Všichni lidi potřebujou místo,
takový, který je krásný.
Plný tichejch šepotů větru
a občasnejch poryvů deště.

Místo plný bílejch zdí,
kulatejch střech a věžiček.
Kam chodí lidi, co věří,
že mezi nima najdou usmíření.

Místo tak moc nádherný,
až chci brečet z ohromení.
A chci tu tančit a zpívat
tou radostí, která tu je.

A možná se mezi těma věžma
fakt schovává něco víc - třeba Bůh,
to teda nemám ještě potvrzený,
ale asi je víc věřit, než vědět.