ním byla nádherná~ Milovali jsme se tak, že to musel slyšet i ten vlkodlak Yoshi, snad už si zapamatuje, že je jen můj... Ráno jsem vstal dřív, jak on, abych si mohl dát ranní cigaretu s kafem, které už jsem měl připravené a po ní jsem šel vzbudit štěňátko.
,,Daiki... Štěňátko, vstáváme... Dneska si jdeš prohlédnout školu," zavrním mu u ouška a už jsem schytal polštářem do obličeje.
,,Nikam vstávat nebudu, proč dneska?" zeptá se a zamručí. Roztomilé.
,,Protože dneska mám volno a pokud to všechno půjde hladce, půjdeme kamkoliv, kam si jen budeš přát," uculím se a vlezu nad něj. Ach jo, proč musí být tak sexy, když je rozespalí a má rozcuchané vlasy?
,,Hmm, tak dobře... A co to zase děláš?" zeptá se a koukne na mě. Jenže to už ho líbám a hladím po celém jeho těle.
,,Hi-Hiromi..." zamumlá mi do polibku a já se jen ušklíbnu.
,,Jsi tak strašně moc roztomilý, že si nemůžu pomoct... Jen jedno kolo, slibuju," zavrním a kolenem jemně zatlačím na jeho přirození.
,,Ale... Víš, co pro tebe je jedno kolo, nebo?" zeptá se mě a slastně zavzdychá. Teď ho chci mnohem víc... Naštěstí byl skoro nahý, takže mi to nedělalo problém mu jen sundat trenky a pohltit ho do mých úst. Nechápu, proč po tom nemůže spát normálně nahý? Asi jde jen o zvyk, sice si nepamatuju, zda jsem někdy nespal nahý... Ehmm, moc nad tím přemýšlím.
,,Rychlovka, nebo něžné a dlouhé milování?" zeptám se, když jsem si jej vyndal z úst a koukl na něj.
,,Ať řeknu, co řeknu, stejně to bude nadlouho..." zamručí Daiki a já se musel zasmát. Zná mě. Proto ho ještě chvilku laskám po těle, než se připravím u jeho otvůrku, když někdo zaklepe na dveře.
,,Nevidíte snad tu ceduli 'Nerušit'?!" zavrčím na ně a když jsem byl žaludem uvnitř něj, znovu někdo zaklepal. Jakej kazišuk to sakra otravuje?!
,,Vydrž, hned jsem zpátky, jen někomu vysaju duši z těla," zamručím, vylezu z postele a jdu si pro župan.

,,Hiromi!" zavrní Nyo, když otevřu dveře a pověsí se mi na krk. Super, nemůžeme mít ani jeden den, kdy k nám někdo nepřijde... Včera Yoshi, minule tu byl Daisuke si postěžovat, že vztah se dvěma holkama je na palici... A dneska ona.
,,Co chceš... Mám něco na práci, tak to zkrať..." zavrčím a ona se zahihňá.
,,Že bych od něčeho vyrušovala? Omlouvám se, ale potřebuju tě kvůli něčemu důležitému..." řekne a zatváří se vážně.
,,Vydržíš tak půl hodiny?" zeptám se a zmírním tón, aby si nemyslela, že furt jsem ten mrzout, co jen vrčí.
,,Fajn, ale pospěš si..." řekne a odejde se sluhou, co prošel kolem do mé pracovny.
,,Hiromi..." zakňourá Daiki a když jsem se na něj koukl, na Nyo jsem v tu chvíli zapomněl, protože pohled, jak Daiki škemrá o to, abych ho vošukal, jsem si měl vyfotit. Nakonec jsem byl nad nim, přirazil do něj a začal tvrdě přirážet.

Po víc, jak půl hodině, jsem se už v obleku šel za Nyoko a ta už přecházela z rohu do rohu.
,,No konečně, cos dělal tak dlouho?!" zamručí Nyoko a zamračila se.
,,Nic, co by tě zajímalo... Co tedy potřebuješ?" zeptám se a sednu si za stůl.

,,Fajn, jsme domluveni, tak zatím ahoj..." rozloučím se s ní a jdu za štěňátkem. Sice nestihneme to, co jsem chtěl, ale co naplat...
,,Štěňátko, tak jdeme," usměju se a odendám z něj tu peřinu. Ne, už stačilo Hiromi... Nemusíš ho vždycky ojet, když vypadá tak roztomile...
,,Nikam nejdu... Víš, jak mě ten sex vždycky zničí?" zeptá se a koukne na mě. Zasměju se, protože to bylo tak necudné... Pomalu jsem moje štěňátko kazil a to se mi líbilo, když se mnou mluvilo tak, jak si to pomyslí, než aby to řekl nějak zkomoleně...
,,Vím, ale když já si nemůžu pomoct, nemáš být tak nádherný..." zazubím se a přitáhne si ho do objetí. Fakt se musím krotit, jinak si bude myslet, že ho mám jen na sex.
,,Ne ale vážně, vstávej... Ten, co má spát kvůli slunci jsem já a ne vlkodlak," zasměju se a začnu ho výskat ve vlasech. Od doby, co mi Daisuke našel jednu rostlinu, z které když si nakapu pár kapek do krve a vypiju, tak můžu na slunce do doby, než to nevyprchá. Už jsem to měl vychytaný, teď mi zbývalo ještě měsíc, než si budu muset dát další dávku...
,,Nojo, proč vlastně nespíš?" zeptá se, když se po chvilce vykroutí z mého sevření a jde si pro oblečení.
,,Rád bych ti to řekl, štěňátko, ale kdyby někdo mě chtěl zničit a dozvěděl se od tebe, co beru, tak by to byl průser... Ohrozilo by to nejen mě, ale i jiné upíry..." zamumlám a pousměju se. Nemůžu to riskovat, stejně jsem tzv. očarován, abych to neříkal a i kdybych to řekl, vyšlo by ze mě třeba kokrhání nebo štěkot.
,,Dobře..." vydechne a když byl oblečený, postavil se přede mě.
,,Jdeme?" zeptám se a on přikývne. Zvednu se, vezmu ho za ruku a jdeme k autu, které bylo připravené před domem.

,,Mám hlaaaad!" vyjekne venku Daiki po asi čtvrté návštěvě nějaký školy. Všechny se mi líbili, každá měla něco do sebe, jen štěňátko vypadalo znuděně, když jsme chodili po školách a už začalo kňourat, že chce jíst.
,,Neboj, půjdeme jíst, zasloužíš si to... Jaká škola se ti líbila zatím?" zeptám se, když jsme nastoupili do auta a já si jej přitáhl na sebe.
,,Žádná, nemůžeš mě učit ty?" zeptá se a koukne na mě.
,,Rád bych, ale mám spoustu práce a kontakt s lidmi a jejich pachy tě teď naučí ovládat vztek a já tě pak naučím, jak poznat, že lžou a možná i ovládnout jejich mysl... Ale jen když budeš pilně studovat," usměju se a cvrnku ho do nosu. Jasně, nerad jsem ho pouštěl, bude smrdět cizími pachy, ale potřebuje to.
,,Tak třeba se mi líbila ta druhá... Byla i blízko domova, nemusel bych chodit tak daleko," řekne Daiki a já přikývnu.
,,Kdyby cokoliv, může se to změnit, kdyby se ti tam nelíbilo nebo tak... A teď hurá na oběd!" zasměju se, nechám nás odvézt do restaurace a dali jsme si nějakou tu romantiku u toho, dlouho jsem pracoval, takže musím mu to vynahradit...

Tak, další kapitola je na světě, doufám, že jste si ji užili a uvidíme se u další kapitolky *úplně vzdala nějaký sliby a tak dál* :)