Položila věci na stoleček u postele. Twisted tvrdě spal. Nedokázala se dlouho dívat na jeho zubožené tělo, odvrátila zrak.
,,Jak vyšly testy?" Zeptala se doktora co vešel do pokoje.
,,Jeho srdce....selhává. Bude nutná transplantace, ale nemůžeme ho dát na seznam čekatelů..."
,,C-cože? Proč?"
,,Je příliš nemocný. Neprojde komisí, je nám to líto," sklopil uši doktor a odešel. Starlight se otočila k Twistedovi, a jen ho tiše pozorovala. Už nemohla plakat. Jen ho pozorovala....

Aurora se vzbudila. V pokoji byla ještě tma, slunce vycházelo až okolo oběda. Přitulila se k poníkovi co vedle ní spal. Trošku se zarazila, jelikož místo dlouhé, husté Nightmarovy srsti, nahmatala krátkou, strašně hebkou. Hřebec se pohl, vzbudil se.
,,Dobré ráno, zlato...." Zašeptal líbezným hlasem. Tohle nebyl Nightmarův hluboký, sípavý chraplák.
,,K-kdo jste?" Zeptala se na první, co ji napadlo. Zasmál se.
,,Přece tvůj manžel, Nighty." Prohlásil a dal jí pusu na rty. Aurora, stále zmatená, rozsvítila lampu na stolku. Zalapala po dechu. Tohle rozhodně nebyl její Nightmare.
,,P-proč jsi v falešné podobě? Slíbil si-"
,,Ale drahoušku, tohle je moje podoba," naklonil nechápavě hlavu na stranu, až mu spadla hříva do safírových očí. Aurora se trochu naštvala, zabodla kopyto do jeho hrudníhu.
,,Zlato, ihned se v-"Nedořekla, okolo jeho rohu se objevila magie a obalila ho. Po chvilce zmizela, pořád tam byl. Aurora, co umí rozeznat kouzla, již podruhé zalapala po dechu. Tohle...byla jeho podoba.
,,Čas jít za malým, a na snídani, že?" Usmál se a šel ke dveřím. Aurora, celá rudá, a zmatená, šla za ním.
Hřebec došel k hříběti spícímu v dekách, ale Aurora ho předběhla a vzala si ho do náruče. Shadow otevřel očíčka a a podíval se na mámu a pak na tátu.
,,Kdo to je, mami?" Zeptal se rozespale. Nighty sklopil uši, a došel k nim.
,,Přece tvůj táta, Shadow," prohlásil a pohladil ho po bříšku. Shadow se otočil na záda, a přitiskl se k matce.
,,T-ty nevypadáš jako můj tatínek," hlesl. Hřebce to ranilo, ale nedal to na sobě znát.
,,Ale jsem, maličký. Pojďme na snídani," navrhl s úsměvem a šel do jídelny. Tam již bylo nachystáno jídlo, sedli si ke stolu. Shadow začal systematicky pojídat přesnídávku a piškoty, projednou Aurora v čas odstranila sklenici, jinak by do ní vlezl. Nighty zatím dojedl svou snídani, a šel sklidit stůl. Aurora ho jen tiše pozorovala. Choval se.... normálně. Tahle změna nemusí být možná tak špatná....

Beky se vzbudila pozdě. Dokonce ani stráže či služebnictvo ji neprobudilo. Byla...vážně unavená, ani nevěděla proč. Hned jak se zvedla z postele, zezelenala a bežela do koupelny. Asi z jídla....pomyslela si a opláchla si obličej. Vzala si kabát, co jí dala Aurora, a vyšla ven. Odešla ze zámku, do města. Bylo tam moc hezky, plno zajímavých poníků. Paralera ji chvilku sledovala, ale pak se musela vrátit ke své práci.

Aurora pozorovala listy rychle se plnící úhledným písmem. Nighty dnes, dobrovolně, vzal polovinu její práce a plnil ji. Pero v magii jen svišzělo po papíře, hřebec se slabě usmíval, někdy se zastavil a počítal něco na vedlejším papíře. Aurora vzala pár dokumentů, a kontrolovala je. Byly dobře vyřešeny, ale nad něčím se podivovala snad ještě víc. To písmo....Nightmare škrábal, hustil písmena, dělal zbytečné kličky a chyby. Ale tohle písmo bylo ukázkové. Nádherné. Dokonalé...Rozplývala se nad tím dost dlouho, jakoby byla v tranzu. Radši se pustila do své práce. Nighty si začal se Shadowem. Ten se fakt, že to je táta, jen trochu jiný, snažil přijmout, a choval se celkem jak normálně. Aurora si dala přestávku, a došla si pro šálek kávy. Hráli si spolu s kostkami, smáli se. Pozorovala je s úsměvem, a upíjela kávu. V koutku mysli jí ale stejně něco říkalo že to nedopadne dobře.

Sunny, s kopytem v sádře, procházela zámkem. Celestie šla za ní, a pohledem propalovala Lunu.
,,Je mi to vážně líto, nechtěla jsem to! Ale bude za pár týdnů v pořádku..." Dodala čímš svou omluvu celkem zkazila. Celestie protočila očima, stále uražená, a šla do své komnaty. Za chvilku k ní došel Fénix.
,,Nic si z toho nedělej, švagrová, je dost urážlivá, však jí znáš..." Prohlásil, a ona se pousmála. Sunny zatím šla do zahrad, kde si hrála na imaginární čajový dýchánek na dece pod velkou třešní, společně s plyšáky. Celestie ji pozorovala z balkónu, a usmívala se. Nakonec sletěla k ní, a přidala se k dýchánku.

Už byl večer. Uložila Shadova do postele, a šla si číst do ložnice. Nighty se někam vytratil. Asi si zakouřit, pomyslela si. Věděla že Nightmare nikdy nevydrží víc než tři dny. Uslyšela zavrzání dveří. Hřebec, s růží v puse hupsl do postele. Odložila knížku, a pozorovala ho. Musela uznat, že jeho nový vzhled ji lákal. On to poznal, ušklíbl se a přivinul se k ní.
,,Netvrď mi že se ti nelíbím..." Řekl z části s úsměvem, z části naštvaně.

Došla do pokoje. Slunce již vrhalo dlouhé stíny. Twisted něco psal.
,,Co píšeš, drahý?" Zeptala se tiše, a přišla k posteli. Povzdychl si.
,,Z-závěť....." Hlesl.
,,Vše...patří tobě..." Dodal.
,,Zlato, ty neu-" Jeho pohled ji zastavil.
,,Umřu. Cítím...to. Vím to...." Zašeptal, a chytl ji za kopyto.
,,Jsi nejlepší....věc co mě potkala v životě. N-n-nikdy bych ti to nezplatil......" Po tváři mu stekla slza.
,,Nesmíš....Se vzdávat...." Řekla tiše. Slabě se pousmál.
,,Já...vše vzdal už dávno..." Prohlásil, víčka mu klesala.
,,Miluju tě..."
Zvuk přístrojů se rozezněl pokojem.