Čas plyne jako voda.
Někdy je to, někdy není škoda
Oči skrývají tajemství
Úsměv tají neštěstí.

Jak milimetrové střepy,
Srdce zase ke dnu letí.
Ochraná zeď ze samoty,
Každý máme jiné noty.

Láska se mi vyhýbá
Slitování nemívá.
Taky někdy nervy ztrácím.
Lidi jako monstra jsou, částečně jim to vracím.

Mrcha, čarodějnice i hůře,
Tak je často titulována moje kůže.
Do duše mi nevidí
Nezajímá je, to zabolí.

Krvácím, nevidí to
Ani jim to není líto.
Kdo prohlédne skrz led v srdci,
Pochopí co ze snů budí mě v noci.

Jsem však tvrdá, nezlobí mě
Ani tohle směšný břímě.
Nefňukám nad osudem
Ještě čas tu pobudem.