#5
*-*
Já na Tebe vzpomínám,
mokré slzy utírám.
Pamatuješ si mě ještě?
Nebo se ptám až moc směšně?
Všechny hodně objímám,
nikdo si mě nevšímá,
zčervenalé oči
po pláči,
stejnak nepotřebuji žádnou péči.
Vystačím si lehce sama,
až zalezu zpátky,
tam, kde mě nikdo nevidí,
hlavu si dám do dlaní.
Připadám si jak vodopády,
jenom bez té krásné duhy.
Duha by mě dělala šťastnou,
zato já si připadám být skleslou.
I když se někdo o mě zajímá,
svoje trápení nikomu neříkám.
Mám se fajn, OK, dobře,
možná to říkám až moc hořce.
×Psychostory
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top