Upravila mu ještě motýlka, pak odstoupila od postele.

,,Čas úmrtí, sestro,"
,,20:37, srdeční kolaps,"
,,M-mohu....mohu si ho..vzít d-domů?" Zeptala se náhle Starlight, mezi vzlyky. Doktor se na ni nechápavě podíval.
,,Abych....m-mohla obstarad pohřeb, a ...upravit ho....Chci to...udělat sama," vysvětlila tiše. Doktor přikývl.
,,Dobře tedy, pokud chcete. Upřímnou soustrast..."

,,Jen spí...." Hlesla.
,,Jen tvrdě spí......Až to půjde....probudí se," snažila se vsugerovat si myšlenku. Ale nespal. Nedýchal. Srdce netlouklo. Do očí se jí znovu nahrnuly slzy.

Aurora se vzbudila vedle hřebce. Usmála se, a pohladila ho po hřívě. Měla dobrou náladu...jako vždy po hezky stráveném večeru. Zvedla se z postele a šla za Shadowem. Hříbě neklidně spalo, jak přišla Aurora tak se probudilo.
,,Dobré ráno, Shadow," usmála se a sedla si vedle postýlky. Hříbě nespokojeně něco zabručelo, a už-už se hrnulo k mámě do náruče, se slzami na krajíčku.
,,Co se děje, malinký?" Zeptala se vyplašená klisna.
,,Měl jsem ošklivý sen...." Hlesl a rozplakal se. Aurora si ho přitiskla k hrudi, a chlácholila ho.
,,Co se v něm stalo, zlato?"
,,M-maminko, ty jsi padala k zemi.....S-s-s dírou v h-hrudi...." Hlesl mezi vzlyky, a zachumlal se jí do hřívy, co jí padala na ramena. Hodně ho to rozhodilo, je dost citlivý. Aurora se ho snažila uklidnit, a ujistit že se to nikdy nestane.

Beky se doplížila do jídelny, kde již byla nachystána snídaně. Paralera seděla u stolu, a usmívala se.
,,Dobré ráno, Beky," pozdravila ji. Pegaska se na ni usmála.
,,I tobě. Jak jde tvůj plán?"
,,Skvěle," řekla jen, a napila se čaje.
,,Už musím jít. Dobrou chuť," řekla ještě a zmizela.
Do jídelny vztoupila Aurora se Shadowem.
,,Nightmare tu ještě není?" Podivila se nejdřív, ale pak si vzpomněla že je teď jiný. ,,Lepší".
,,Dobré ráno, Auroro a Shadow," Pozdravila je.
,,Dobré..." Zamumlalo ještě ospalé hříbě.
,,Dobré, Beky. Máš nějaké zprávy z domova?"
,,Ne, bohužel nemám..."posmutněla naoko Beky.
,,Och, to mi je líto," řekla alicornka a sedla si ke stolu, a začala snídat. Shadow se, jako vždy, vrhl na snídani s chutí.
Za chvilku vrzly dveře, a do jídelny vešel Nighty. Aurora znovu okamžitě zrudla, pohled na tohohle hřebce to prostě žádal. Usmál se.
,,Dobré ráno!" Dal Auroře pusu, a sedl si vedle ní. Shadow, s tlamičkou celou od marmelády, se na tátu usmál a jal se ho obejmout. Hřebec ho ale zastavil.
,,Nehodlám být od marmelády, promiň malý," řekl a odstrčil ho od sebe. Shadow zakňučel, a šel pryč. Tohle se Auroře nelíbilo.

Starlight klusala městem ke královské knihovně. Měla sice vstup volný, ale věděla že do sekce s černou magií se jen tak nedostane. Vešla dovnitř, a začala se dívat po skrytém vchodu. Byla si jistá že někde je.
,,Co hledáš Starlight?" Ozvalo se náhle za ní. Klisna nadskočila, a otočila se.
,,Och, to jste vy Luno. No, h-hledám....sekci s černou magií. Jen tak, chtěla bych udělat menší práci, výzkum, ohledně ní," vymyslela si. Luna se pousmála, rozzářila roh a ve stěně se objevil vchod do nové místnosti.
,,Ale dávej si pozor, a hlavně jen čti," řekla ještě Luna, a odešla. Starlight se usmála, a vešla do místnosti.

Beky bylo zase špatně, po obědě zůstala v pokoji, nebo spíš v koupelně. Paralera se objevila vedle ní.
,,Och, nechceš nějaké prášky?" Nabídla mile. Zavrtěla hlavou.
,,N-ne, už jsem je měla...nepomohly," zezelenala a znovu letěla k umyvadlu.

Nightmare se slabě usmál. Cítil se...divně. Šel rychle do pokoje, a zamkl se tam. Podíval se do zrcadla.
,,Vše je...v pořádku," zašeptal, a zahleděl se na sebe. Cítil se dobře ale zároveň tak špatně. Náhle jakoby v něm cvaklo. Jediná vteřina, a stál tam někdo jiný. Z pokoje nevyšel ani Nighty, ani Nightmare, ale ten někdo mašíroval k Auroře a Shadowovi, co si hrál na dece. Když neznámý otevřel dveře, a vešel, Aurora si toho ani nevšimla.
,,Nighty, zlato, nepůjdeme večer ven?" Zeptala se aniž by zvedla hlavu od pletení. Zavrčel, ale hned se krátce zasmál. Tohle nebyl jeho hlas, pomyslela si klisna, odložila šití, a podívala se na něho. Lekla se.
,,Co se děje, ženo?" Zeptalo se to posměšně, a šlo k hříběti. To se též leklo, a stočilo do klubíčka. Hřebec ho vzal do hrůzných kopyt, a pořádně zmáčkl, až vykvíklo. Aurora ihned vztala, došal k němu a Shadowa mu vzala.
,,Tohlo se svým synem nedělej!" Vykřikla, a Shadowa si tiskla k hrudi. Zasmálo se to, a odešlo z místnosti. Aurora, otřesená zjevem i chováním, tam jen stála a přemýšlela co se děje.

Celestie se už chystala jít spát, dnešní den plný králování byl vyčerpávající, ale kdosi vtrhl do její komnaty.
,,Královno! Něco se děje!" Byl to jeden ze strážných. Celestie rázem ožila, vztala z postele a šla za ním. Dovedl ji na zahradu, a ukázal na nebe. Byla na něm rudá polární záře, slabá, ale stále tam byla.
,,Proč tu je?"
,,Možná Aurora něco zkouší," Navrhla Luna, která tam už byla taky.
,,Jé! To je hezký!" Vypískla Sunny, kterou dovedl Fénix.
,,Myslím že to značí něco jiného. Magie...někdo dělá co nemá...." Zašeptala Celestie.

Domem se rozlehl šílený smích.
,,Heuréka!" Jednorožka pozdvihla knihu, a políbila svého milého, nehybně ležícího na posteli.
,,Teď stačí jen získat Srdce...."