Beky se vzbudila. Byla v pohodlné posteli, v útulném pokoji. V krbu poskakoval oheň, někdo ho udržoval přes noc.
,,Dobré ráno...." Trhla sebou, lekla se. Paralera seděla na posteli vedle ní.
,,Och, ahoj...." Oddechla si, vylezla z postele a sedla si na kožešinu před krb.
,,Je to tu dokonalé! Ani nevíš kolik příběhů tu je! A jak krásně si vyhraju...." Zachichotala se klisna a sedla si vedle ní.
,,Takže....Až uděláš co chceš tady, tak zařídíš co jsi slíbila?"
,,Ano, neboj Beky. Už musím jít...Nezapomeň co máš říkat," řekla a zmizela. Za okamžik se otevřely dveře, a v nich strážný.
,,Dobré ráno, princezno Beky. Pojďte na snídani," usmála se na něho, a následovala ho.
Nightmare hltavě polykal snídani, Shadow ho pokoušel napodobovat a Aurora se hříbě snažila zastavit.
,,Shadow, neudus se!"Vytáhla ho z misky s kaší, a položila na stůl. Začal se lízat. Povzdechla si a obrátila se na Nightmara.
,,Drahý, nejez prosím, jak prase. Shadow po tobě opakuje," zavrčela tiše, a začala hříbě utírat kapesníkem. Nightmare sklopil uši a zakňučel.
,,Promiň....." Hlesl, a pokusil se jíst kultivovaně. Do jídelny vešla Beky s doprovodem strážného. Aurora se na ně mile usmála, a pokynula Beky ať si sedne. Na strážníka se usmála ještě jednou, než odešel. Nightmare si toho všiml.
,,Vyspala jsi se dobře, Beky?" Zeptala se. Přikývla, a pohled jí padl na hříbě.
,,Omg! To je roztomilé!" Vyjekla a vzala si ho do náruče. Aurora se usmála. Shadow se nechal, a začal vrnět.
,,Já jsem Shadow," představil se tiše.
,,Ty jsi tak roztomilý! A načechraný! A tlusťoučký! A heboučký! A tak...tak roztomilý!" Spustila pegaska. Shadow se zahihňal.
,,Jako tatínek," Beky si až teď všimla Nightmara.
,,Ehm.." Chvilku na něho civěla, až mu to bylo nepříjemné.
,,Děje se něco?" Zeptal se opatrně.
,,Ne, omlouvám se. J-jen, ještě jsme tak velkého ponyho neviděla.." nervózně se usmála.
,,To většina poníků...." Hlesl, a vzal si k sobě Shadowa.

Opatrně ho hladila po zjizveném kopytu. Twisted tiše spokojeně bručel, a pozoroval ji.
,,Miluju tě....." Zašeptala znovu a sklonila se nad ním. Jemně ji políbil.
,,Zoubku....vždy tu pro tebe budu." Usmála se bolestivě, a pokusila se ho obejmout.
,,Star....j-já taky..i když...odejdu. Slib mi...že si najdeš jiného hřebce. J-jsi....úžasná klisna...." Pousmál se na ni. Klisně se do očí nahrnuly slzy.
,,Zlato...." Hlesla tiše, a pustila ho
,,J-já už...p-půjdu spát. Z-zatím...." Klesla mu hlava na polštář a znovu upadl do spánku. Starlight se vydala do města. Nemohla už být u něho. Doktoři ho začali znovu vyšetřovat a starat se o něho. Šla nejdřív k němu domů. Vzala pár knížek, a jeho deníků s básněmi co tak miloval, a ona též. Pak se teleportovala do Ponyvillu. K Rarity.
,,Ahoj Rarity...." Ozvalo se za klisnou. Otočila se, a celkem se lekla.
,,Och Starlight, drahoušku, co se stalo?" Došla k ní.
,,Twisted....jev nemocnici," zhroutila se jí do náruče. Rarity byla sice hérečka a často dost nepříjemná, ale vyplakat se u ní dalo. Vyčarovala křeslo, na kterém často sama ,,truchlila", a Star na ně posadila, a zabalila do deky.
,,Bude to v pořádku, drahoušku...." Konejšila ji.

Aurora se po obědě šla podívat do zahrad. Nightmare za ní pomalu šel. Shadow spal v pokojíčku, a Beky si četla u krbu. Mohla by být krásná společná chvíle. Aurora zahnula za roh, a šla ke strážným, co hlídaly bránu. Nightmare se zastavil, a pozoroval je. Začali si povídat, dokonce se smáli. Aurora si je pozorně prohlížela, červenala se. Nightmare rudl vztekem. Nakonec radši oddupal pryč.

Clestie si vyřizovala povinnosti, Sunny hlídala Luna. Hříbě si hrálo s kostkami, stavělo domečky, pak tam dávalo panenky, a hrálo si že mají oslavu. Luna ji pozorovala ze svého křesla, a četla si knihu. Byla dost ospalá, a za chvilku už byla v limbu. Sunny svou hru přesunula blíž ke skříni, co stála u zdi. Všimla si že je cosi nahoře, a jala se ro získat. Dostrkala k ní truhlu s hračkami, následně na ni postavila židličku a několik knížek. Na tuto vratkou konstrukci pak vyskočila, ale neudržela balanc a už letěla dolů. Naštěstí, či neštěstí, se chytila skříně, ale ta byla nějak rozbitá, a pak to už šlo mělo vše rychlý spád. Zámkem se rozlehl křik, za který by se nestyděla ani Godzilla. Luna se ihned probudila, a šla pomoc Sunny, zavalené skříní a harampádím z ní. Vzala vše do magie, a odsunula. Už se rozrazily dveře, a so pokoje vtrhla Celestie.
,,Co se děje? Sunny!" Šla k dceři, která ležela na zemi, jedno kopyto v zvláštním úhlu, v očích slzy.
,,No do pr-"ulevila si tiše Luna, a teleportovala je do nemocnice. Celestie spražila sestru pohledem, a zapsala si do zápisníku, že ji nikdy nenechá hlídat své děti znovu, aby ro neskončilo hůř, než zlomeninou.

Nightmare znovu nemohl usnout. Aurora dnes neměla moc dobrou náladu, a ani on se necítil dobře. Byl skleslý, a mysl mu hlodaly nepříjemné myšlenky. Co když ho Aurora podvádí s jedním ze strážným? Co když ji už nepřitahuje, ani fyzicky ani psychicky? Nakonec odešel opatrně z ložnice, a šel se projít ven, do lesa. Zapálil si váhavě cigaretu, a párkrát popotáhl. Vždy ho to uklidnilo, a zapomněl na starosti, ale dnes ne. Zastavil se u jezera, v jehož hladině se odrážel měsíc, i hřebcův odraz. Zadíval se na hladinu, jako do zrcadla, a začal na sobě kritizovat každou část těla, každý chlup, každý dráp. Sklopil uši a povzdechl si. Vzpomněl si na ženu, a představil si ji vedle sebe.
,,Naprosto rozdílní poníci. Inteligentní, krásná klisna, skvělá matka i vládkyně. A hloupý, ošklivý, neschopný hřebec, co se neumí ani odnaučit chovat jako zvíře. Nemám šanci...." Táhle zakňučel, a sedl si do sněhu.
,,Alkoholik, kuřák, nenažranec, hlupák....n-nemám šanci..." Zašeptal znovu, a nechal slzy ať mu tečou po tvářích.
,,Nechceš pomoc?"