V dešti nejistě stojím,
do uší sluchátka strčím.
Pozoruji lidi kolem,
šmoula se schovává za topolem. ( random, really? why not. Ne trávu neberu )

Podzimní listí na zemi šustí,
malé děti, se do něho pustí.
Koukám na zem,
obklíčena okolním světem.

Možná radost,
možná stín,
asi skvost,
asi splín.

Vážně,objevil se někdo jiný.
Jeho zprávy nutí mě k úsměvu.
Asi k němu něco cítím.
Bojím se toho závěru.

×Psychostory